Hegyestű (336 m) – maďarská Panská skála

Hegyestű je čedičový vrch nedaleko Balatonu, který na první pohled vypadá jako naše Panská skála. Nachází se ani ne 5 km severozápadně od Zánky a 20 km východně od města Tapolca. Rovněž spadá do národního parku Balatonská vrchovina (Balaton-felvidéki Nemzeti Park) a právem bývá považován za nejpůsobivější geologický přírodní div v této oblasti. Název se někdy uvádí i jako Hegyes-tű a česky znamená Špičatá jehla (hegyes = špičatý, tű = jehla).

Vstupné, parkování a přístup na Hegyestű

Na Hegyestű jsme narazili náhodou, když jsme toho dne ráno u snídaně v nedalekém Révfülöpu (v jediném otevřeném pekařství v okolí) přemýšleli, kam se ten den vrtneme. Zajímala nás jiná část Balatonu, ale na stránkách Balaton-felvidéki Nemzeti Park jsme jako první narazili na tuhle skálu a bylo jasné, kam budeme pokračovat. Vždyť jsme se nenacházeli ani deset kilometrů od ní a čedičové varhany tak nápadně připomínající Panskou skálu jsem si nemohla nechat ujít.

Přímo ke skále se dá dojet autem, vstup je zpoplatněný a parkovné je součástí vstupenky. Příjezdová cesta je úzká a zejména u pokladny může nastat oboustranná tlačenice. I mimo sezónu jsme se vyhýbali s několika auty a na kase chvíli čekali, takže v létě to tu musí být poměrně nepříjemné. Za vjezd a vstupné pro tři dospělé a jedno dítě jsme nechali 7600 forintů, tedy zhruba 500 Kč. Otevřeno je od června do listopadu.

Čedičové sloupce na Hegyestű odkryla těžba

Parkoviště je zřízeno přímo v místě bývalého lomu, k němuž náležela i budova, v níž si dnes můžete prohlédnout expozici zaměřenou na zemětřesení, sopečnou činnost a těžbu čediče. V nekonečné smyčce v malinkém sále běží i krátký tématický film. Prakticky se jedná pouze o záběry sopek k navození atmosféry. Nejvíce nás tady proto zaujalo, že následovalo video spřátelených lokalit, mezi než patří i náš Pardubický kraj. Opravdu jsme nečekali, že u Balatonu uvidíme reklamu na přehradu Seč, hrad Lichnici a Toulovcovy maštale. :)

Vrchol Hegyestű dnes tvoří 50 metrů vysoká kolmá dvoupatrová čedičová stěna. Je pozůstatkem chřtánu sopky aktivní před 8 miliony let. Jak vychrlená láva tuhla, vytvořila postupně čedičovou zátku. Pětiboké a šestiboké sloupce o průměru 20–40 cm vznikly postupným chladnutím čediče. Tento úkaz odkryla až těžba probíhající od roku 1930 do roku 1970. Ta sice způsobila úplnou destrukci typického kuželovitého tvaru hory, odhalila však právě kamenné varhany, které by jinak zůstaly skryty. Hora mohla vypadat jako jakákoli jiná bývalá sopka v této oblasti nebo třeba v našem Českém středohoří.

Vyhlídka na Balatonskou vrchovinu a samotný Balaton

U parkoviště se nachází geologická výstava různých hornin a už odtud je pěkný výhled na skálu. S výhledem nad prvními schody se ale nedá moc srovnávat.

Po jejich vystoupání se totiž ocitnete přímo v patě čedičových sloupců a krásně tak vynikne jejich výška. Ani tady nechybí naučné cedule s množstvím zajímavých informací.

V pravé části pokračuje stezka po schodech na první vyhlídku, a to jak na skálu, tak do okolí. Tady nechybí tabule s popiskem toho, co z okolí vidíte.

Na samotný vrchol Hegyestű vedou rovněž schody. Kromě výhledu do kraje se sluší zmínit, že tady archeologové nalezli keramiku z dob Arpádovců.

Tak jak se vám líbí maďarská Panská skála? :)

Zdroje informací: kirandulastippek.hu | wiki | bfnp.hu

---

Jak to dopadlo?

Podrobnosti se dočtete hned v prvním článku, který slouží jako shrnutí celého našeho putování.