Letos si na konto přelouskaných titulů připisuju jen 48 knih (celkem tedy o 21 méně než loni). Je to bída, ale co se dá dělat. Můžu jen doufat, že to příští rok bude lepší. Seznam všech jsem v průběhu roku utvářela zde. Nyní nastal čas je rozdělit podle hodnocení a přidat k nim pár vět.
Stejně jako při loňském bilancování začnu tím méně zajímavým.
Ty slabší – 
Líheň: Smrt zrozená v Praze a Královna smrti
Miroslav Žamboch
338 + 310 stran
Oba díly jsem četla hned z kraje roku 2018 a nutno říct, že to pro mě bylo velké zklamání. Hlavní postava mě neskutečně iritovala od začátku. Příběh nezáživný a celkově nemastný neslaný. Poznámky, které snad měly zavánět cynickým humorem, se mi zdály spíše trapné. Od opěvovaného Žambocha jsem čekala něco trochu jiného (a možná za to může i to, že jsem v tomto žánru zvykla na jiný styl).
Stařec a moře
Ernest Hemingway
114 stran
K této knize jsem se znovu dostala po mnoha letech. Je to jedna z mála ze seznamu povinné literatury, kterou jsem si přečetla ještě během školní docházky. Pamatovala jsem si nudnou nataženou povídku a druhé přečtení mi to žel jen potvrdilo. Předpokládám, že kniha měla ukázat starce jako vzor houževnatosti a odhodlanosti, ale na mě to nepůsobilo. Nicméně mám v plánu od Hemingwaye zkusit ještě něco dalšího.
Ty mizerné – 
Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
159 stran
Jedna hvězdička ani nevím za co. Dala jsem ji vlastně jen proto, že si odpad schovávám pro horší knihy a dávám jej jen velmi zřídka. Coelho na mě vyskakoval na každém kroku, takže jsem se rozhodla si jednu knihu přečíst. Tuto jsem si vybrala kvůli tématu, neboť jak je z mých starších článků patrné, k psychologii i k psychiatrii mě to vždycky táhlo. Jednání a myšlení hlavní postavy nedávalo smysl ani s přimhouřením obou očí. Filozofická debaty doktora s ní rovněž nedávaly smysl. Celé to vlastně vůbec nedávalo smysl. Neseděl mi ani autorův styl (Coelho očividně rád moralizuje i tam, kde to není na místě), takže pokud mu ještě někdy dám šanci, bude to asi za dlouho.
Četli jste některou z těchto knih?
Má smysl od Coelha zkoušet něco dalšího?
To já jsem toho moc nepřečetla. Já poslední dobou při čtení usínám. :-) A stařec a moře je ultranudná kniha. Celou dobu byl na lodi, táhla ho ryba. On celou dobu dumal o nějakém sportovci s ostruhou na patě. Potom mu rybu sežrali žraloci. Nakonec se dostal domů a byl rád. Tohle prostě není moje téma. To i Labyrint světa a ráj srdce od Komenského byl lepší.
Tu druhou knížku neznám, ale už kvůli názvu bych si jí nevybrala. Možná právě proto, že mě vlastně doopravdy ani nebaví žít a tohle by mě jen připomínalo bídnost světa.
Potřebuju tedy nějakou knihu o přežití. Třeba Metro 2033? :-D
Jo, s usínáním u knih mám taky problém. ;)
Metro 2033 už tu svých pár vět má. V dalším článku se ale objeví Metro 2034. :)
Četla jsem Veronika se rozhodla zemřít a souhlasím s tebou, že její chování nedávalo smysl, nikdo skutečný by se takhle nechoval… byla to těžko uvěřitelná postava. Nicméně jsem se na začátku z jedné věty opravdu rozbrečela a dodnes si ji snad pamatuji.
Když se ta její teta chtěla zabít a napsala ten vzkaz, že je šťastná i nešťastná a že to není k vydržení… to mi přijde jako dokonalé popsání rutinního a vyhořelého života. Tohle na mě zapůsobilo, ale víc pro mě byla kniha zklamáním, dala bych jí 2 hvězdy.
Mě ta knížka zklamala právě pro to nesmyslné chování všech postav. Některé myšlenky, které Coelho čtenáři předhazuje, jsou opravdu k zamyšlení, ale je to zabalené v hodně divné formě.
Konečně další člověk kterému se také nelíbí Stařec a moře, mám stejný názor a nikdo to nechápe, ale já už Hemingwaye zkoušet číst nebudu
Také jsem ráda, že nejsem jediná! ;)