Přimda – zřícenina nejstaršího českého kamenného hradu

• Přimda •

Zřícenina hradu Přimda se tyčí nad obcí Přimda na kopci zvaném též Přimda, a to přibližně 18 km jižně od Tachova a 13 km východně od hranic s Německem. Zaparkovat můžete přímo pod kopcem u naučné stezky. Asi nejzajímavějším faktem o Přimdě je, že se jedná o pozůstatky nejstaršího kamenného hradu na území České republiky a není proto divu, že je chráněna jako národní kulturní památka..

Z Přimdy na Přimdu na Přimdě

Od parkoviště pod kopcem je to na hrad zhruba třičtvrtě kilometru. Cestou si užijete výhled jihovýchodním směrem na Přimdu a blízké okolí.

Vstup na hrad jako takový je volný, platí se pouze komentovaná návštěva věže a nádvoří, které jsou jinak nepřístupny. Na komentovanou prohlídku nám bylo doporučeno nejít, protože by se prý děti nudily. Naše děti by možná překvapily, ale nechtělo se mi s nikým hádat. ;)

Nejstarší český kamenný hrad Přimda

Obecně se traduje, že Přimdu založili v roce 1121 Němci na popud bavorského markraběte Děpolda II. z Vohburku. Hrad měli vystavět na české straně hraničního lesa, proto jej obratem zabavil český kníže Vladislav I. Tato hypotéza vychází ze zápisků v Kosmově kronice, kde však není přesné místo jmenováno. Dnes se historici (i dle stránek hradu) spíše přiklánějí k tomu, že Přimdu založil český panovník k ochraně českých hranic. S jistotou už se ale ví, že v roce 1126 hrad vlastnil kníže Soběslav I. a podle první písemné zmínky o Přimdě jej nechal přestavět. V průběhu 12. století zde byl vězněn další kníže – Soběslav II, a to svým bratrancem – knížetem Vladislavem II. a o století později pak i budoucí král Přemysl Otakar II.

Vzhledem ke své funkci na hranicích se Přimdě nevyhnuly významné události našich dějin. Ve 14. století hrad přepadl císař Ludvík IV. Bavorský, v 15. století pak sloužil jako základna pro loupeživé výpravy správce Tista, který tak činil se souhlasem majitele Boreše z Rýzmburka. Za husitských válek poskytovala Přimda oporu Zikmundově straně, husitské vojsko ji v roce 1429 nedobylo, ale zničilo městečko pod ní. Po většinu 16. století hrad drželi Švamberkové, na jeho konci pak připadl Rudolfu II a následně obci. Jako pustý se uvádí od roku 1609, o sto let později pak do věže navíc uhodil blesk a značně ji pobořil.

Kopec Přimda (848 m n. m.) aneb okruhem zpět k autu

Od hradu jsme zamířili dále na samotný vrchol vrchu Přimda, kam uhýbá vcelku nenápadná cesta. V podhůří Českého lesa se tu rozprostírá přírodní rezervace, která si klade za cíl ochránit místní smíšený porost blížící se původním podhorským lesům. Podél pěšiny se můžete kromě buků kochat i pohledem na místní skalky. Na další pak narazíte i v severní části okruhu kolem Přimdy.

Cestou dolů jsem procházeli pod vlekem místního malého ski areálu, v létě těžko soudit, zda stále funkčního. Déšť nás zastihl asi kilometr před autem a pršet už nepřestalo. Rozhodli jsme se proto vyrazit o kus dál. O pořádný kus dál.