Hory, rozhledny, skály, jeskyně, zříceniny, zajímavosti
U Stavovského divadla v Praze stojí socha s názvem Pieta, kterou má na svědomí sochařka s českými kořeny Anna Chromy. Myslím, že není divu, že ji lidé říkají Nazgûl. :) Na mapě ji najdete zde. Až se budete toulat poblíž Václavského či Staroměstského náměstí, běžně se na ni podívat.
Na pražském Petříně se od roku 2002 nachází pomník obětem komunismu. Najdete ho přímo u tramvajové zastávky Újezd, prakticky se jedná o pokračování Vítězné ulice za mostem Legií. Památník vytvořil český sochař Olbram Zoubek ve spolupráci s architekty Zdeňkem Hölzlem a Janem Kerelem. Sochy postav se od sebe liší mírou “poškození”, což symbolizuje postupné chátrání člověka pod psychickým i fyzickým terorem, jemuž byli vystavováni zejména...
V pondělí tak krásně sněžilo, že jsem hned po škole zamířila na Olšany. Tam byly odhrabané pouze hlavní cesty, takže jsem se brodila skoro půl metrem sněhu a boty mi pak schly ještě 3 dny. Myslím, že to ale stálo za to :)
V Praze je cca 20 cm sněhu, na což se nedalo pouze dívat z okna, to přímo vybízelo někam vyrazit. Nakonec jsme tedy skončili v Divoké Šárce. :) Vydali jsme se jen kousek poblíž žluté turistické trasy. Někdy se také budeme muset vydat na místní hradiště.
Hned po prohlídce skanzenu v Přerově nad Labem (čtěte zde) jsme zamířili ke zřícenině kaple Sv. Kříže. Ze Starého Vestce jsme se vydali přes pole ke kopci. Už kdysi jsme si zkusili, že pole zkresluje vzdálenost a že je to ve skutečnosti dál, než to vypadá. Nakonec jsme ale pod kopec dorazili. Nenašli jsme sice turistickou stezku, ale přesto jsme se začali škrábat nahoru. Musím...
Konečně je trocha sněhu i v okolí Prahy, takže jsme vyrazili na výlet. Ve skanzenu v Přerově jsme byli podruhé Zasněžené domky vypadají krásně. Semtam sněžilo a byla pěkná kosa (cca -6°C), která mi (až na namrzlou ocel ve steelkách :D ) vůbec nevadila :)
Fotky z jarního výletu na známé kokořínské skalní útvary. Šli jsme jen od parkoviště, které se nachází dole pod Pokličkami. Je to čtvrt kilometru do slušného kopce, ale stojí to zato. Na mapě najde Pokličky tady.
Moje oblíbená, nijak dlouhá ani náročná, trasa pěknou přírodou. Tentokrát jsme sice odbočili blbě a šli kus po silnici (bylo v květnu a sluníčko svítilo naprosto nepřiměřeně), ale ten kus mezi Karlštejnem a Svatým Janem pod Skalou je nádherný :)
Během oněch pár dnů na Vysočině jsme se stavili i na Pernštejně. Prohlídka byla celkem zajímavá, ale jen do jedné poloviny. Jsem magor do studených hradů a jejich zřícenin, ne do přeplácaných zámečků :) Jen ty tristní podmínky na focení – proti sluníčku se fotit nedá :/
Lom Dubová se nachází u Miřetic a je tam opravdu pěkně. Jediný průšvih byl, že jsem si ten den s sebou nevzala i druhý objektiv, stávající se na to vůbec nehodil – fotky zachycují jen minimum výhledu… Ze spoda mi to nestačilo, tak jsem si vylezla až nahoru na skály a fotila z vrchu. Nebylo to ale nic moc platné, výhled hatily větve a objektiv...
Nejdřív jsme šli okolo keltského oppida, ze kterého ale nezbývalo už nic, takže jsem jej ani nefotila. Pak jsme se vydali dolů k přehradě a les okolo cesty vypadal nachlup stejně (no dobře – hodně podobně) jako u té v Hostivaři. Vodní nádrž Křižanovice Cesta z Hradiště a zpět do Hradiště 0,5 km tam a 0,5 km zpět
Něco pro ty, kteří nevěří, že v Praze je i kousek zeleně, aneb už tu dlouho nebyla fotoreportáž z výletu :) Z cesty od autobusu jsme sešli pomalu hned za prvními stromy a zamířili ke kopečku, na kterém je zřícenina Nového hradu. Okolo kopce teče potok a kromě cyklistů tam málokdy někdo proj(e)de. Ani my jsme neodolali a na chvíli si sedli a pouze poslouchali...
Jak jsem před dvěma měsíci psala, po 67 letech se pomníku dočkali Kubiš, Gabčík a 293 Čechů, kteří jim nějakým způsobem pomáhali. Stojí v tzv. kobyliské zatáčce, kde Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem 27. května 1942 zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nedávno jsme se vydali na zajímavý hřbitov v Hořicích (na mapě zde), na kterém se nachází množství zajímavých sochařských děl (a nedaleko najdete i sochařských park). Na hřbitov vás uvede monumentální novorenesanční portál, který sám o sobě napovídá, že je toto místo něčím zvláštní. Opravdu stojí zato si to tam projít.
Konečně jsem po letech navštívila zoo ve Dvoře Králové. Byla jsem tam jednou kdysi dávno ještě na základce a jen velice matně si pamatuji místní safari. Vzhledem k počasí ale tuto návštěvu za příliš zdařilou nepovažuji – zvířata zalezlá, počasí lezavé a mokré. Navíc tady nemají vlky, což nás zamrzelo. Tak snad příště za lepší podmínek… Nu ale nebyli bychom to my, abychom si nevyzkoušeli...