Slovanské názvy měsíců – listopad

Základ slova listopad

Význam českého a stejného polského i slezského slova listopad snad není potřeba blíže popisovat. Původně se tak jmenoval i slovinský 11. měsíc. Stejný základ najdeme v kašubském lëstopadnik, ukrajinském a rusínském Листопад, běloruském Лістапад. Stará polština znala tvar listopadł. V některých jazycích se je to pojmenování pro říjen.

První kořen pochází z praslovanského listъ znamenajícího list. Možný původ má v indoevropském lei- znamenajícím klíčit. Jedná se o všeslovanské slovo:

bělorusky, bulharsky, makedonsky, rusky, srbsky, ukrajinsky – ліст
bosensky, chorvatsky, lužickosrbsky, slovensky, slovinsky – list
polsky – liść
kašubsky – lëst
staroslověnsky – listъ

Druhý kořen související se slovesem padati rovněž najdeme ve většině slovanských jazyků:

bělorusky – падаць
bulharsky – падат
chorvatsky, staroslověnsky – padati
polsky – spadać/opadać
rusky – падать
slovensky – padať
ukrajinsky – падати

Zajímavý je i název listopadu v litevštině – lapkritis, který je složen stejným způsobem (lapas = list, kristi = padat).

V ruských nářečích a staré slovinštině se můžeme setkat s výrazem листогной. Druhý kořen pochází zřejmě z praslovanského gnojь čili hnůj, souvisí se slovesem gniti čili hníti a opět jej najdeme v mnoha slovanských jazycích:

bělorusky – гной
slovenština – hnoj
slovinština – gnoj
ukrajinsky – гній

makedonština – гнијат
polsky – gnić
slovenština – hniť

Základy poukazující na studený měsíc

Stará srbština a stará slovinština použivaly pro listopad výraz Студен. Stejný základ používá chorvatšitna – studeni, makedonština i srbština – studen. Běloruština a ruská nářečí používají tento kořen pro leden, ukrajinština pro prosinec. Původ se nachází v praslovanském přídavném jménu studenъ.

Zimní základ

Praslovanským základem zima jsem se zabývala v úvodním článku. Lužická srbština používá nazymnik, z polabštiny známe zaimə-mond, ze slovinštiny zase zimšček.

Základ od zmrzlých hrud země

Ve staré bulharštině se listopadu říkalo Груден, ve ruských nářečích грудень, staroslověnsky grudьnъ. Tento základ původně označoval měsíc, kdy zemi pokrývaly zmrzlé hroudy. V jiných jazycích se stejný základ používá pro prosinec. Z praslovanského základu gruda vzniklo všeslovanské slovo pro hroudu:

bělorusky – груда
chorvatsky – gruda
kašubsky – grëda
makedonsky – грутка
polsky, staroslověnsky – gruda
slovensky – hruda

Příbuzné slovo najdeme mj. v litevštině – grūdas = zrno a v němčině – Grutze = krupice.

Podle mlhy

Podle mlhy se nazývá listopad ve staré slovinštině, a to meglovec. Základem je praslovanské mьgla a najdeme jej v mnoha slovanských jazycích:

bosensky, chorvatsky – magla
bulharsky – мъгла
makedonsky, srbsky – магла
polsky – mgła
slovensky – hmla
slovinsky – megla

Slova stejného původu najdeme třeba i v litevštině – miglà = mlha.

Další základy

Dolnolužická srbština zná výraz młośny. Původem zřejmě je sloveso młośiś = bít, mlátit a měsíc se tak poukazuje na kruté počasí.

Slovinština zná i další výrazy pro listopad –  poznojesen čili měsíc pozdního podzimu či starý výraz ednajstnik poukazující na pořadí listopadu v roce.

Dalším základem pro některé výrazy jsou listopadové Dušičky, zvané též svátek všech svatých. Slovinsky tedy i vsesveščak, vsesvečnjak, srbochorvatsky vsesvečak, chorvatsky nář. sesvečak.

Dalším svátkem, podle nějž se listopad v některých jazycích jmenu je sv. Martin – slovinsky martinščak, chorvatsky nář. martinjski.

Listopad napříč slovanskými jazyky

česky, polsky, slezsky, st. slovinsky – listopad
ukrajinsky, rusínsky – Листопад
bělorusky – Лістапад
kašubsky – lëstopadnik
polabsky – laist

st. srbsky, st. slovinsky – Студен
chorvatsky – studeni
makedonsky, srbsky – studen

lužickosrbsky – nazymnik
polabsky – zaimə-mond
slovinsky – zimšček

st. bulharsky – Груден
nář. rusky – грудень
staroslověnsky – grudьnъ

st. slovinsky – meglovec, poznojesen, ednajstnik

dolnolužickosrbsky – młośny

slovinsky –  vsesveščak, vsesvečnjak
srbochorvatsky vsesvečak
chorvatsky nář. sesvečak

slovinsky martinščak
chorvatsky nář. martinjski

Zdroje informací: wikipedia v mnoha jazykových verzích, slovníky