Objekty těžkého opevnění byly projektovány jako obrana především proti tankovým svazům nepřítele, proto byly budovány v místech očekávaného nejtěžšího útoku. Stálou posádku mělo tvořit i několik desítek mužů, téměř každý objekt měl vlastní vnitřní studnu, vlastní dieselagregát, vzduchotechniku s protiplynovými filtry, velké zásoby střeliva i potravin atp. Rovněž zbraně byly plánovány trochu odlišné od LO – dvojčata těžkých kulometů, protitankové kanóny, houfnice, minomety.. Dalším odlišným prvkem jsou pancéřové prvky – pozorovací zvony, kopule s kulomety a výsuvné otočné dělostřelecké věže. Komunikace mezi objekty byla zajištěna dokonalou a takřka nepřerušitelnou telefonní sítí, navíc ještě jištěnou nouzovou možností zemní radiotelegrafie. I většina těžkých objektů je pro boční palbu.

Základní rozdělení TO je na objekty tvrzové a izolované. Tvrzové jsou mezi sebou propojené podzemím, izolované jsou samostatné. Více o izolovaných objektech je v kapitole „Tvrze“.

Izolované objekty se rozdělují podle odolnosti na „Araby“ a „Římany“, podle číslice označujících jejich odolnost – arabská 1 a 2, římská III a IV. „Arabské“ typy mají slabší stěny a nižší výzbroj. Další rozdělení je mnoho, podle hlavní zbraně, podle orientace střílen, podle určení atp. Každý těžký objekt je unikát, neexistují dva naprosto shodné.

Jako příklad si vezměme izolovaný oboukřídlý oboustranný pěchotní srub. Ze strany čelem k nepříteli je viditelný pouze zához porostlý trávou a dva pozorovací pancéřové zvony, vyzbrojené lehkými kulomety vz.26.

Uprostřed jsou vstupní dveře s ocelovou mříží, chráněné lehkými kulomety vz.26. Po obou stranách objektu jsou střílny hlavních zbraní, chráněné betonovými převisy stropu, tzv. „Krakorci“. Před střílnami je tzv.“Diamantový příkop“, kam by byly odváděny vystřílené nábojnice, a který rovněž chrání střílny před přístupem až přímo k nim a jejich zneškodněním. Kromě toho také chrání střílny před zasypáním zeminou v případě dělostřeleckého zásahu někde poblíž. Na stěnách jsou ještě umístěny vyústění periskopů, nasávací otvory a výdechy vzduchotechniky, granátové skluzy a na rozhraní mezi stěnou a stropem také oka z armovacího drátu pro upevnění maskovací sítě. Uvnitř se nachází dvě patra, v horním jsou střelecké místnosti a pod pancéřovými zvony šachty s ocelovými podlážkami pro obsluhu. Dále pohotovostní skladiště munice, stanice telefonu a zemní radiotelegrafie, stanoviště velitele apod. Ve spodním patře je strojovna s dieselagregátem, zásobou paliva, filtry vzduchotechniky, která je jinak rozvedená po celém objektu, další muniční sklady a především ubikace mužstva.

Stavba objektů TO byla mimořádně náročná, přesto ale bylo za pouhé tři roky vybetonováno přes 260 objektů, včetně těch tvrzových.