Kokořínsko | Harfenice, Had a Čertovy hlavy
Po nějaké době jsme měli cestu přes Kokořínsko a říkali si, že už jsme dlouho nenavštívili místní pískovcové reliéfy, mezi něž patří například právě Harfenice, Had a Čertovy hlavy. Nejprve jsme si udělali krátký okruh z Ješovic přes první dva a Žabí jeskyni a následně jsme popojeli do Želíz a vydali se na ještě kratší okruh okolo Čertových hlav.
Vzdálenost: cca 4 km + 2 km
Stoupání: 10 m + 80 m
Okruh: ano + ano
Náročnost: žádná + mírná
Trasa: mapa + mapa
Z Ješovic liduprázdným Kokořínskem
Kam člověk na Kokořínsku vleze, tam je to zajímavé, o tom jsme se přesvědčili již mnohokrát. Je jedno, zda je to vyhlášená lokalita nebo jen neznačená pěšina někde bokem. Právě takovou okrajovou trasu jsme zvolili k Harfenici. Neznačená lesní cesta rozhodně nevedla nezajímavou krajinou.
Harfenice
První lidi jsme potkali až na modré turistické značce poblíž Harfenice. A u samotných reliéfů jich bylo tolik, že jsem ani nestihla vyfotit jeskyni bez nich. Nu což, mrknout se na ni můžete do 12 let starého článku (poslední fotka) ze stejných míst, vypadá to tam pořád stejně. :)
Reliéfy pojmenované podle sedící dívky s harfou vytvořil Václav Levý mezi lety 1840 až 1845.
Na co koukat je ale i v blízkém okolí.
Had
O kousek dál se nachází další známý skalní reliéf – Had.
Ještě jsme se zašli podívat dál k Žabí jeskyni a neznačenou pěšinou to vzali zpět k autu, abychom pokračovali do Želíz.
Čertovy hlavy
V Želízech se špatně parkuje, ale nějaké místo se našlo i v sobotu odpoledne. Na Čertových hlavách jsme čekali hlavu na hlavě, ale kupodivu tu takový nával zase nebyl, ač na vyfocení se s monumentálními reliéfy bez komparzu si člověk musel chvíli počkat. Oproti naší návštěvě před 12 lety toto místo značně prokouklo. Předtím hlavy částečně kryly koruny stromů.
Skály okolo Čertových hlav
Stejnou cestou jsme se ale nevraceli, zkusili jsme ještě prozkoumat blízké okolí u Čertových hlav. Při boční pěšině, která vede okolo nich, můžete pozorovat pěknou zvětralou stěnu s tzv. voštinami. O kus dál jsme to museli vzít tak trochu mimo cestu, protože jsme ji z ničeho nic ztratili, ale mezi skalami jsme ji zase našli a byli rádi za místa, která jsme objevili. :)
Hurá na nejsevernější místo České republiky
Na závěr si tu odložím poznámku, že jsme tou dobou mířili na ten nejsevernější sever ČR, a to do Šluknovského výběžku. Chtěla bych alespoň jednou sepsat průběh nějakého našeho road tripu (nemám ten anglický výraz ráda, ale překlad typu autovýlet mu úplně neodpovídá, pod tím si představuju něco jiného) v jednotlivých článcích tak, jak skutečně probíhal. A jak je mi vlastní, rovnou to poruším, protože ještě předtím jsme se stavili v Mělníku na soutoku Vltavy a Labe, to ale na samostatný článek nedá.
Postupně jsme tedy navštívili:
- Harfenici, Hada a Čertovy hlavy (Kokořínsko),
- Chotovický vrch u Nového Boru,
- Klíč (Lužické hory),
- nejsevernější bod ČR,
- vyhlídku Karlova výšina na Širokém vrchu (Lužické hory),
- nacistickou podzemní továrnu – sklad PHM v Jánské,
- NPP Zlatý vrch.
(Po vydání příslušných článků tu na ně povedou odkazy.)
Na tento třídenní výlet plynule navázala dvoudenní výprava do Českého Středohoří a na Mostecko. O tom už ale více v další sérii článků.
[…] plynule navázali na naši výpravu na nejsevernější místo ČR (první článek série najdete tu), bude stejně krátký jako samotná naše návštěva tohoto místa. Zastavili jsme se tu, […]