Knihy za rok 2017 – to slabší a mizerné
Letos si na konto přelouskaných titulů připisuju 69 knih. (Nebo jich bude 70? Přece jen mám ještě týden). Seznam všech jsem v průběhu roku utvářela zde. Nyní nastal čas je rozdělit podle hodnocení a přidat k nim pár vět. Kniha, kterou mám rozečtenou, do následujícího seznamu určitě nepatří, takže jej mohu v klidu zveřejnit už nyní.
Začnu tím méně zajímavým. Tyto knihy mě nezaujaly, na jejich konec jsem došla jen s velkým úsilím, nebo dokonce vůbec. Jsou to knihy za 2 hvězdičky, 1 hvězdičku a dokonce i za 0 hvězdiček.
To slabší – 
Mým marodům – Jak vyrobit pacienta
Jan hnízdil
232 stran
První část knihy by byla klidně i za 4 hvězdičky, nicméně autor si to zcela nesmyslně začal postupně kazit. Je to škoda, protože historky na začátku jsou velice zajímavé.
Nespavost
Stephen King
672 stran
Kinga považuji za jednoho z nejpřeceňovanějších autorů dnešní doby. Jednou za čas se dokopu a něco si od něj stejně přečtu. Nespavost je opravdu obsáhlá knížka. Obsáhlá knížka o ničem. King chtěl čtenáře uvádět do stavu mysli nespavého hlavního hrdiny postupně, to bylo ještě ok. Pořád jsem čekala, co se z toho vyvrbí, proto jsem četla dál i přesto, že mě to nebavilo. No ukázalo se to jako naprostá hovadina a rozhodně z toho šlo vytřískat něco lepšího.
Bajky barda Beedleho
Joanne Kathleen Rowling
127 stran
Z Pottera se dají ždímat peníze pořád a jistě tomu tak bude i pár dalších let. Ok, proč ne. Bajky barda Beedleho však obsahují pouze jednu použitelnou bajku, tu o třech bratřích a Smrti, kterou známe ze sedmého dílu HP. To ostatní je slabé a k tomu je tam jako vata Brumbálovo blábolení, které je má vysvětlovat. Tohle je opravdu zbytečná kniha k sérii.
Volání kukačky, Hedvábník a Ve službách zla
Robert Galbraith
480, 480 a 512 stran
Byla jsem na další tvorbu Rowlingové zvědavá, ač příznivce tohoto typu detektivek nejsem. Tyto knihy mají docela dobré hodnocení, lidé píšou, že se díl od dílu zlepšuje. Možná ano, ale ani tak jsem se nechytla. Většinu doby žvanění, děj nemastný neslaný, napínavé scény na mě napínavě nepůsobily vůbec.
Červený drak
Thomas Harris
400 stran
Kdybych si nepřečetla anotaci, ani si nevzpomenu, o čem to bylo. Nic to ve mně nezanechalo.
Smrt zrozená v Praze
Miroslav Žamboch
338 stran – přečtena polovina
Od vychvalovaného Žambocha jsem asi čekala něco jiného, lepšího. Nebavilo mě to tak moc, že jsem to odložila, ale možná tomu ještě někdy dám šanci.
Brisingr a Inheritance
Christopher Paolini
658 a 672 stran
Letos jsem se rozhodla dočíst sérii, kterou jsem začala číst na střední škole. Nemastný popis děje se v Brisingru ještě umocnil – celá kapitola o tom, jak si vybírá nový meč, to už tedy bylo vážně jen zbytečné natahování, nemůžu si pomoct.
Kruh
Dave Eggers
416 stran
O Kruhu jsem recenzi, protože jsem viděla i film a přišlo mi zajímavé to srovnat. Má to myšlenku, v dnešní době sociálních sítí se jedná o aktuální problém. Nicméně ta kniha je napsaná velice nezáživně a je to škoda. Dobrý námět žel k dobré knize nestačí.
Letopisy Narnie: Čarodějův synovec, Princ Kaspian a Plavba Jitřního poutníka
Clive Staples Lewis
160, 176 a 264 stran
Snažila jsem se k Letopisům přistupovat jako k pohádce pro děti a snažila jsem se ignorovat křesťanské odkazy, ale do příběhů a hlavních hrdinů jsem se opravdu nedokázala vžít.
Můj život bez mříží
Jiří Kájínek
176 stran
Tohle byla asi nejvíc WTF kniha, kterou jsem za letošek přelouskala. Dvě hvězdičky dostala pouze za to, že některé věci byly celkem zajímavé – např. skrýše, o nichž zloději ví a kam se určitě podívají, když vlezou k někomu domů, člověk se z toho může poučit a skrýše zajistit jiné. Celkem zajímavé byly i informace o tom, jak se podvádí v kartách. Ne že bych se je chystala hrát, ale proč se nedozvědět něco nového. Zbytek knihy je ovšem pochvalné plácání se po ramenou od chvastouna, který si nevidí do huby, mnohokrát si protiřečí. Třeba tvrdí, že za ním nezůstaly žádné oběti a žádní nešťastní lidé. Vážně Jirko? Majitelé vykradených bytů tedy museli skákat radostí. Zlodějíček se snaží moralizovat a dav fanoušků mu to žere. Pokud někdo bere za svůj vzor někoho takového, pak se svět skutečně v prdel obrací.
To mizerné 
Mort
Terry Pratchett
304 stran – dočteno do 3/4
Druhá kniha, do které jsem se od Pratchetta pustila. O Barvě kouzel jsem se dočetla, že nepatří mezi ty nejlepší, tak jsem zkusila tuto. Ne, tomuhle prostě na chuť nepřijdu, je mi líto.
Poslední bitva
Clive Staples Lewis
224 stran
Celou dobu jsem se snažila nevnímat ty křesťanské odkazy, ale někdy to prostě nešlo. Závěr celé série mě nepřekvapil, tedy rozhodně ne příjemně. Půlka knížky je o nějakém “vyšším” putování kamsi do Aslanovy země zaslíbené a ten úplný závěr… No raději nic, tohle fakt není něco, co bych musela číst.
A jeden odpad 
Nedej se
Rainbow Rowell
496 stran, přečtena čtvrtina
Tohle je opravdu vzácný případ, protože jen málo knih si nezaslouží alespoň jednu hvězdičku. Pustila jsem se do toho ze zvědavosti, ale přes veškerou snahu jsem se dál nedostala. To prostě nejde číst. Připomíná mi to moje trapné literární pokusy z dob, kdy mi bylo 11-15 let. Naprostá vykradačka HP od autorky, která opravdu psát neumí, naprostá ztráta času.
Četli jste některou z těchto knih?
Jakou nejhorší knihu jste si letos přečetli?
Já myslím, že na první čtení Narnie je v našem věku už trochu pozdě. Četla jsem celou sérii na základní škole a líbila se mi moc – především proto, že jsem si vůbec nevšimla těch křesťanských metafor a brala jsem to celé jako pohádkovou fantasy. Při pozdějším čtení v dospělosti jsem byla už docela překvapená a úplně tě chápu :D
Na Paoliniho mám stejný názor, na šíleně dlouhé a extrémně nudné popisy je specialista.
U té Zeměplochy hodně záleží na tom, kterou si vybereš. Jako první jsem četla Barvu kouzel a nedočetla, protože mě nezaujala. Po pár letech jsem to zkusila znova s Malými bohy, ti byli lepší, ale pořád nic moc. Doopravdy mě chytly až díly o čarodějkách, ty mi připadají opravdu vtipné a nedám na ně dopustit :).
Jinak se už těším na další části seznamu :)
Narnie by se mi asi jako dítěti líbila, protože bych ty narážky na křesťanství vůbec neviděla, je to tak :) Říkala jsem si ale, že je to celkem významné dílo fantasy literatury a že bych si ho měla přečíst. Ten zbytek ode mě dostal o hvězdičku víc :)
Hm, že bych tu Zeměplochu teda zkusila v roce 2018 ještě jednou? Třeba seberu odvahu, díky za doporučení :)
Díky, další část bude během pár dní :)
No teda! Co tam dělá ten Pratchett?!
(To nic, to nic, jen si narazila na zarytýho fanouška :D Navíc Mort byla moje první kniha od něj, tak k ní mám citovou vazbu.)
Já čekala, že se brzo nějaký fanoušek ozve :D Klidně doporuč něco, co by se mohlo někomu, kdo jeho dílo očividně nechápe, líbit, ráda mu dám i třetí šanci :)
Eragona jsem kupovala celý box čtyř dílů sestře za maturitu. Aktuálně jsou ty knížky v naší obecní knihovně – celé je to napsané dost nezáživným způsobem …
Nedivím se, ač to balení vypadá celkem hezky ;)
Tak tenhle seznam mě moc pobavil a jsem ráda, že občas někdo udělá i ten negativní seznam :) Naštěstí si sama za sebe na žádnou hroznou knihu vzpomenout nemohu (a už vůbec ne za tenhle rok, protože jsem jich přečetla ostudně málo). Z tohodle seznamu jsem ještě jako mládě zkoušela Paoliniho, protože to bylo čerstvě po vichru šílenství HP a knihovnice mi to doporučila se slovy, že se říká, že to HP v popularitě překoná. Odložila jsem to snad po první kapitole. Ale to je asi i tím, že na fantasy vůbec nejsem a HP je v mém životě jedna jediná výjimka. Harrise jsem měla kdysi jen vypůjčeného a přečetla z této série jen Mlčení jehňátek. Asi mě nenadchl styl.
Palec za Kájinka – ze zvědavosti bych si občas nějakou takovou šílenost měla přečíst. Třeba něco napíše ještě Babiš.
Těším se na pokračování Tvého seznamu!
Díky za reakci, pokračování už připravuju :)
Agent Bureš už knihu napsal, ale nevím, zda na to mám žaludek, to už je přece jen jiný level než Kájínek….
Pratchett a v takovémto seznamu, to mě bolí.. :D Jsem skalní fanoušek, takže tak. Já osobně četla Barvu kouzel jako první a velkou část knihy jsem se smála a pak už to šlo nějak automaticky dál :D Ale chápu, že nesedne každému a některé díly by snesly podstatné zkrácení. Jinak souhlasím s komentáři výše série o čarodějkách je dost vtipná, nebo by za zkoušku stála série o Toničce Bolavé (i když to by se dalo taky brát jako čarodějnická série :D ). Zajímavá je i série Kobercové, která nepatří do Zeměplochy a knihy jsou podstatně kratší, nebo třeba Nefalšovaná kočka.
S komentáři k Narnii souhlasím, taky jsem ji četla na ZŠ a byla jsem unesena. Teď mám celou sérii koupenou, ale k opětovnému přečtení jsem se nedostala a popravdě, teď i docela zvažuji, jestli se do toho mám pustit a třeba si tak i zkazit milé vzpomínky…
Já mu vážně chci dát ještě jednu šanci a zkusím asi tu sérii o čarodějkách ;)