Oldřichův dub v Peruci + pověst o Oldřichovi a Boženě
V Peruci najdeme mohutný prastarý dub letní zvaný Oldřichův a nedaleko od něj Boženinu studánka. Jak tyto názvy napovídají, toto místo je spojováno s pověstí o Oldřichovi a Boženě. Samotný dub je vysoký 31 metru, jeho obvod činí 760 centimetrů (v patě stromu 970 cm) a jeho stáří se odhaduje na 1000 let. Má zpevněný dutý kmen, stále však roste a předpokládá se, že ještě pár století bude. Je také zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO.
Oldřichův dub není jediným dubem, který v obci stával. Na druhém břehu kousek od něj stával Boženin dub, který se však dnešních dnů nedožil. Ostatně i ten Oldřichův měl namále, když ho v letech 1993 a 1995 nějaký č***k zapálil.
První písemná zmínka o Peruci pochází z roku 1170. O původu obce rovněž najdeme zmínku v Kronice české. Václav Hájek z Libočan v ní uvádí, že dostala jméno dle Boženy, která se zalíbila knížeti perouc. Zda má toto místo nějakou spojitost i s Perunem, si můžeme jen domýšlet. Nic takového žel známo není, ač název obce a duby přímo nabádají k hledání souvislosti.
Oldřich a Božena
Syn českého knížete Boleslava II. z rodu Přemyslovců – Oldřich se narodil kolem roku 975 a měl dva starší bratry – Boleslava III., který po svém otci nastoupil na trůn, a Jaromíra. Oba mladší sourozenci prchli před plánovanou bratrovraždou z Boleslavovy strany k bavorskému vévodovi Jindřichu Nordgavskému. Usuzuje se tedy, že s Boženou se setkal buď krátce před útěkem roku 1002, nebo po svém návratu 1004, kdy se knížetem stal Jaromír. V té době už byl pravděpodobně ženatý s Jutou, která však byla neplodná. Oldřich se k moci dostal 12. dubna 1012, kdy Jaromíra sesadil z trůnu. Nechal jej oslepit a svého syna Břetislava vyhnal ze země, oboje poté, co byl sám na krátko sesazen. Oldřich zemřel 9. listopadu 1034, po něm nastoupil na trůn jeho syn Břetislav I. Přemyslovci se u vlády udrželi ještě následujících 300 let.
Kosmova kronika
O setkání Oldřicha a Boženy jako první přináší zprávu Kosmova kronika (poč. 12. stol.). Kosmas píše toto:
Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…
Dalimilova kronika
Kde k tomuto setkání došlo, se píše přesněji až Dalimilově kronice:
OriginálKněz Oldřich o Postoloprtiech lovieše. Páni jemu počěchu z toho za zlé jmieti, Radějí sě chci s šlechetnú sedlkú českú smieti |
Doslovný zpětný překladKníže Oldřich u Postoloprt lovil Páni mu z toho za zlé začali mít Raději chci s českou venkovankou se smát |
Kronika česká
Takto popsal pověst Václav Hájek z Libočan v Kronice české
Léta tisícího sedmého
Kníže český Oldřich času jarního, chtě sobě a svým služebníkům kratochvíl učiniti, šel do lesův. I přihodilo se dne jednoho, když se z lovu navracoval a jel skrze jednu ves, jížto jméno bylo Opučna. I uhledal prostřed vsi, ana stojí u studnice dívka velmi krásné postavy, praní šatu nechavši, tvář svou na kníže a jeho služebníky obrátila. I řekl jest kníže svým služebnikům: věřte mi jistě, že jest toto div nemalý, že tata véska velmi chatrná mohla takové krásné stvoření uroditi. Optejte se jí prosím vás, které jest její jméno. To oni když jsou učinili, ochotnou tváří odpověděla řkúc: Jest mé jméno Božena; obrátiv se kníže k svým služebníkům řekl: Jistě vám pravím, že tato Božena bude má žena.
Druhého dne kníže, povolav k sobě vladyk znamenitějších, rozkázal jim jeti do vsí, tu kdež jest stála děvečka peroucí; a oni přijevše do Opučné, ptali se obyvatelův řkouce: Včera, když kníže pán náš jel skrze tuto ves, která jest dívka mající na sobě čechel stála u studnice peroucí jenž má jméno Božena? A oni řekli: Dcera Domarodova, souseda našeho, a povolavši jí, jim ji ukázali. Kteřížto opověděvše se Domarodovi otci jejímu a Samoborce její mateří, a vůli knížete oznámivše na dvůr knížete do Postoloprt přinesli, a že se zalíbila knížeti perouc, té vsi dali jméno Perúc. Ženy pak poctivější oblékly jsou ji v roucho, kteréž kněžnám náleží, a před Oldřicha ji přivedly a on pojav ji za ruku, hned s ní před kněze předstoupil a tu hned vstoupil v svatý stav manželský.
Jak to přesně bylo a zda se skutečně Oldřich s Boženou setkali zde, to se už nedozvíme. Toto místo však určitě doporučuji navštívit už jen kvůli onomu krásnému dubu.
Zdroje informací: cuni.cz | nase-rodina.cz | druidova.mysteria.cz | peruc.cz | Wikipedia | toulavakamera.cz | kamnalitomericku.cz | kudyznudy.cz | hrady.cz
Pověst znám, Veroniko, a Dalimilovu verzi o setkání Oldřicha a Boženy jsem kdysi znala nazpaměť v originále.
Staré stromy mám ráda, a tyhle památné obzvlášť, jsou úžasné. Pár jsem jich už taky vyfotila.
Tvůj článek i fotky se mi velice líbí.
Také zbožňuji staré stromy, škoda, že tak rychle ubývají. Jednou jsem navštívil stránky s jejich evidencí…
[…] Tipy v okolí: Oldřichův dub v nedaleké Peruci […]
Oldřichův dub je velmi impozantní. Zajímavá je též Boženčina studánka. Jen by chtěla častěji čistit. Vždyť jsou to posvátná místa pro nás Čechy. Bivoj
[…] že se zde setkali kníže Oldřich s Boženou. Této pověsti jsem se více věnovala už v předchozím článku, teď jen přidám fotky samotného Oldřichova dubu. […]