Orlické hory | Luisino Údolí, Velká Deštná, Šerlich
Deštné v Orlických horách – Zákoutí > Luisino Údolí > Velká Deštná > Malá Deštná > Šerlich a zase zpět do Deštného. Tak vypadala naše krátká, přesto lehce náročnější trasa po Orlických horách.
Našlapáno: cca 11 km
Stoupání: cca 420 m
Náročnost: střední
Okruh: ano
Trasa: zde
Zákoutí > Luisino údolí
Ze Zákoutí (691 m.n.m.) jsme se vydali se po modré do Luisina Údolí (877 m.n.m.). Cesta dlouhá 2 km se táhla do prudšího kopce okolo potoka. Už jen kvůli četným kaskádám se sem chci jednou vrátit, stativ jsem si bohůmžel zapomněla doma. Po nějakou době jsme vyšli z lesa ven do malebné vesnice Luisino Údolí, kam by se člověk s radostí hned odstěhoval. :)
Luisino údolí > Velká Deštná
Od rozcestníku u jakési hájenky nás čekal další dvoukilometrový výšlap po zelené na Velkou Deštnou (1115 m.n.m.). Cesta se stejně jako k Luisinu údolí táhne lesem do poměrně prudkého kopce. Přibližně v polovině se nachází studánka, kde jsme se na nějakou dobu zastavili. O pár desítek metrů dál jsme již začali stoupat nad úroveň vrcholku stromů a naskytl se nám výhled na cestu i krajinu v dáli. Netrvalo dlouho a čekala nás pomyslná cílová rovinka – od rozcestí posledních cca 200 metrů mírného stoupání s krásným výhledem do kraje.
Na Velké Deštné stálo několik nízkých rozhleden (poslední ještě loni), žádná však neodolávala místní podmínkám dobře, v současné době tam nestojí žádná. Škoda, dle fotek i 5 m navíc člověku přineslo 360° výhled. Teď se na vrcholu nachází jen rozcestník.
Velká Deštná > Malá Deštná > Šerlich > Zákoutí
Z nejvyššího vrcholu Orlických hor jsme se vydali po červené typickou hřebenovkou přes Malou Deštnou směr 4 km vzdálený Šerlich (981 m.n.m.) a užívali si pohled do Polska. Jenom nám nevyhovoval typ cesty – po asfaltu se nám nijak zvlášť dobře nešlo.
Cesta dolů utíkala o poznání rychleji, takže jsme se na chvíli zastavili na Šerlichu kvůli focení a vydali se svahem dolů k Zákoutí. Poslední 3,5 km cesty opět lesem (tentokrát z mírné prudkého kopce dolů) jsme zvládli za chvíli a byli jsme rádi, že jsme nezvolili výšlap opačným směrem. :)
Jak to na Velké Deštné vypadá na podzim za mlžného počasí se můžete podívat sem.
Pro mě by taková trasa byla určitě dost náročná, ale do Orlických hor bych se rozhodně taky ráda podívala. Svými fotkami jsi mě pěkně namlsala, Veroniko, všechny se mi líbí a tu hájenku bych brala, můj sen je bydlet někde na samotě v horách. Jenom nevím, co bych si tam ve svém věku, a s bolavými klouby navíc, počala! ;-)
Hanka: úplně snadná pro nás nebyla, ale zase to nebylo nic, co by se s přestávkama nedalo přežít :)
Na samotě v horách bych je též můj sen, auto je tam ale nutnost, pokud poblíž nebude jezdit aspoň autobus, ale zas by to za ten klid určitě stálo :)
[…] vystoupali celkem rychle a poslední část nám ze všeho nejvíc připomněla poslední metry na Velkou Deštnou v Orlických horách. Výhled z rozhledny nám nabídl výhled na všechny strany Jizerských hor. […]
[…] Okruh jsme zvolili jako rychlovýšlap. Počasí bylo mlhavé, nicméně tuto trasu už jsme jednou zdolali, takže nám o ty výhledy zase tolik nešlo. Pro porovnání článek zde. […]
[…] jindy: 2014 | […]