Hlavní město Slovinska, Lublaň, jsme navštívili kvůli předem domluvené netradiční prohlídce města zaměřené na pohanskou symboliku, nakonec jsme si prošli nábřeží a následně už sami hrad. Výklad s námi totiž úplně nesouzněl, takže jsme se odpojili a šli po vlastní ose, když už jsme se tam octli a museli kvůli tomu trochu upravit plány. Nebýt této domluvy, Lublaň bychom zcela vynechali, protože se v městské turistice opravdu nevyžíváme. Ale co už, alespoň můžeme říct, že jsme ji viděli. :)

Nábřeží – Přehrada, Dračí most, Plečnikovy arkády, Trojmostí

Lublaní protéká řeka Ljubljanica (Lublanice nebo též Lublaňka), a právě u ní jsme se většinu naší návštěvy pohybovali. Začali jsme u stavby jednoduše nazývané Přehrada nebo Zapornica. Jedná se o zdymadlo a triumfální oblouk pro řeku. Jejím autorem je i nám dobře známý architekt Jože Plečnik.

O kousek dál proti proudu řeky stojí jedna z ikonických staveb města – Dračí most, tedy most, který zdobí čtyři velcí draci a dále šestnáct menších gryfů. Drak je s Lublaní úzce spjat a najdete jej i v městském znaku. Pokud máte rádi různé serepetičky lapající prach, určitě dříve či později natrefíte na obchod, kde vám nic bez draka neprodají.

Hned vedle Dračího mostu se nachází další Plečnikovo dílo, a sice Plečnikove arkade – místní tržiště. Na druhém břehu se nachází příjemná nábřežní ulice s kavárnami a restauracemi. Tedy… Příjemně to tam působilo v květnu mimo hlavní turistickou sezónu, teď v létě bych tam asi nešla. ;) Zajímavé je i Plečnikovo Trojmostí, ale tento zajímavý trojmost z běžné perspektivy tak úplně nevynikne, takže jej nemám nafocený vůbec.

Ljubljanski grad

Od Trojmostí jsme zamířili do uliček na druhém břehu, na němž se nachází i Hradní kopec s Lublaňským hradem. Jedná se významné histotrické místo kontinuálně osídlené už přes 3000 let. První zmínka o hradu jako takovém pochází z roku 1144, v 15., 16., i 17. století pak procházel různými úpravami, následně však začal pro svou nepotřebnost chátrat. K další přestavbě, na vězení a vojenskou pevnost, došlo v 19. století.

Svou moderní podobu získal až v druhé polovině 20. století a nutno říct, že nám takový typ rekonstrukce nic moc neříká. Pokud čekáte hrad středověkého typu, možná budete zklamáni. Na nádvoří jsme si připadali spíše jako ve stanici metra… Nafocené to ale nemám, nějak mě v tu chvíli ani nenapadlo to zvěčňovat.

Nicméně z cesty na hrad se nabízí pěkný výhled na město, které se velikostí dá zařadit někam mezi naši Plzeň a Ostravu. A fotku ze sklonku dne po návratu na parkoviště přidávám jen tak do počtu. :)

---

Slovinsko 2023