Kvůli zneužití jednoho ze slunečních symbolů nacisty během II. světové války je jeho vyobrazení bráno jako tabu. Přitom jeho historie je stará přes deset tisíc let. Východní kultury jej používají dodneška a západní veřejnost se na to mnohdy dívá nechápavě, protože ve většině západních zemí je to bráno jako propagace nacismu. Postoj lidí pak vypadá jako „Bububu hákový kříž, zavřete je!“ což mi přijde krajně zcestné. Je to jen a pouze starý symbol, který jedni parchanti zneužili, ostatně oni toho zneužili daleko víc… Vzhledem k podobnosti dalších slunečních symbolů se svastikou jsou pak i ty považovány (ve většině případů zcela nesprávně) na propagaci nacismu.

První vyobrazení

Nejstarší doklady o tomto posvátném symbolu pochází už z neolitu, kdy se na keramice objevuje v oblastech Evropy a Předního Východu.

V době bronzové je například vyobrazen na olověných idolech z mykénského období.

V době starší doby železné zaznamenává výrazné rozšíření a objevuje se zejména na obřadní keramice.

Archeologové našli vyobrazenou svastiku v Mezopotámii, na vázách z minojské kultury na Krétě i v římské architektuře.

Najít ji ale je možné takřka po celém světě a v mnohých kulturách – v severských zemích, v Rusku, u Keltů, Germánů i Slovanů a samozřejmě i v hinduismu a buddhismu. U Keltů a Germánů se svastika objevuje jako dekorační symbol hlavně na špercích a předmětech denní potřeby. Historici se domnívají, že u nich tento symbol měl znamenat ochranu.

Jedná se ale také o symbol, který používali křesťané. Při jejich pronásledování v římské říši se používala místo zakázaného řeckého a latinského kříže. V některých románských a gotických kostelech je svastika vyobrazena jako symbol Kristova vítězství nad smrtí. Měla také být ochranou před ďáblem.

Jako ozdobný symbol je k nalezení i ve starých židovských synagogách.

Co všechno pro lidi znamenala a znamená

Kde se dala a dá najít

Samotné slovo svastika pochází se sanskrtu – स्वस्तिक (svástika) a je složené ze slov su a asti, což znamená něco dobrého či přízeň osudu. Pro každého pak značila něco trochu jiného, není ale pochyb, že se napříč kulturami jednalo převážně o šťastný symbol.

V Japonsku nalezneme svastiky na rukou, nohou i hridi Buddhy, levotočivá je oficiálním symbolem buddhistických chrámů.

V Indii značí pravotočivá nejčastěji rudá svastika východ slunce, den, život i zdraví.  Jejím opakem je modrá levotočivá svastika, která symbolizuje soumrak, noc, smrt a nemoc.

V Číně je součástí abecedy, kdy (bez kruhu) znamená nekonečno, přebytek a dlouhý život.  Svastiku v kruhu označila císařovna Wu Zetian (7. stol. n. l.) jako symbol slunce. Svastiku dnes najdete převážně na čínských vegetariánských výrobcích.

V Tibetu znalo pravotočivou svastiku náboženství bömismus (dominantní před rozšířením buddhismu), levot očivá zase v lamaismu symbolizuje pevnost, spolehlivost a výdrž.

Nemusíme ale chodit až do Ásie, abychom našli i jiné využití tohoto symbolu. Před Druhou světovou válkou jej použivala kdejaká firma a byla k vidění všude možně i v Evropě a Americe. K tomuto rozšíření a znovuvzkříšení svastiky začalo docházet s rozvojem etnologie v 19. století. Kromě příznivců okultismu, neobuddhismu ji znali a používali příznivci kultu slunce – nudisté.

V Německu ji krom mládežnických organizací používali i sportovci, příznivci Friedricha Jahna (konec 18., zač. 19. stol.) ji považovali za symbol příslušnosti k německému národu. Antisemistický Německý sportovní svaz ji používal od svého vzniku a na začátku 20. století ji prohlásil za svůj emblém.

V Rusku se objevuje u zakladetelky Teozofické společnosti i carevny, takže svastiku najdeme jak na jejích osobních předmětech, tak na kapotě jejího auta. Objevily se i na 250rublových bankovách (1917), ty se však nikdy nedostaly do oběhu.

V USA ji firma Coca Cola použila jako přívěšek v roce 1925. Ve znaku ji měla 43. pěší divize a skautské oddíly, které se původně zdravily zdviženou pravicí stejně, jako později nacisté.

V Kanadě měly v emblému svastiku hokejové týmy ve 20. a 30. letech 20. stol.

V Holandsku si svastiku do loga dala lodní doprava (1910).

V Dánsku ho měl v logu pivovar Carisberg, ve Švédsku firma ASEA a v Norsku továrna na motory a dynama.

V Lotyšsku dokonce zdobila svastika nejvyšší vyznamenání Řád medvědobijce skoro celá 20. léta 20. století.

V Polsku ji používaly některé pluky.

V Irsku během války jezdilo po ulicích auto čistírny Swastika Laundry s logem firmy s hákovým křížem, který tato společnost měla ve znaku od roku 1912 a symbolizoval kvalitu jejích služeb.

Ve Finsku byla součástí národních emblémů letadel (na obrázku), přijata byla v roce 1918 poté, co si ji na letadlo vedle tradičního laponského symbolu štěstí namaloval pilot Eric von Rosen, a vydržela až do roku 1945, pletla se však s letadly Němců.  Dodnes je součástí zástavy prezidenta (Mannerheimův kříž svobody).

Zneužití svastiky nacisty

NSDAP přijala do svastiku (pravotočivou v bílém kruhu na červeném pozadí pootočenou o 45°) jako svůj symbol už v roce 1920.

Hitler si symbol vyložil jako poslání boje za vítězství árijské rasy (hákový kříž), vlastenectví (bílý kruh) a sociální myšlenku (červené pozadí). Až do roku 1933, kdy se ujala moci, byla NSDAP celkem bezvýznamnou stranou, teprve potom se hákový kříž stal symbolem pro nacisty, antisemitismus i Třetí říší a ostatní státy od ní začínají dávat ruce pryč. Podle nacistického učení je šťastným symbolem a znamením vítězství árijské rasy.

Stačilo 12 let k tomu, aby byly původní významy tohoto symbolu zapomenuty a člověk si s ním spojoval jen nacisty.

Hákový kříž jako tabu

Nesmyslné odsuzovaní jakékoli svastiky

V mnoha zemích (i u nás) je vyobrazení a veřejné vystavování svastiky trestné, protože je to bráno jako projev sympatií s hnutím potlačujícím práva a svobody člověka. Většina lidí také jiný význam než nacisty za ní nevidí. Mně osobně příjde směšné zakazovat symboly jako takové. Prakticky se ztotožňuji s kanadským pop umělcem ManWomanem (mimochodem založil Klub přátel svastiky, snaží se o zbavení jejího zneužití a po těle má vytetovaný nespočet háknkrojců), který trdí, že zakazovat hákový kříž je stejně trapné, jak jako zakázat obyčejný kříž kvůli praktikám španělské inkvizice. Vždyť i Ku klux klan, Čingischán nebo Vilém dobyvatel vraždili pod nějakým symbolem…

Kvůli této neznalosti se pak stane, že lidé odsoudí jakoukoli svastiku, i tu v Japonsku na buddhistickém chrámu (že by přece jen byl Buddha nacista?!)… Absordnější než neznalost mi ale přijdou postoje některých lidí, třeba toho pána z leteckého muzea ve Kbelích, který kvůli strachu, že mu pod jedno letadlo budou chodit náckové hajlovat, namaloval letadlo původní německou kamufláží, ale svastiku záměrně vynechal…