Sečoveljské soliny (si. sečoveljske soline) – největší slovinské solné pánve se nacházejí při ústí řeky Dragonje do Středozemního moře, resp. do Piranského/Sečoveljského zálivu. Zaparkovat se dá v Seči, a to buď na placených parkovištích, nebo, budete-li mít štěstí, zdarma v uličkách.

Sečoveljské soliny fungují už nejméně 1200 let

První písemná zmínka o Piranských solných pláních pochází z doby Karla Velikého, konkrétně z roku 804 n. l. Ve středověku se soliny nejednou staly tématem hovoru či sporu v souvislosti se snahou Benátčanů o nadvládu ve Středomoří. Pod správou Benátské republiky došlo v průběhu 15. století k modernizaci systému odpařovacích a krystalizačních ploch a místní solné pánve zažívaly svůj zlatý věk, který občas narušila jen náhlá přírodní katastrofa.

Na konci 18. století se ale vše změnilo, Benátská republika zanikla, soliny se dostaly pod rakouskou správu a v roce 1814 byla sůl prohlášena za státní majetek. Po první světové válce se opět dostávaly do vlastnictví Itálie, došlo k rekonstrukci a tím i zvýšení kvality a kvantity těžené soli. K další modernizaci došlo za dob Jugoslávie v 50. letech 20. století. Na začátku nového tisíciletí dochází ještě k vyhlášení chráněného území kvůli místními vzácnému ekosystému, zejména rostlinám, které dobře snášejí velké zasolení půdy i vody. Více si toho můžete přečíst třeba zde: soline.si.

Jedna z mála turistických pastí, které jsme nemohli vynechat

Sůl se tady těží tradičním způsobem i nadále, všechna ta vodní políčka a soustava kanálů tu nejsou jen tak na okrasu. Těžba začíná na konci dubna a končí na konci srpna.

Sečoveljské soliny patří mezi typické výletní cíle většiny turistů, kteří zavítají na slovinské pobřeží. Pro nás suchozemce z vnitrozemského státu to byl do jisté míry lákavý cíl, přece jenom tohle u nás nemáme. Vzhledem k tomu, že jsme sem dorazili týden po začátku sezóny, je jasné, že jsme toho moc neviděli. Na začátku května si tu prohlédnete zatopené plochy, přejdete po lávce pár kanálů a prohlédnete si expozici věnovanou místním solným pláním. Zajímavé byly ale ruiny domků bývalých těžařů, kterých v dáli uvidíte hned několik.

Znovu už bych si Sečoveljske soliny jako cíl nevybrala, jednou stačilo. Na druhou stranu jsem ale ráda, že jsme to viděli. :)

[Show slideshow]

1 2 ►

Slovinsko 2023