Je libo dabing nebo titulky?
Ať už je český dabing mezi světovými dabingy sebelepší, v drtivé většině případů prostě nebude tak dobrý jako originální znění. Původní autentický zvuk často dotváří atmosféru, kterou dabéři nemohou dohnat ani sebelepším výkonem. Veškeré emoce bývají v těch lepších případech nedotažené, v těch horších uširvoucí.
Pokud pomineme hlasovou kvalitu dabingu, zůstává zde ta druhá a de facto podstatnější část – překlad. Pokud pomineme nepřeložitelné slovní hříčky, zůstane stále problém, jak film přeložit tak, aby mluva těm postavám pasovalo do huby. Překroucené fráze pak často vůbec neodpovídají pointě dané situace. Za vše hovoří např. scéna ve filmu Falling Down, ostatně se na to podívejte sami.
V čase 2:16 se ten kluk ptá na název natáčeného filmu (resp. si myslí, že se tam natáčí film). V originále se tam natáčí “Under construction”, což je vzhledem ke scéně velice příhodné, v české verzi se však točí “Americké náklaďáky” a neptejte se mě, co to má za význam. Celou situaci to úplně zabilo.
Vtipné scény obecně jsou kamenem úrazu. Samozřejmě je těžké přeložit vtip tak, aby byl vtipný i po překladu. Často se však stává, že se překladatelé uchylují k doslovnému překladu, protože to jednoduše nepochopili. Dalším problémem jsou beze sporu sprostá slova. Ano, český jazyk obsahuje vulgarismů rozmanitou řadu a z obrazovky nemusí v každé scéně vystupovat dlaždiči, nicméně místo to, aby si překladatel dosadil to nejvhodnější sprosté slůvko, tak jak se tam hodí nebo odpovídá české mluvě, strčí tam co nejméně urážlivý výraz, který absolutně neodpovídá realitě ani povaze dané scény. S tímhle souvisí i překlady názvů filmů, které by daly na samostatný článek. Ty povětšinou musí vymýšlet nějaký imbecil (za vše hovoří film Stara basn. Kiedy slonce bylo bogiem, kde se na pár minut objeví Vikingové, kteří jsou dějovou linii zcela postradatelní, nicméně jeden z českých názvů je Staré báje Vikingů).
Kvantita nových pořadů roste, výrazně narostla se zvýšením počtu televizních stanic. Kvalita dabingu tak přirozeně klesá. Mnohdy má člověk dojem, že je vše udělané tak nějak narychlo, že dabéři měli na vše jen jeden pokus a původní verzi ani neslyšeli. Možná by nebylo od věci lépe vybírat dabéry a věnovat se barvě jejich hlasu. Podobnost s původní postavou udělá hodně, i když nevíte, jak dabér ve skutečnosti vypadá. Dabování je do značné míry herectví, dabér v sobě musí mít nějaký ten talent, musí se do role vžít a předvést prakticky totéž, co předvedl herec.
Dabing bych omezila v případě uvedení filmu do kin. Když už na něco vyrazím, často řeším problém s tím, titulkovaná verze se vysílala pár dnů a následně vůbec nebo v prapodivných časech. Pravda, jak tohle je situace pár let zpátky, v kině jsem nebyla ani nepamatuju :) Co se týče televize, na kterou se nedívám (a ani ji nevlastním), zaráží mě tendence dabovat i slovenské pořady a filmy. Pro bohy proč?!! Nad tím mi vskutku zůstává rozum stát. Většinu sledovačů sračkometu (rozuměj televize) však čtení a namáhání mozku obtěžuje, takže nemá smysl, aby televize na vysílání nedabovaných filmů jen pomyslely. Sledovanost by jim rapidně klesla.
Samozřejmě se i já občas uchýlím k dabované verzi, pokud se jedná o film, který sleduji jedním okem při jiné činnosti (jednoduše když nestojí za 100% pozornost), u většiny filmů, které chci vidět a něco od nich očekávám, však sahám po originálním zvuku. Naštěstí dnes není problém sehnat film v originálním znění, stejně tak titulky. Úplný odpůrce dabingu nejsem, jen prostě dávám přednost originálnímu znění z výše uvedených důvodů. Otitulkový film/seriál/pořad v původním znění má prostě řadu výhod. Člověk se vedle procvičování čtení učí pasivně cizí jazyk a zároveň nepřichází o autentičnost.
Jako nesledovač televize to mám poměrně snadné. Buď si film seženu česky, nebo v originálním jazyce. Jen jsem chtěla upozornit na to, že film v tom druhém případě má prostě něco do sebe a bývá prostě lepší než ten sebelíp nadabovaný. Že se najdou výjimky, nepopírám (např. Simpsonovi nebo neopomenutelný pan Filipovský jako Četník) a vnímání dabingu je čistě subjektivní, takže je dobře, že si divák v dnešní době může vybrat
PS: Je mi jasné, že pohádky pro děti je samozřejmě nutné dabovat, přece jen pár let trvá, než se dítě naučí číst dostatečně rychle na to, aby stíhalo titulky.
Hlasuju pro titulky všema deseti, protože když jeden herec dabuje dvacet různých postav, byť v různých filmech, ztrácí to pro mě velkou míru autenticity a nepohltí mě to tolik.
No já teda taky mám radši titulky a origoš znění, ale jsou filmy, kde je dabing výbornej, např. Pulp Fiction (tam jsem si později naopak musel zvykat na originál). Ale u “Volnýho pádu” mi dabing taky vůbec nevadí, je tam spousta legračních situací a “Americký náklaďáky” mě zrovna docela pobavily, myslim víc, než doslovnej překlad Under construction. Podle mě do tý scény seděj, ve mě to evokuje destrukci, stejně jako celá ta scéna s rozestavěnou silnicí a bazukou :)
Já hlasuji pro titulky kvůli všem důvodům, které jsi tu uvedla a mě nezbývá nic jiného než souhlasit.
Na druhou stranu, když jsem se třeba na nějaký film dívala v dětství s dabingem, jako příklad mohu uvést třeba Sám doma, tak mi originál zní strašně divně. nemluvě o případech, kdy některé filmy, ať už z jakýchkoliv důvodů, znovu předabují, většinou k horšímu, to se nedá poslouchat už vůbec =D
Jo, předabovaný filmy, to je běs, to ti ten film úplně zkazí. Ale je to prostě o zvyku. V 90. letech bylo originální znění jen v kině, na video (a do televize) se vše automaticky dabovalo a dvd s origoš zněnim ještě neexistovalo. Takže to člověk přijmul tak, jak mu to nadabovali, bez možnosti porovnávat s originálem. Když pak člověk u oblíbenýho nadabovanýho filmu zhlídne originál, tak se mu to většinou moc nelíbí. Nedávno jsem si pustil v originálu Colomba, a to je potom prostě úplně jinej člověk :)
Titulky jednoznačně vedou, zvlášť u anglických nebo amerických filmů, i když je pravda, že překlad je někdy trochu pochybný. Dobrý článek, Veroniko!