Ze života Ver.

Perun

nejvyšší bůh slovanského panteonu, hromovládce, vládce bouří, pán blesku

PERUN by themico

by themico (dA)

Perun

  • V době míru je bohem deště, bouře, hromu a blesku, přináší úrodě vláhu.
  • V době války je bohem zbraní a vítězství, ochráncem válečníků.
  • Je mu zasvěcen dub – nejsilnější strom v přírodě (něco o dubu už jste si mohli přečíst v tomto článku) a je možné, že i kosatec, kterému se v některých slovanských oblastech říká perunika.
  • Obětován pro něj bývá býk.
  • Jeho zbraní je ohnivá sekera (letící po obloze symbolizuje blesk). V 11. a 12. století se na Rusi vyráběly miniaturní Perunovy sekyrky jako ochranné amulety.
  • Jeho dnem je čtvrtek.
  • Perun v praslovanštině znamená „ten, kdo silně pere“.
  • Díky své síle je patronem právního řádu Slovanů, oblíbeným ručitelem smluv a zajišťuje soulad na zemi.

Zmínky o Perunovi byly nalezeny na celém území obývaném Slovany. Nejstarší zpráva o Perunovi pochází od byzantského historika Prokopia z Kaisareie (500-560), který zmiňuje hlavního boha Slovanů, vládce hromů, ale bez udání jména:

„Uznávají, že je jediný bůh, tvůrce blesku a všeho pán, i obětují mu skot a všeliká zvířata…“

Nejdůležitější zápisy o Perunovi obsahuje Nestorova Kronika, která obsahuje smlouvy mezi Rusi a Byzancí z let 907 a 945 zaručených Perunovým jménem.

V západoslovanských oblastech o Perunovi sice není žádná písemná zmínka, podle řady vodítek je ale jisté, že i zde byl uctíván. V polabštině se až do 18. století říkalo čtvrtku Perundan, na Moravě a Slovensku se do dnešních dnů dochovalo Perunovo (či Paromovo) jméno jako součást lidového kletí. Mně osobně je známo pouze „Do Pěruna“ (což se v naší rodině používá, co si pamatuju, odjakživa). V lidových rčeních je však na základě démonizace tohoto boha křesťanstvím postaven do role ďábla. V ukrajinštině perun a v polštině piórun znamená blesk.

Perunův svátek na Rusi býval v červenci nejspíše dvacátý den tohoto měsíce. Ve stejný den totiž později slaví svátek sv. Ilji jezdící v ohnivém voze obdařen vztahem k bleskům, který byl podle přesvědčivých výkladů rozvíjen ruskou církví, aby postupně vytlačil zakořeněný kult Peruna.

Kult Peruna byl v Rusku zakořeněn hluboko, což dokazuje fakt, že až do 16. století se pranýřovalo za jeho uctívání. Po přijetí křesťanství bylo obětiště v Novgorodě, kde plál věčný oheň z dubového dřeva, jenž nesměl nikdy vyhasnout, zničeno. Kníže Vladimír, který zprvu sám nechal vybudovat v Kyjevě nové obětiště, kde stáli Dažbog, Stribog, Chors, Simargl, Mokoš a včele Perun, nechal po přijetí křesťanství Perunovu modlu vláčet na koňských ocasech a bít dvanácti muži jako potupu za to, že oklamával touto podobou lidi. Poté modlu uvrhli do vod Dněpru.

Hromovládci obecně

V mnoha indoevropsko-semitských náboženstvích nalezne hromovládce. Odhaduje se, že předchůdce je možné nalézt už v náboženství dávných Nostratiků (5. – 8. tisíciletí př. n. l. ). Nejblíže Perunovi má litevský Perkunas, u Germánů je to Thór – Donnar (německy čtvrtek – Donnerstag, norsky+dánsky+švédsky Torsdag), u Keltů Taranis, u Římanů Jupiter, u Řeků Zeus, dále se sem počítá i staroindický Indra a semitský Baal.

 

4 thoughts on “Perun

  1. Jilly

    Skvělý obrázek, taky jsem sháněla nějaký Perunův jako obrázek, když jsem se o něm chystala psát článek. Nakonec jsem se k tomu nedostala,ale slovanská a severská mytologie mě strašně fascinuje. O slovanské jsem se prvně dozvěděla z knihy Nemetonburk, když jsem byla malá a od té doby jsem přečetla každou knihu, co s tím měla něco společného:D Jinak krásné stránky;)

     
  2. veruce Post author

    Jo no, deviantArt v tomhle vychází vstříc :) Těší, mě, že se ještě někdo zajímá o slovanskou mytologii, protože ono nás vlastně moc není… A děkuju :)

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.