Migréna není obyčejná bolest hlavy

Každý migrenik by s chutí nakopal každého, kdo o svých občasných bolestech hlavy z nedostatku tekutin, spánkového deficitu nebo špatného vzduchu prohlásí: “Migréna? Jó to mívám taky. To je v pohodě.”

Migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které je vedle středně silných až velmi silných bolestí hlavy často doprovázeno nevolnostmi a dalšími příznaky. S ohledem na intenzitu bolesti je pak migrenik nucen omezit veškerou produktivní činnost, protože jednoduše není schopen ji naplno vykonávat. Při silném záchvatu opravdu není na místě migrenika podezírat z toho, že přehání nebo simuluje.

Migréna postihuje častěji ženy než muže. Poprvé se může objevit už během puberty, nejvyšší počet migreniků však patří do věkové skupiny 30-40 let. Okolo 60. roku života u části migreniků záchvaty zcela vymizí. U žen se zpravidla zmírňuje během těhotenství. Velká část migreniků toto onemocnění zdědila. S věkem se obvykle prodlužuje délka záchvatu, avšak snižuje se jeho intenzita.

Co to tedy je ta migréna, jak se projevuje?

Přesné příčiny dosud nebyly zjištěny. Obecně se uvádí, že bolest způsobuje nárůst aktivity neuronů, které podráždí senzitivní kůru mozku, thalamus a/nebo mozkový kmen, což se projeví bolestí.

Intenzita bolesti, četnost, průvodní příznaky i spouštěče jsou u každého různé. Obecně se dá říci následující:

• délka záchvatu: 2 – 72 hodin
• povaha bolesti: středně silná až velmi silná, často pulzující, postihující jednu půlku hlavy nebo i menší oblast (silný pocit tlaku za okem apod.), bolest se může stěhovat
• průvodní projevy: nevolnost, zvracení, zvýšená citlivost na světlo, zvuky, pachy

Samotný záchvat má obvykle 4 fáze:

• prodromální fáze
• aura
• bolest hlavy
• postdromální fáze

Prodromální fázi migrény často doprovází podráždění, náladovost, únava nebo i např. chuť na sladké a objevuje se několik hodin až jeden den před další fází. Část migreniků se před samotným nástupem bolesti setkává s tzv. aurou (předzvěstí), která se projevuje dočasnými změnami ve vidění zpravidla v době jedné hodiny před nástupem bolesti. Většinou se jedná o vlnění či záblesky v zorném poli, mrtvé body či oblasti v zorném poli a další. S nástupem bolesti zpravidla ustupuje. Kromě zrakových vad se může objevit ztuhlost, zhoršená koordinace pohybů, brnění, poruchy řeči a další.

Obyčejné bolesti hlavy jsou nepříjemné, o tom se nebudeme přít. Bolesti, které zažívá migrenik však bývají nesrovnatelné. Silná bolest doprovázená nevolností, někdy i zvracením, omezuje a komplikuje každodenní běh života. Fyzická i psychická námaha může záchvat zhoršit a výkonnost při něm je řádově nižší. Silná bolest trvající několik hodin v kuse je vysilující a po jejím skončení sice člověk cítí úlevu, ale zároveň i únavu či celkové vyčerpání.

Mimo záchvaty samotné se migréna sice většinou nijak neprojevuje (maximálně mírným tlakem, který může být předzvěstí dalšího záchvatu), nicméně život komplikuje i tím, že na ni člověk i tak myslí, ať chce, nebo ne. Musí si hlídat všechny jemu známé spouštěče, dodržovat určitý režim, zakazovat si konzumaci některých potravin.

Spouštěče migrény

Každý migrenik u sebe pozoruje jiné spouštěče, často se záchvat dostaví až při jejich kombinaci, 1 spouštěč ještě nemusí znamenat automatickou poukázku na bolest hlavy. Každý si je u sebe musí vypozorovat sám a podle toho ve vlastním zájmu přizpůsobit své návyky.

Mezi spouštěče mohou patřit:

• pobyt ve vydýchaných či zakouřených prostorech
• nedostatečný přísun tekutin
• určité potraviny
• alkohol
• stravovací návyky (nepravidelnost, přejídání)
• únava, spánkový deficit
• stres, šok
• změny počasí (tlaku vzduchu)
• nadměrný hluk
• změna životního cyklu
• abstinenční příznaky (nedostatek kofeinu, nikotinu apod.)

Léčba

Léčba migrény je složitá. Pokud je diagnostikována, musí si sám migrenik vypozorovat, které spouštěče u něj záchvaty vyvolají, a pokud možno musí svůj život přizpůsobit tak, aby příčiny vzniku co nejvíce omezil.

Chemických pilulek existuje několik druhů, každému od bolesti pomohou jiné a nutno poznamenat, že ne vždy zabírají. Dost záleží na načasování užití, povaze záchvatu a dalších faktorech. Tyto léky jsou podávány pouze na předpis a jejich složení a původ není nic moc pěkného. Existují i léky, které neřeší pouze utlumení bolesti, ale mají předcházet procesům v mozku, které ji způsobují. Volně dostupné prášky zpravidla nemají žádný účinek, snad krom občasného placebo efektu a mohou vést k závislosti.

Přírodní léčba v poslední době podporuje kopretinu řimbabu, jejíž účinnou složkou je parthenolid, který znehybňuje chemické látky v mozku, které způsobují rozšiřování krevních cév. Užívá se preventivně a při samotném záchvatu od bolesti nepomůže. Pomoci může i hořčík a vápník (mmj. regulují přenos nervových vzruchů k mozku), majoránka nebo třeba aromaterpie. I zde však platí, že ne vždy zaberou všem. Doufejme, že se v alternativní léčbě brzy objeví nějaký způsob, jak příčiny migrény odstranit.

zdroje: obrázek | ordinace.cz | celostnimedicina.cz