Žemaitijos nacionalinis parkas aneb Žmuďský národní park

• Žemaitijos nacionalinis parkas •

Žemaitijos nacionalinis parkas aneb Žmuďský či Žemaitijský národní park se nachází na severozápadě Litvy mezi obcemi Plungė na jihu, Barstyčiai na severu, Alsėdžiai na východě a Plateliai na západě. Město Plungė bývá považováno za bránu do tohoto parku a shodou okolností jsme i my do těchto míst zavítali právě přes něj.

Park je volně přístupný, dá se projet autem, zastavit můžete na mnoha oficiálních bezplatných parkovištích. Litva je v tomhle úžasná – minimum zákazů a naopak zbudovaná místa k parkování, přespání i kempování, kde nechybí popelnice a někde ani toiky či gril. Zákazy pro vstup či vjezd jsou tu zastoupeny minimálně, a to jednak v případě soukromých ploch a také tam, kde by mohl být pohyb nebezpečný např. kvůli mokřadům. A světe div se, ono to asi vážně funguje. Nikde jsme neviděli jediný odpadek, natož kapesníčková pole v okolí parkovišť.

A ještě jedna poznámka – za vjezd do národního parku se platí drobný příspěvek. Ten činí 1,35 €, platí na pět dnů pobytu a dá se zaplatit pomocí smsky. Pokud se chystáte do Muzea studené války, tedy na bývalou sovětskou raketovou základnu, je tento poplatek zahrnut v ceně vstupenky.

Žemaitijos nacionalinis parkas

Park byl založen v roce 1991 a rozkládá se na zhruba 22 000 ha. Více než polovinu této plochy tvoří lesy. Národní park si klade za cíl chránit nejen přírodní, ale i kulturní odkaz této části země. Co se těch přírodních týče, najdeme zde řadu chráněných živočichů a více než tisícovku druhů rostlin. Ve zvlněné krajině vytvořené před 10 až 12 tisíci lety ustupujícím ledovcem se vytvořily morény (kamenné valy), rašeliniště a samozřejmě jezera. Těch se v parku nachází více než 20, největším je Plateliai.

Procházka k jezírku Piktežeris aneb Šeirės pažintinis takas

Při hledání ideálního místa k noclehu jsme celé jezero Plateliai objeli, a to téměř dvakrát. Jeden okruh dá po silnici zhruba 22 km a vhodných míst jsme našli hned několik. Jelikož jsme si mohli vybírat, nevybrali jsme hned to první, ale hezky si jich objeli víc. No a pak jsme nedaleko jednoho takového místa vyrazili na krátký okruh pěšky.

Zhruba 1 km východně od obce Plateliai jsme nechali auto na velkém parkovišti a vydali se na značenou trasu k jezírku Piktežeris. Ta se jmenuje Šeirės pažintinis takas (Šeirė = místní název, pažintinis takas = naučná stezka), měří čtyři kilometry a část z ní je upravena i pro pohyb vozíčkářů.

V první polovině jsme měli pěkný výhled na jezero Plateliai, druhá část vede lesem dál od něj. Po zhruba dvou kilometrech jsme uhnuli k malému, ale biologicky cennému jezírku/rašeliništi Piktežeris. To měří zhruba 130 x 50 metrů a dosahuje hloubky 16 metrů. Vyznačuje se kyselou vodou s nižším obsahem kyslíku.

Trasa také vede přes mokřad Gaudupio pelkė (pelkė = bažina, močál, rašeliniště), na okruhu tak nechybí ani oblíbené dřevěné chodníčky. Cesta vede téměř po rovině, za celou dobu jsme nastoupali závratných 40 metrů. Toto mírné zvlnění je pro tuto oblast typické, stejně tak borové a smíšené lesy.

Jezero Plateliai z jiné strany

Ještě se tu zmíním o samotném jezeru Plateliai. Jeho plocha činí přes 1200 ha (měří zhruba 8 x 3 km) a dosahuje hloubky necelých 50 metrů.

Na fotkách níže jsou k vidění různé věci – hlavní silnice severně od jezera, lesní cesta nedaleko raketové základny, jedno z mnoha oficiálních nocovišť, výhledy na jezero z různých míst a mokřad cestou.

Pro zajímavost: na té první fotce jsme si pro sebe zaznamenali teplotu 4,5 °C, týž večer ještě klesla na 1,5 °C. Pořád to ale nebylo nejméně, co jsme v Litvě v noci zažili. Jednu z posledních nocí teploměr ukazoval 0,5 °C a celkem bych se vsadila, že nad ránem, kdy jsme už samozřejmě spali, nejspíš i mrzlo. :)

Po zastávce v Žemaitijském národním parku jsme se pomalu vydali na sever na krátký výpad do Lotyšska. Cestou jsme se ale zastavili ještě na jednom zajímavé místě, o němž bude další článek.

Zdroje: zemaitiuzeme.lt, zemaitijosnpd.lrv.lt

Litva (+ Lotyšsko) 2025

Jako cíl naší letošní rodinné expedice jsme zvolili Litvu. Původně jsme měli v plánu jet někam úplně jinam, a sice na východní Slovensko, do severovýchodního Maďarska a do regionu Maramureș na severozápadě Rumunska. Večer před odjezdem jsme se podívali na aktualizované počasí a zjistili, že máme problém, který by nám z výpravy udělal leda tak týdenní posezení v autě, a to v řádně promáčených věcech. No nic, tak jsme na poslední chvíli vymysleli plán v té části Evropy, kde pršet téměř nemělo.

Hrubý plán jsme vymysleli během pár hodin, podrobnosti a konkrétní zastávky jsme pak řešili přímo na cestách. Vyšlo to skvěle. :)

Co jsme viděli:

Co jsme během toho týdne a půl všechno viděli, se můžete podívat v následujících článcích. (Zveřejňovat je budu postupně.) Na závěr pak ještě sepíšu závěrečné shrnutí s obecnými informacemi a tipy.