Hévízi-tó aneb Hévízské termální jezero
• Hévízi-tó •
Hévízské termální jezero, maďarsky Hévízi-tó nebo též Hévízi-gyógytó (tó = jezero, gyógy = léčivý), se nachází na okraji obce Hévíz asi 7 km severozápadně od západního břehu Balatonu a města Keszthely (čte se to [kesthej]). Jezero je zajímavé zejména tím, že se v něm voda vymění každých 72 hodin a její teplota neklesá ani v zimě pod 24 °C. S rozlohou 4,44 hektarů se také jedná o největší termální jezero v Evropě.
Hévízské termální jezero
Hévízské jezero hluboké 38 metrů napájí dva prameny nacházející se v jeskyni na jeho dně. Ten teplejší má teplotu 42 °C, druhý pak 23 ˚C, po smíchání do jezera vyvěrá voda o teplotě přibližně 38 °C. Této teploty voda v jezeře ve velmi teplých dnech opravdu dosahuje, jinak má přes léto okolo 33-35 ˚C, v zimě pak 24-26 °C. Jezero má zhruba oválný tvar a voda v něm je v neustálém pohybu. Proudí směrem doprava a ke břehům, studená voda ochlazená na hladině zároveň klesá dolů a pramen s vydatonstí 410 litrů za sekundu zase žene teplou vodu vzhůru. Neustálý pohyb vody zajišťuje rovnoměrné rozložení účinných léčivých látek (vápníku, hořčíku, síry a slabého radonu) i jemnou masáž, pokud budete v jezeře stát na místě. Lázně v Hévízu jsou vyhledávané zejména při revmatických i jiných onemocněních pohybového aparátu.
Hévízi-tó je z geologického pohledu staré stejně jako Balaton, zhruba 20-22 tisíc let. První lázeňský dům na jezeře postavil György Festetics v roce 1772, vesnice, o níž existuje první písemná zmínka, tu stojí nejméně od první poloviny 14. století a jezero jisto jistě znali i Římané. První pokusy o změření hloubky proběhly na začátku 20. století, podařilo se to však až v 50. letech. Ve stejné době došlo i k prvním přesným chemickým rozborům vody.
Lázně na jezeře v Hévízu
My se rozhodli udělat z koupele v Hévízském termálním jezeře příjemnou tečku za pobytem v Maďarsku a zastavili jsme se tady v den odjezdu. Vstup do jezera je zpoplatněný, můžete si koupit vstupenku na 3 hodiny za 4 500 Ft (= 300 Kč) nebo na celý den za 7 500 Ft (= 500 Kč). Dorazit v čas začátku otevírací doby se rozhodně vyplatilo. Lidí tu bylo přiměřeně málo, o tři hodiny později jich bylo odhadem třikrát tolik, stále se ale dala najít volná lehátka a místa na ručníky (v sezóně to bývá mnohem horší). Uplynulý čas se dá v případě vstupu na tři hodiny ověřovat čipem ke skříňce.
Do jezera se dá vstoupit ze břehů i z lázeňské budovy v jeho středu. Směrem od ní ke břehům jsou instalována zábradlí, takže ani ne úplně dobrý plavec tady nemá špatný pocit, ať už z hloubky nebo ze vzdálenosti od záchytného bodu. Vstup do vody je možný i uvnitř lázeňské budovy, pod níž je prostor rozdělen do čtyř čtvercových bazénů a jsou zde instalovány i podesty na příjemný statický pobyt ve vodě. Když člověk stojí na místě, je znatelně cítit slabý proud i vývěry teplejší vody kdesi z útrob jezera. :)
Kam na jídlo – Teri mama vendéglője
Předchozího dne jsme si prohlédli i další částí Hévízu a ještě předtím se zastavili na poslední maďarský oběd v restauraci. Už cestou nás zaujala tato restarace, která má menu v pěti jazycích včetně češtiny, tomu jsme nemohli odolat. :)
- Jmenuje se Teri mama vendéglője (vendéglő = hostinec).
- Najdete ji na adrese Zrínyi utca 147 (Hévíz).
- Mají otevřeno každý den kromě úterý od 12:00 do 22:00.
- Jídlo skvělé, obsluha velice příjemná, ceny přijatelné a fajn posezení venku.
Pekařství Zalaco
A když už jsme u toho jídla – následujícího dne jsme cestou k Hévízskému jezeru narazili na pekařství Zalaco. Je to větší síť, která má pobočky po celém západě Maďarska a čerstvé pečivo nám toho rána opravdu přišlo k chuti. V Hévízu jej najdete na Kölcsey Ferenc utca 6, otevřeno mají denně.
Římské památky a kostel, co pamatuje Arpádovce
Római kori romkert
Római kori romkert (Zahrada římských ruin) se nachází na konci Attilovy ulice (Attila utca). Jedná se o základy římské vily z raného císařského období, z konce 1. století, která po různých přestavbách sloužila téměř čtyři století. Budově, jejíž obytná plocha činila tisíc metrů čtverečních, nechyběly ani lázně s teplou, vlažnou i studenou vodou a Mithrova svatyně. Na obytnou budovu navazovala hospodářská stavení. Vedle ruin se dnes nachází muzeum otevřené v roce 2015, tam jsme se ale nedostali.
O kilometr dál na sever se v téže části Hévízu zvané Egregy (čte se to [egreď]), nachází kostel sv. Magdalény. Je známý též jako Egregyi Árpád-kori templom, protože pamatuje dobu vlády Arpádovců. Předpokládá se, že byl postaven někdy v polovině 13. století, první písemná zmínka ale existuje až ze století následujícího.
Na poslední fotce je zachycen pohled cestou ke kostelu od posledního legálního místa k zaparkování. Dombföldi utca, to je jednoduše vinný sklípek vedle vinného sklípku a vinice vedle vinice.
Hévízským termálním jezerem jsme se rozloučili s Maďarskem, cestou do Čech jsme si udělali přestávku jen na ty langoše, bez nichž jsme nehodlali zemi opustit. Úplně dobře jsme ale nepochodili, bude to chtít někdy příště nápravu. A že jeden fakt dobrý tip už máme. :)
Zdroje informací: heviz.hu
Maďarsko 2024
Vydali jsme se na dlouho zamýšlený, ale jinak téměř nepřipravený prodloužený víkend do Maďarska. Slibovali jsme si od toho, že se pořádně najíme, zalezeme si na ferratě, poznáme nová pěkná místa a namočíme se v Balatonu, případně i v nějakých lázních. Já si o toho navíc slibovala, že si vyzkouším svou chabou znalost maďarštiny v praxi.
Jak to dopadlo?
Podrobnosti se dočtete hned v prvním článku, který slouží jako shrnutí celého našeho putování.
- Trojmezí Rakouska, Maďarska a Slovenska
- Győr
- Csesznek – ferraty
- Cseszneki vár – zřícenina hradu Csesznek
- Pápa – mig na kruháči a mrtvé město
- Sopečný vrch Haláp (358 m)
- Tapolca – město
- Tapolca a jeskyně na lodičkách aneb Tapolcai-tavasbarlang
- Balaton u poloostrova Tihany
- Balatonudvari – židovský hřbitov
- Szentbékkállai-kőtenger – kamenné moře
- Hegyestű – maďarská Panská skála
- Hévíz – římské památky a kostel, co pamatuje Arpádovce
- Rezi vár – zřícenina hradu Rezi
- Hévíz – lázně a termální jezero