Po roce jsme se vydali směr Dobrošov a měli jsme v plánu dát si stejný okruh jako loni. Pro zájemce [odkaz]. Počasí nám ale nepřálo, nedostali jsem se dál než k N-S-73 Jeřáb, ale hezky popořadě…

Rozhodli jsme se na výlet vyrazit i přesto, že to vypadalo na bouřku a déšť. Po pár dnech úmorných veder nám představa případného zmoknutí připadala přitažlivá. Dojeli jsme na parkoviště za Dobrošovem a zamířili k Jiráskově chatě, na které jsme minule nebyli. Cesta to byla krátká – kousek přes Dobrošov a pak asi půl kilometru do kopce. Výhled byl slušný už ze země, ale s rozhlednou se to nedá srovnávat. Tu naštěstí neohrozila přítomná svatební hostina.

Fotky jsou střídavě nás obou, snad není tak důležité, čí je která…

Výhled z rozhledny opravdu stál za tu dvacku a pár schodů. Nejvíce mě zajímal výhled na Peklo a vyhlídku Koníček, kam jsme vyrazili předchozího dne a viděli odtamtud i Jiráskovu chatu. Peklo je hned za kopce v popředí – tedy mezi těmi kopci uprostřed, z nichž na tom vpravo je vyhlídka Koníček.

A výhled na všechny možné strany…

Zámek v Náchodě

Cesta, kterou jsme se o pár minut později vydali k pevnosti Dobrošov

Než jsme se vydali přes pole, zastavili jsme se ještě u památníku věnovanému Padlým vojínům ve světové válce z Jiráskova kraje.

Cestou k pevnosti už se nám nad hlavou začaly pořádně sbírat mraky. Déšť hrozil každou chvíli víc a my se po krátce zastávce na studenou točenou malinovku rozhodli, že nebudeme riskovat zmoknutí foťáků (když jsme vycházeli z parkoviště, ještě to na brzký déšť nevypadalo, takže jsme vyrazili bez fotobrašny) a skočíme do auta aspoň pro batoh. Do podzemí se nám tentokrát nechtělo, oba jsem tam byli nejmíň dvakrát a pokaždé stáli průvodci za vyvíteco…, měli jsme ale v plánu Březinku. Takže jen narychlo vyfotit Dobrošov, než začne pršet a hurá na parkoviště.

Bouřkové mraky se nám honily nad hlavou, celkem rychle se setmělo a už na parkovišti to vypadalo, jakoby se čas posunul pár hodin dopředu.

Cestou opět okolo N-S 75 Zelený k N-S 73 Jeřáb

K Jeřábu už jsme dorazili za deště a bouřka nám řádila nad hlavou. Jen jsme tam tak seděli, schovaní pod střechou informační tabule, čekali, jestli to někdy přejde, a pozorovali krávy, který slejvák očividně nevadil.

Na Březinku nemělo sebemenší smysl jít, takže jsme po nějaké době vyrazili zpátky k autu. Promokli jsme, po několika dnech veder to ale bylo opravdu příjemné :)