Nejdřív LPčka, potom gramofon, aneb poslech desek v 21. století
Začalo to tím, že jsme při prohlížení desek na Metalfestu ve Volyni nemohli odejít bez Summoning. Obrazový vinyl Lugburz nás doslova uchvátil (kdyby nám další Summoning někdo nevyfoukl před nosem, nejspíš by neskončilo jen u něj). Nedlouho nato jsme začali shánět gramofon a přemýšlet, jakou další desku chceme do sbírky.
Tolik k úvodu, ve článku bych ráda popsala naše zkušenosti i tipy, jak a co k poslechu desek sehnat.
Kde koupit/sehnat gramofon
Éra gramofonů jako taková je již bezesporu za námi. Přesto se dá říci, že se v malé míře vrací. Zatímco se v 90. letech všichni gramofonů zbavovali (kdo ví kolik jich skončilo v popelnicích…) a kupovali nekvalitní “hi-fi” věže od Ťamanů, dnes je po nich docela slušná poptávka (tedy slušnější, než by člověk čekal). Proto se nabízí otázka pro další zájemce – kde takový gramofon vůbec sehnat, když už je Tesla nevyrábí?
Starší modely – půda, Aukro, bazary
Jako první krok by nebylo od věci prohledat sklep/půdu u sebe i známých. Ne všichni vyhodili přehrávač desek do koše a člověk může být nálezem příjemně překvapen. Pokud se stane, že nebude fungovat (nijak neobvyklé), doporučuji jej šoupnout na Aukro i tak.
Pokud doma žádný kousek nenajdete, je třeba se ohlédnout v kamenných i internetových bazarech nebo na webech typu aukro.cz. Ceny se odvíjí dle modelu i přenosky a celkového stavu. Cena lepších a funkčních gramofonů Tesla je cca 800-2000 Kč.
Nové modely – zboží.cz, obchody
V dnešní době se najde i pár výrobců. kteří pro hrstku zapálených posluchačů desek vyrábějí nové modely gramofonů. Jedním z nich je i SEV Litovel. Gramofony tohoto výrobce (PRO-JECT) lze koupit v kamenných i internetových obchodech. Ceny začínají na 5000 Kč. Doporučuji vyhledávat přes zbozi.cz. Jaký gramofon si vybrat se dozvíte o kousek níže.
Pozor na převoz a hlavně na poštu!
S gramofonem by člověk měl zacházet při přepravě velice opatrně, jedná se o křehké zařízení. Vyplatí se si za dopravu připlatit (minimálně při využití služeb České pošty označit balík jako křehké a pojistit jej na vysokou hodnotu – dávají si na něj potom pozor, minimálně by neměl po cestě rotovat) a důrazně na tento fakt upozornit prodejce, který jej zasílat bude. Pokud budete gramofon převážet sami, doporučuji vyndat talíř, zabezpečit přenosku, přilepit víko a ve voze jej zabezpečit tak, aby se po kufru nepohyboval.
Budiž výstrahou naše osobní zkušenost, kdy nám Česká pošta jeden gramofon zakoupený na aukru zničila při převozu. Prodejce byl idiot, který žádost o důkladné zabalení ignoroval, měkkou krabici vycpal jen novinami, těžký talíř “zabezpečil” několika půlcentimetrovými lepítky a balík nechal pojištěný na základní cenu 500 Kč bez označení “křehké.” Pošta se podle toho samozřejmě zachovala – balík se po cestě zřejmě několikrát přetočil, talíř proto vypadl ze svého místa a poškodil přenosku. Pro ten další jsme si raději šli osobně.
Jaký gramofon si vybrat a co je potřeba ještě vědět?
Osobně z hlediska ceny/výkonu doporučuji gramofony Tesla. V případě, že vám na ceně zase tolik nezáleží, klidně se poohlédněte po výrobcích SEV Litovel. V žádném případě nedoporučuji kupovat výrobky Roadstar a jiných (ne)značek, které nabízí kdejaký řetězec prodejen s elektronikou. Vedle nekvalitního provedení používají keramické/krystalové přenosky, který výrazně snižují životnost desek.
Přenosky
Přenoskové vložky fungují na několika principech, mezi nejčastěji používané patří magnetodynamické, krystalické a keramické (dále se můžeme setkat s elektromagnetickými, elektrodynamickými nebo elektrostatickými).
Krystalové přenosky nebo přesněji přenoskové vložky fungují na piezoelektrickém jevu, jejich frekvenční rozsah je do 14kHz a vyžadují až 3x větší přítlak na desku než ty magnetodynamické. Ne nadarmo se jim spolu s těmi keramickými přezdívá “bruska na desky”. U Tesly jsou označovány písmeny VK.
Magnetodynamická přenoska funguje na přenášení chvění jehly v drážce desky chvějkou na volně pohyblivý magnet. Na desku nevytváří takový tlak jako krystalová/keramická jehla. Desky poškozují nejméně a jsou u Tesly označovány písmeny VM.
Za nejlepšího výrobce běžně dostupných magnetodynamických přenosek v současné době bývá považován Ortofon (např. Ortofon OMB5). V případě gramofonů Tesla se za původní přenosky většinou vyměňuje Ortofon. Někteří doporučují nahradit přenosky hned i přesto, že původní (magnetodynamické) přenosky od Tesly (VM21xx nebo VM22xx) jsou stále funkční.
Nutno k přenoskám ještě poznamenat, že je velice důležité, aby byla správně nastavená. Výměna a nastavení této části gramofonu je dosti složitá operace, proto je lepší koupit gramofon s funkční.
Zesilovač a bedny
Abyste s gramofonu vyloudili nějaký zvuk, je třeba jej připojit k zesilovači se vstupem pro magnetodynamické přenosky/předzesilovačem, zkrátka vstupem pro gramofon a bednám nebo si pořídit gramofon s již zabudovaným zesilovačem a řešit pouze bedny.
S kvalitou beden a zesilovače samozřejmě stoupá kvalita zvuku. Není snad překvapující, že bedničky od počítače ke gramofonu prostě nepatří. Zesilovač je nezbytnost, bez které si toho moc neposlechnete. Pokud doma zesilovač nemáte, stejně jako u gramofonů lze za slušné peníze sehnat výrobky Tesly nebo Transiwatt. V případě, že vlastníte zesilovač bez vstupu pro gramofon, lze předzesilovač dokoupit samostatně.
Gramofony Tesla
Tesla ve své době vyráběla gramofony jak s krystalickou přenoskou, tak magnetodynamickou.
– Modely s magnetodynamickou přenoskou např. NC300, NC420, NC430, NC440, NC450, NC452, NC470, NC500, NC580, MC600Q, NZC300
– Modely s krystalickou přenoskou např. NC130, NC131, N140, N150, NC710, NZC040
– Modely se zabudovaným zesilovačem začínají písmeny NZC (vyráběly se s magnetodynamickou i krystalickou přenoskou).
Za nejlepší modely se všeobecně považují NC450, NC452 a NC470. My jsme si původně pořídili NC300 a následně dokonalejší NC580.
Gramofony SEV Litovel – Pro-ject
Když Tesla uzavřela některé své závody, zaměstnanci v Litovli plynule navázali na výrobu nejen elektrotechniky. Společnost SEV Litovel tak převzala část prostor, zařízení , know-how i zákazníků ETA a.s., která zrušila v Litovli pobočku, a začala vyrábět vlastní gramofony pod značkou Pro-ject s přenoskami Ortofon.
Kde sehnat LP
Opět zmíním aukro.cz, kde se zejména příznivcům hard&heavy nabízí množství desek k mání. V jiných žánrech metalu už je to slabší (black metalová LPčka se nejlíp shání na koncertech a fesťácích, kde si za ně pěkně zaplatíte :)). Pokud nejste fanoušky tvrdé hudby, i tak se toho dá na aukru najít poměrně hodně. Dalším místem, kde člověk sežene desky (a zpravidla hodně levně) jsou antikvariáty.
Závěrem
Toť moje poznatky nabyté při shánění gramofonu. Jedná se jen o takový úvod do problematiky a doufám, že přijde někomu vhod. Pokud se člověk bude o přehrávání LP zajímat více, jistě si další informace najde na internetu sám :)
Ještě nutno poznamenat pro šťouraly, že se za odborníka nepovažuji ani vzdáleně, pokud budete mít jakoukoliv připomínku, ráda se nechám poučit.
Vinyl už je zase v kurzu. Opravdoví hudební labužníci na něj nedají dopustit. My máme doma stovky desek, které můj přítel od mládí nasbíral. Chová je jako oko v hlavě. Klasický gramofon máme samozřejmě taky. Zajímavý článek, Veroniko. Možná nejsi odborník, ale přehled tedy máš!
Hanka: Na tom něco bude, jinak by se dal gramec sehnat za pár korun. My měli doma desek taky poměrně dost, když jsem byla malá, ale nějak se poztrácely… V žánru, který posloucháme je to ale poměrně drahá záležitost a ne každá kapela vydá k CD i vinyl verzi.
My doma máme ještě funkční gramofon :-) A docela dost desek skvělých z mamčina mládí, jsem ráda, že neposlouchala Vondráčkovou a Davida :-D
Ahoj,
děkuju za článek :) moc mi pomohl, nedávno jsem se rozhodla, že opráším starý gramofon a desky, tak sháním informace na netu a tady jsou alespoň základní na jednom místě.
Ahojky, jaká byla spokojenost s NC 300? Já právě zakoupila NZC 300, což je v podstatě totéž se zesilovačem, tak se chci optat na antiskating, protože manuál se o něm nezmiňuje. Jinak můžu doporučit šasí HC43 :)
Sním o tom, že jednoho dne si gramofon pořídím (případně vyprosím ten babiččin nepoužívaný s nánosem prachu) a poslechnu si své oblíbené desky v jednom z nejčistších zvukových podání právě z gramofonu. Sleduji, že nejen lidé, ale hlavně muzikanti se k vinylům zase vracejí a každé nové metalové album ve vinylovém podání má nové kouzlo. Nu, jejich cena už tak kouzelná pro studentskou kapsu není. :D Za pár let by ale mohl gramofon s vinyly opustit seznam “Jednou.” :-)
Jen do toho, mohu potvrdit, že ten zvuk ve většině případů úplně jinde než MP3 nebo cédéčka. Gramofon jsme od doby sepsání článků neodsunuli do pozadí, spíše naopak :)
Pěknej článek. Doporučuju gramofon Tesla NC 440 nebo NC 450, mám s nima dobrou zkušenost, dobrý a pěkný gramofony… záleží na nárocích posluchače na kvalitu zvuku, ale stále se daj Tesly pořídit relativně levně, v ČR je na ně dost dílů a servis. Ta 430 taky dobrá… Tady na http://www.vinylovedesky.cz/jaky-gramofon.html o Teslách píšou a maj tam taky tu 440 ku na fotce. Tady http://www.oldradio.cz/gramof.htm o všech gramofonech Tesla informace i s fotkama.
Pěkný článek
.. ale tak trošku sny a iluze z neznalosti. Což nevadí, v každém případě zdravím mladé příznivce vinylu. Některé pasáže však jsou psány z nadšení a fandovství pro něco co znáte, ovšem patrně jen proto, že neznáte alternativu. Mám na mysli zejména vyzdvihování kvalit starých gramofonů Tesla. Ne že by nebyly dobré, určitě stokrát lepší jak plastikové Hnujdaj retrohnusy, prodávané dnes v marketech, před kterými zde správně varujete. Ale byly to gramofony na svou dobu spíš průměrné, nic výjimečného, patos slávy mají proto, protože se zde 40 let žádné jiné téměř nedaly sehnat, takže měl skoro každý doma nějakou Teslu. Zkuste však navštívit stránky hifi nadšenců a nebo nejlépe nějaký skutečný Hi-Fi bazar. Tam spatříte 20 až 40 let staré gramofony, tedy současníky těch opěvovaných gumičkofonů Tesla, kterým však ty Tesly mohou jen smutně závidět. Například gramofony značek Dual, Thorens, Micro Seiki,Technics a spousty jiných byly na technické úrovni o které se zaměstnancům Tesly Litovel ani nesnilo. Majestátní těžké stroje v plné automatice dokážou i dnes zahrát jako zamlada. Měl jsem také Tesly, konkrétně NC 450 a 470 a už bych si ji dnes nekoupil. NC 450 byla moc hezká, hrála přijatelně dobře, ale byla příliš poruchová. NC 470 byla levnější, vydržela jako kůň, ale zvukově dost hrůza, obzvláště s tesláckou originál přenoskou. NC 470 ale položila základy toho, co se dnes dělá v Litovli, ty Pro-Jecty jsou vlastně staré Tesly, ovšem dotažené materiálově a technologicky k dokonalosti. Váš článek je z roku 2011, ovšem doba se změnila, i bazarová Tesla (ve slušném stavu) se dnes prodává za dost peněz a poměr výkon/cena už není tak atraktivní. Postavíte-li totiž Teslu, třeba tu NC470, kterou řadíte mezi nejlepší modely, vedle třeba Dual CS741Q, tak je to asi stejné, jako když v autobazaru stojí vedle sebe Škoda 105 a Mercedes-Benz 380. Zrovna tento Dual z říše scifi sice není k mání v každém bazaru, ale „obyčejné“, tedy velmi kvalitní modely této i jiných špičkových značek není dnes problém sehnat a naprostá většina z nich hraje lépe než ty staré Tesly. Za vlajkovou loď socialistické Tesly já nepovažuji NC580, což byl slušný klasický gramofon (Lenco), ale NC500 – tedy skutečné Hi-Fi šasí, hlavně pak úplné monstrum MC600Q, což byla myslím jediná Tesla s pohonem direct drive, plný automat, uměla vyčuchat infrapaprskem okraj desky, no prostě Golem narvaný elektronikou, bohužel značně poruchovou a již v době vzniku zastaralou, ale když to všechno fungovalo, byl to opravdový kombajn. Byl to pokus o dohnání vlaku, který Tesle ujel, bohužel v době, kdy už málokdo vlakem jezdil, obrazně. Reálně totiž začínala éra CéDéček. Když jsem po revoluci vyzkoušel “západní” konkurenci, nadšení pro domácí výrobu mě okamžitě přešlo. Samozřejmě se to netýká současné výroby Pro-Ject, to jsou velmi dobré gramofony, jen si dovolím případné zájemce upozornit, že většina z nich jsou plně manuální stroje, které neumí ani zastavit na konci desky, což uměla skoro každá stará Tesla, tou výjimkou byla hifisty oblíbená pětistovka. Méně movití zájemci o gramofon zřejmě vyrazí do bazarů, nebo jak je dnes populární, na internetové bazary a aukce. Zde zase pozor, kupovat na dálku něco, co nevidíte a ještě k tomu tomu nerozumíte, je asi velká hloupost. Navíc, jak autorka správně uvádí, posílat gramofon poštou není to pravé ořechové, takže nákup vintage historických strojů ano, ale nejlépe osobně, z ruky do ruky a ještě lépe v doprovodu někoho, kdo už někdy nějaký gramofon měl, když už ne přímo znalce. Hezké je pojednání o přenoskách, ovšem také poněkud neúplné. V magnetodynamické přenosce sice kmitá magnet mezi cívkami, to jsou přenosky označované MM, ale ono to může býti i naopak, magnet může stát a kmitat cívka, pak jde o přenosky MC, což je dosud nejvyšší level v oblasti gramofonových přenosek a s kvalitním zpracováním slaboučkého signálu z MC přenosky si jen tak něco neporadí, MC je prostě královská disciplína. Ortofon může být někým považován za nejlepšího výrobce, proč ne, každý fandí svému klubu. Ale jsou další špičkoví výrobci přenosek a soudit kdo je nejlepší, na to se asi málokdo cítí, já tedy určitě ne. V každém případě není žádná hanba mít na přenosce logo AT, nebo Shure, Goldring, Sumiko, Dynavector, Nagaoka, ZYX, …
Do kapitoly „Kde sehnat LP“ bych vedle „fesťáků“ dnes doplnil také třeba obchody, kde se prodávají elpíčka. Ano, desky se neprodávají jen na příležitostném krámku vedle koncertního pódia, ale i celoročně v obchodě. Existují bazary specializované na gramodesky a dnes také vychází spousta muziky na starém dobrém vinylu, včetně metalu, zejména stará klasika vychází snad komplet. Za mého mládí byla gramodeska běžná věc, nějaký, byť i příšerný gramofon měl doma skoro každý, ale jít do obchodu a koupit si elpíčka třeba Black Sabbath, nebo Judas Priest, to je možné až dnes. Není to levná záležitost, ale jde to. Za starých časů přetékaly výlohy obchodů deskami Gotta, nebo Vondráčkové, ale metal, ten se jen pašoval a prodával na černých burzách, kupodivu za skoro stejné ceny jako dnes, vzácná elpíčka se tehdy prodávala za pětistovku, dneska zhruba taky tak, akorát vás u toho nehoní četník s pendrekem a tu pětistovku lze vydělat rychleji, než tenkrát za týden…
Hudební vydavatelé dnes vymýšlejí různé velmi nákladné způsoby ochrany proti kopírování a pirátství a přitom je to dávno vymyšlená věc, vinyl prostě z netu ještě nikdo nesosnul. Gramofony poslouchám již desítky let, přesto o nich stále vím málo. Jedno vím ale jistě, zvuk z vinylu je silně návyková záležitost, leze to do peněz, ale je to krásná odpočinková záležitost.
Na závěr heslo praotce českých dýdžejů, pana Miloše Skalky, který nám jej hlásil z rádia pokaždé, když uváděl svůj legendární Noční proud.
„Starý desky jsou hezký, starý desky nepatří do popelnice, starý desky patří na gramofon“.
Děkuji za hodnotný komentář.
Hodně věcí jsem netušila a jistě bude přínosem i pro další případné čtenáře a kolemjdoucí. Gramofon jsme tehdy sháněli v určité cenové hladině (pro zajímavost – plně funkční NC580 jsme sehnali za 511 Kč a slouží k naší spokojenosti dodnes :)), takže k těm lepším jsme se nedostali ani teoreticky. Od té doby jsem další informace neměla potřebu zjišťovat, takže jsem se ráda dozvěděla něco nového.
Jednoznacne prodejna Audiobest v Karline. Gramofony ProJect. Super odborny prodejce.
[…] Pokud si chcete něco počíst ještě o tom, jak jsme k poslouchá LP došli, přečtete si článek Nejdřív LPčka, potom gramofon, aneb poslech desek v 21. století. […]