Žďárské vrchy | Devět Skal, Čtyři palice, Velké perničky

Svratka >> Devět Skal >> Křižánky >> Čtyři palice >> Velké perničky >> Svratka

 Našlapáno: 19 km
Stoupání: cca 540 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano
Trasa: zde

Vydali jsme se na jeden z plánovaných výšlapů po Žďárských vrších. Rozhodovali jsme se mezi trasou Svratka – Devět Skal a zpátky stejnou cestou, nebo mezi pokračováním přes Křižánky, Čtyři palice, Velké perničky, Karlštejn a zase do Svratky. Nakonec jsme se rozhodli pro tu druhou.

Z Hlinska je to do Svratky co by šutrem dohodil, takže jsme během dvaceti minut už šlapali do kopce nad městem k lesu. Šlo se opravdu hezky, během pár desítek minut jsme dorazili k prvnímu rozcestníku a divili se, že už za sebou máme skoro půl trasy na Devět Skal. Rozcestník nese pěkný název – U Nebožtíka :)

Překvapilo nás, že už jsme i celkem vysoko, takže jsme nečekali žádné prudké stoupání. Také jsme se ho ani nedočkali. Cesta vedla převážně po cyklistické trase a museli jsme zdolávat jen jeden nepatrný kopeček. Našel se čas i na focení (nejen na cvakání dokumentovek), na některých fotek je to snad i poznat :)

Pokračovali jsme okolo rozcestníku U Źida, k Devíti Skalám zbýval kilometr. Nemile nás překvapilo množství lidí. Na vyhlídku jsem si vystáli frontu. Výhled však nebyl k zahození :)

Čekat na chvíli, kdy na skále nikdo nebude, nemělo smysl, takže jsme vyrazili dál. Čekala nás cesta na Čtyři palice přes Křižánky. Vedla opět lesem, ve kterém se nacházelo množství menší skalních útvarů.

Cesta ke Křižánkám, které jsme prošli velice rychle, protože se tam konala pouť a diskosračky, které tuto vždy akci hlasitě doprovázejí, byly slyšet do širého okolí.

Brzy jsme dorazili na rozcestí a čekal nás půl kilometr do prudšího kopce. Vzhledem k tomu, že nijak velcí turisti nejsme a měli jsme za sebou už slušnou štreku, nám dal trochu zabrat. Dvě třetiny jsme měli za sebou.

Vyhlídku jsme si nenechali ujít. Lezlo se na ni špatně, ačkoli skála byla suchá. Nahoře však toho moc k vidění nebylo. Dolů se lezlo ještě hůř, vyzkoušeli jsme druhou možnou cestu vedoucí okolo okraje, kde musel člověk dávat obzvlášť pozor, kam šlape, protože místy už nešlo rozpoznat cestičku od keřů rostoucích na skále.

Dál už jsme šli svižněji. Slunce se rozhodlo zapadat za kopec, což nás spolu s únavou přinutilo projít okolo Velkých Perniček bez vylezení na vyhlídku. Ostatně, měli jsme před sebou ještě nejméně hodinu cesty a potmě se nám jít neznámou cestou zrovna nechtělo. Na Perníčky ale hodláme vyrazit znova.

Cesta vedla celou dobu z kopce až na jakési rozcestí. Turistická trasa vedla do dalšího kopce a jiná cesta vedla neznámo kam. Když po ní profrčela škodovka, koukli jsme do mapy a shodli se na tom, že vede do Svratky a vyrazili po ní. Udělali jsme dobře. Po půl hodině jsme dorazili k prvním obydlím a nedlouho na to přišli k větší silnici. Tou dobou už se stmívalo a začala se objevovat mlha.

Než jsme prošli celou Svratku (parkovali jsme na druhém konci), uběhlo dalších 20 minut. K autu jsme dorazili za tmy a už se nemohli dočkat, až si konečně sedneme a ani se nehneme :)

1 2 ►