Zřícenina hradu Sion
• Sion •
Zřícenina hradu Sion se nachází 0,5 km východně od středočeské obce Chlístovice, 12 km východně od Uhlířských Janovic a 10 km jihozápadně od Kutné Hory. Na dohled od Sionu je zbudované malé parkoviště, dostat se sem pěšky se ale dá i ze vzdálenějších míst, např. z Malešova sem vede modrá, z dalších míst pak červená turistická značka.
My se na Sionu zastavili na sklonku dne, na závěr jednoho z našich vánočních rodinných výletů. Z poslední návštěvy tohoto místa před zhruba deseti lety jsem si pamatovala nějaké základy hradu, takže mě reálná podoba zříceniny celkem příjemně překvapila, protože jsem si to tu nepamatovala úplně nejpřesněji.
- Kraj: Středočeský
- Okres: Kutná Hora
- Vzdálenost: 0,5 km
- Stoupání: žádné
- Okruh: ne, tam a zpět
- Náročnost: žádná
- Typ cesty: pěšina, zdi zříceniny
- Vstup: volný
- Parkování: zdarma cca 200 m od Sionu na malém parkovišti k hradu
- Navštiveno jindy: okolo roku 2014
Sion – hrad Jana Roháče z Dubé
Hrad Sion pochází nejspíše z let 1426–1427, kdy jej nechal na místě opuštěného hradiště na skalnatém ostrohu nad řekou Vrchlicí vystavět husitský hejtman Jan Roháč z Dubé, který byl po čtyřměsíčním (a pravděpodobně dost vlažně míněném) obléhání v roce 1437 zajat hofmistrem Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna, velitelem královského vojska. V té době se na hradě nacházeli i uprchlíci z Hradce Králové, jenž uzavřel s králem dohodu. Sion byl po útoku vypálen a přešel do vlastnictví Zikmunda Lucemburského.
Historici se ale přiklánějí k možnosti, že místě už nějaký hrádek stál a Janem Roháčem byl pouze zdokonalen, zejména lépe opevněn. Sám Jan Roháč se na hrad uchýlil v roce 1435 a vedl odtud soukromovou válku proti Zikmundovi, což samozřejmě nezůstalo bez odezvy. Co se samotného obléhání týče, archeologické nálezy prakticky vyvrací dobová prohlášení, že se jednalo o obtížnou akci. Hynce Ptáček se z osobních pohnutek rozhodl protahovat obléhání, dokud to šlo. Tvrdil přitom, že s dostupnými prostředky víc nezmůže. Posádce Sionu umožňoval přístup k vodě, protože na hradě chyběla studna, a ani archeologové na místě nenašli žádné pozůstatky po těžkých obléhacích pracech, které by měly trvat měsíce.
K boji nakonec přece jen došlo, a to ve chvíli, kdy se k Sionu vydaly posily z Uher. Pán z Pirkštejna se chtěl vyhnout otevřenému střetu s králem a hrad během dne či dvou dobyl.
Co se se Sionem dělo pak?
Pro úplnost je ještě potřeba uvést, že po Zikmundově smrti střídalo sionské panství různé vlastníky, jak už to tak bývá. Následující králové jej opakovaně používali jako zástavu různým pánům. Za krále Rudolfa (roku 1581) pak byly pozemky připojeny k malešovskému panství. O sto let později tu stály už jen obvodové zdi. O jejich rozebrání se postaral německý rod Osteinů, který vlastnil malešovské panství. Karl Dahlber-Ostein nechal Sion rozebrat do základů v roce 1870 jako reakci na vlasteneckou vlnu po rakousko-uherském vyrovnání. V roce 1945 pak celé malešovské panství přešlo do rukou státu. Z hradu se dochovaly zbytky zdiva do výšky jednoho metru (odhalené a následně zakonzervované) a terénní úpravy.
Zdroje informací: wiki a cedule na místě
Byli jsme tam s manželem před lety a překvapilo mne, že toho z hradu zůstalo tak málo. Ve vsi je krásná zvonice. Jiřina z N.