Pozůstatky hradu Hasištejn (něm. Hassenstein) se nacházejí v Krušných horách, konkrétně v obci Místo, přibližně 10 km západně od Chomutova. Přímo u hradu se dá zaparkovat na neplaceném parkovišti, vstup do hradu je placený. Z Místa sem vede žlutá turistická značka, která dále pokračuje částí údolí Prunéřovského potoka do Sobětic a Výsluní.  Dá se sem dojít i po modré z Nové Vísky.

Součástí hradu je bergfrit (mohutná válcová hradní věž používaná při útoku jako útočiště), který dnes slouží jako rozhledna. Hrad patří mezi chráněné kulturní památky ČR od roku 1963.

Na hrad jsme vyrazili před pár týdny, když nás cesta zavedla do tohoto kraje. Odbyla jsme si tak i zajímavé prvenství – svou první návštěvu Krušných hor, které máme jinak celkem z ruky a nejblíže jsme se k nim dostali při návštěvě Českého středohoří a vrchu Bořeň.  Na dosah jsme měli i další osobní milník – návštěvu Karlovarského kraje, v němž jsme spolu (a ani každý sám za sebe) do té doby nikdy nebyli. Na to jsme si ale museli počkat až do začátku minulého týdne, o tom však až v dalších článcích. :)

Pohled na hrad při cestě z parkoviště

Hasištejn kdysi a dnes

Hrad Hasištejn byl vybudován na místě, kde se dříve pravděpodobně nacházelo pohanské sídliště (soudě podle nálezu stop pohanského pohřebiště). Původ hradu a okolnosti vzniku však nejsou známy. První písemná zmínka o opevněném místě pochází z 12. století, o hradu se však dočteme až v zákoníku Majestas Carolina ze 14. století. V té době jej měli v držení pánové ze Šumburka a Hasištejn poskytoval ochranu obchodní cesty.

Z Hasištejnu zůstaly obvodové zdi dvou paláců, část hradeb a 2 věže. Zachované jsou i části interiérů, např. schodiště a kaple.

Na začátku 16. století zde byla zřízena jedna z největších tehdejších knihoven, a to Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic. Tato knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde na sklonku téhož století shořela. 

Z menší věže se nabízí výhled na hrad a do okolí. Z jedné strany tento výhled dosti kazí panorama typické pro tuto oblast, zde tepelná elektrárna Prunéřov.

Hrad vlastnili další pánové z Lobkovic a později i císař Rudolf II. Na začátku 17. století se uvádí jako pustý. O století později však nechal Emanuel Karsch na zřícenině postavit hostinec, který zde stál až do roku 1976, kdy vyhořel. Nicméně se stal kulisami v seriálu 30 případů majora Zemana, konkrétně ve čtvrtém dílu – Hon na lišku, kde ztvárňují Čadkovu chatu. Nový hradní hostinec pochází z roku 1995 a v současné době není v provozu.

Z druhé věže byla vybudována rozhledna. Povšimněte si síly zdi u paty věže.

Součástí hradu bylo a je rozlehlé podzemí. V současné době však není přístupné

Když se vydáte ještě kousek (ani ne 100 m) po modré a žluté na druhou stranu od parkoviště, narazíte na mohutnou věž s břitem, která patřila k předsunutému opevnění hradu.

---

Zdroje informací: wiki a hasistejn.cz