NPP Panská skála – čedičové varhany

• Panská skála •

Národní přírodní památka Panská skála se nachází u Kamenického Šenova asi 5 km západně od Nového Boru. Jedná se asi o nejznámější kamenné/čedičové varhany u nás. Poblíž se dá zaparkovat na placeném parkovišti, v sezóně ovšem může být problém s kapacitou, místo je totiž opravdu hodně oblíbené. My se sem vydali letos v březnu při cestě domů z Ústecka, kam jsme měli namířeno na ferraty. Zaparkovat tehdy nebyl problém, lidí tady bylo tak akorát.

Drobná poznámka stranou

Když jsem po roční přestávce zase držela v ruce zrcadlovku, přestaly mi mnohé fotky focené ten rok telefonem připadat byť jen použitelné, natož hezké. V případě horších světelných podmínek se tento pocit z výsledku ještě stupňuje, ale co se dá dělat. Na Panskou skálu se určitě někdy vypravím znovu a budu doufat, že mi vyjdou okolnosti vstříc. Sem ji ale dát chci už teď, byť nejsem s fotkami spokojená ani za mák.

A proč to? Letos jsme totiž v Maďarsku narazili na podobný čedičový úkaz, a sice Hegyestű, a já si myslím, že Panská skála by tu neměla chybět, když už jsem o její maďarské dvojnici nedávno psala a Panskou skálu tam neopomněla zmínit. A za zmínku stojí i Zlatý vrch ležící nedaleko nebo třeba znělcový Bořeň, kde můžete sloupcovitou odlučnost pozorovat také.

Tvar Panské skály ovlivnila těžba čediče

Sloupcová nebo sloupcovitá odlučnost je geologický jev, který vzniká hlavně při tuhnutí čedičového magmatu. Tekuté magma má větší hustotu a při ochlazování dochází k jeho smršťování. Sloupce u nás mají nejčastěji průměr okolo 30 cm, mohou mít ale méně i výrazně více. Na výšku/délku mohou sloupce měřit až 30 metrů, nejčastěji mají tvar šestiúhelníku, ale mohou být trojstěnné až osmistěnné. Samotná Panská skála vznikla tímto způsobem v době před 30 miliony lety a najdeme tu čtyřstěnné, pětistěnní i šestistěnné hranoly. Své jméno dostala podle německého názvu Herrnhausfelsen (s Herrnhaus = panský dům, r Felsen = skála).

Na konci 19. a na začátku 20. století tu probíhala těžba čediče, která dala místu jeho dnešní podobu (včetně vzniku jezírka pod skalou). V té době se sice jednalo o chráněnou lokalitu (první svého druhu u nás), ale na to nikdo nebral zřetel. Čedič se vyvážel zejména do zemí Beneluxu na stavbu přímořských hrází. Definitivní zákaz těžby platí až od poloviny minulého století. Národní přírodní pamatkou je Panská skála od roku 1953. O rok dříve se objevila v pohádce Pyšná princezna.

Panská skála v roce 2008

Poprvé jsem tady byla před 16 lety, tehdy to tady vypadalo takto (tedy skoro stejně jako dnes).

Panská skála v roce 2024

Vzhledem k tomu, že se jedná o nejnavštěvovanější geologický útvar na našem území, moc jsme se do další návštěvy Panské skály nehrnuli. Letos v březnu jsme ale jeli okolo, jak už jsem zmínila výše, takže nám to nedalo a zastavili jsme se tu.

Zdroj informací: luzicke-hory.cz, wiki, cedule na místě