Sopečný vrch Haláp (358 m) a výhled jako v Českém středohoří

Sopečný vrch Haláp (358 m) leží asi 5 km severně od lázeńského města Tapolca a tyčí se přímo nad obcí Zalahaláp. Z ní vede silnice (ke konci v hrozném stavu) až na parkoviště kousek pod vrcholem. Zajímavý není Haláp jen pro svůj sopečný původ, to je případ většiny kopců oblasti Balaton-felvidék, tedy Balatonské vrchoviny, ale zejména pro čedičové hranoly, kamenné varhany. No a v neposlední řadě nás zaujalo také to, že je z něj výhled jako v Českém středohoří.

Balaton-felvidék aneb výhled jako v Českém středohoří

Na Haláp jsme dorazili už za tmy, ale díky jasné noci jsme si mohli už za měsíčního světla užít výhled jako na úvodní fotce výše nebo na druhé fotce níže v galerii. Je to pohled jižním a jihovýchodním směrem na kopce Balatonské vrchoviny, zprava doleva: Szent György-hegy (415 m), Badacsony (437 m), Gulács (393 m), Tóti-hegy (347 m), Csobánc (376 m), Kopasz-hegy (302 m) a Láz-tető (344 m), kterým se souhrně říká také svědecké hory. Asi nikoho nepřekvapí, že nám na mysl jako první přišlo naše České středohoří. Pro zajímavost: hegy = hora, tető = střecha.

Předpokládá se, že výška povrchu celé oblasti byla dříve o pár set metrů vyšší. Jednalo se o sedimenty, materiál erodoval, ale jednotlivé kopce chránila vrstva lávy, která z nich kdysi vyvěrala. Tak tu svědecké hory zůstaly až do současnosti. Velká část pohoří a pár přilehlých lokalit je dnes chráněným územím Balaton-felvidéki Nemzeti Park, tedy národního parku Balatonská vrchovina.

Haláp je odtěžený a nemá nic společného ani s rybou, ani se smrtí

A když už jsme u té maďarštiny, tak slovo haláp označuje vlhkou louku, divokou vodu, případně spleť rostlin plovoucích na hladině vody tak hustou, že se po ní dá opatrně chodit. Ještě než jsem se tohle dočetla, tak mi samozřejmě na mysl přišla jediná dvě podobná slova, která jsem tehdy znala, a sice hal (ryba) a halál (smrt). Ani jedno nemá s názvem Halápu žádnou souvislost.

Drobné lomy v těchto místech lze vysledovat daleko do minulosti, až do doby římské. Ve 20. století tady ale probíhala opravdu intenzivní těžba čediče, která značně změnila tvar vrcholu, ten byl až na malou část zcela odtěžen. Z vytěženého kamene se postavila prý až polovina silniční a železniční sítě v Zadunajsku.

Čedičové sloupce – kamenné varhany naležato

Jak už bylo poznamenáno výše, Haláp je vulkanického (sopečného) původu a zároveň je nejmladším vrcholem svědeckých hor. Severní stranu tvoří dolomit, jižní stranu vápenec a na samotném vrcholu nalezneme právě čistý čedič. Kolem místa těžby zůstaly odkryty čedičové sloupce vzniklé sloupcovou odlučností, které jsou tady položené naležato, takže připomíjí hromadu navršených klád spíše než známé varhany. Čedič se maďarsky řekne jednoduše bazalt.

Ébredő Vulkán Szoborpark připomíná Stonehenge

Od roku 2019 se tu kromě naučné stezky začala budovat i Ébredő Vulkán Szoborpark, což by se dalo přeložit jako sochařský park Probouzení sopky. Vytvořili ho italský sochař Marmentini Rhea a maďarský sochař Zoltán Balanyi s myšlenkou zacelit odtěžený vrch lidským, ale pro změnu pěkným způsobem. Velké kamenné bloky samozřejmě člověku jako první připomenou Stonehenge.

Kromě soch se v bývalých lomech nacházejí ještě další dřevěné a jiné instalace a konávají se tady různé kulturní akce.

Kruhový výhled z úplného vrcholu

Nejkrásnější výhled je samozřejmě z vyhlídky na úplném vršku, z čedičové špičky Halápu, a to jak na bývalý lom, tak do celého okolí.

Výlet sem se opravdu vydařil a to jsme ještě netušili, že najdeme ještě další zajímavý čedičový vrch, který jako by z oka vypadl naší Panské skále. O tom ale zase někdy příště, ještě nás čekala projížďka na lodičkách v jeskyni v Tapolce.

Zdroje: wiki | minavidi.hu | dusekarpat.cz |

---

Jak to dopadlo?

Podrobnosti se dočtete hned v prvním článku, který slouží jako shrnutí celého našeho putování.