Mikytų alkakalnis

• Mikytų alkakalnis •

Mikytų alkakalnis (alkakalnis = posvátný, obřadní či obětní kopec) se nachází na severozápadě Litvy v severozápadní výběžku Žmuďského, tedy Žemaitijského národního parku (Žemaitijos nacionalinis parkas). Přes nejzajímavější místa na tomto kopci vede krátká naučná stezka, auto se dá nechat na parkovišti pod ním.

Mikytų alkakalnis představuje místo nejen mytologického, ale i archeologického významu na celostátní úrovni. My jsme jej objevili čirou náhodou, když jsme při cestě od jezera Plateliai dál na sever přemýšleli, kde se ještě v národní parku zastavíme.

Mikytų alkakalnis aneb Ďáblova stopa a obětní studna

Z parkoviště jsme se vydali po značeném okruhu nahoru do kopce, kde se nachází vyhlídkové místo na jeden z místních mokřadů, které jsou pro tuto oblast typické. Stezka se později vrací na parkoviště právě kolem něj. U vyhlídky je vybudováno jedno z vyvýšených kamenných ohnišť. O kousek dál se nachází ohrazené místo, takový nenápadný, sotva dvoumetrový, důlek v lesním porostu. Je to Maldų šulinys, tedy Studna obětí či modliteb. V předkřesťanských časech se sem chodilo obětovat baltským bohům.

Cesta pokračuje zpět dolů, kde se u mokřadu nachází balvan zvaný Akmuo su velnio pėda, tedy Kámen s ďáblovou stopou. V kameni o velikosti zhruba 4,5 × 2,5 × 4 m se nacházejí dvě prohlubně, které připomínají otisky nohou. Provází je legenda, že je tu zanechal ďábel, když se snažil svrhnout kostel na tomto kopci. V litevštině zůstalo jméno boha Velniase, který je obdobou slovanského boha Velese, synonymem pro čerta/ďábla, takže se dají předpokládat daleko starší mytologické kořeny tohoto místa.

Touto procházkou jsme se rozloučili s Žemaitijským národním parkem a zamířili na skok do Lotyšska, ale o tom zase příště.

Zdroje informací: zemaitijosnp.lt, saugoma.lt, turizmogidas.lt, vle.lt, visitplunge.lt

Litva (+ Lotyšsko) 2025

Jako cíl naší letošní rodinné expedice jsme zvolili Litvu. Původně jsme měli v plánu jet někam úplně jinam, a sice na východní Slovensko, do severovýchodního Maďarska a do regionu Maramureș na severozápadě Rumunska. Večer před odjezdem jsme se podívali na aktualizované počasí a zjistili, že máme problém, který by nám z výpravy udělal leda tak týdenní posezení v autě, a to v řádně promáčených věcech. No nic, tak jsme na poslední chvíli vymysleli plán v té části Evropy, kde pršet téměř nemělo.

Hrubý plán jsme vymysleli během pár hodin, podrobnosti a konkrétní zastávky jsme pak řešili přímo na cestách. Vyšlo to skvěle. :)

Co jsme viděli:

Co jsme během toho týdne a půl všechno viděli, se můžete podívat v následujících článcích. (Zveřejňovat je budu postupně.) Na závěr pak ještě sepíšu závěrečné shrnutí s obecnými informacemi a tipy.