Ze života Ver.

Dopadová plocha Jordán, aneb bunkry v Brdech

Bunkr Jordán (Brdy)Našlapáno: cca 12 km
Stoupání: cca 340 m
Náročnost: mírná
Okruh: částečný
Trasa: zde

Do Brd jsem se těšila už dlouho, vlastně od chvíle, kdy byla do světa vypuštěna zpráva, že se vojenský prostor bude rušit a vznikne místo něj CHKO. Minulý víkend jsme se vydali do oblasti bývalé dopadové plochy Jordán, kde se na kopci Houpák (794 m.n.m.) nachází několik bunkrů.

Auto jsme nechali v Nové Vsi u Zaječova a vyrazili po zelené směrem k rozcestníku K letišti. Cestou se nám naskytlo několik částečných výhledů na krajinu, kterou známe z Hřebenů. Počasí nám vyhovovalo, žádné vedro, žádný déšť, jen podmračeno. Brdy jsou zatím velmi klidným, tichým a liduprázdným místem. Okolo nás šuměly pouze stromy, teprve po 4 kilometrech jsme potkali dalšího živáčka.

Když jsme se přiblížili k Houpáku, v okolí cesty se začaly objevovat výstražné cedule. Na rozcestníku K letišti jsme opustili značenou trasu a vydali se po silnici. Zanedlouho jsme narazili na první bunkr.


Bývalá německá pozorovatelna

Bunkr zvaný pixle, postavený pravděpodobně během 2. světové války. Podobných pozorovatelen najdeme v Brdech více.


Od pozorovatelny jsme pokračovali směrem k vrcholu Houpáku. Cyklistů začalo přibývat, avšak stále se dali spočítat na prstech jedné ruky, max. dvou. V polovině cesty k dalšímu bunkru však okolo nás projelo asi 6 aut plných lidí a já měla tušení, že na prohlídku bunkru máme jen chvíli, než se tam všichni nahrnou. Mé tušení se ukázalo jako správné, ale stihli jsme to :) 

Pěchotní srub CE „Jordán“

Zkušební a cvičný železobetonový objekt CE „Jordán“ (tzv. Benešák) je pěchotní srub československého opevnění a nachází asi 300 metrů severně od vrcholu Houpáku. Od roku 2012 patří mezi kulturní památky.

Srub byl postaven v roce 1936 jako zkušební objekt. Jedná se o jednostranný srub (= palba z hlavních zbraní může probíhat pouze jedním směrem) se stropem o tloušťce 200 cm a čelní stěnou o tloušťce 225 cm (= II. stupeň odolnosti). Stavební řešení tohoto bunkru je podobné některým pozdějším objektům postavených v severovýchodních Čechách (Trutnovsko). Oproti běžným zvyklostem u těžkých objektů má CE „Jordán“ menší rozlohu spodního patra (standardně se rozloha pater shodovala).

Posádku čítalo 22 mužů. Ve spodním patře se nacházely ubikace, sklad proviantu, místnost zemní telegrafie a jímka. V přízemním patře se nacházela střelecká místnost, stanoviště velitele, strojovna, filtrovna, místnost telefonisty, nádrže na vodu, toalety a vstup do pancéřového zvonu.

Srub vznikl za účelem zkoušky vybavení a výzbroje těžkého opevnění a zbraní navržených přímo pro opevnění – zbraň L1 (4cm protitankový kanon vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37), těžké kulomety vz. 35 a 37 a lehké kulomety vz. 26. Kromě zbraní se testoval agregát, vzduchotechnika, osvětlení, telekomunikace a nacvičovala se běžná činnost posádky objektu. Poznatky posloužily při výcviku posádek těžkého opevnění na našich hranicích.

CE „Jordán“ byl rovněž zkušebně ostřelován všemi druhy zbraní vč. moždíře ráže 30,5 cm. Po válce byla poškozená část srubu opravena a pokračovaly zkoušky vybavení a zbraní pro objekty těžkého opevnění u Bratislavy a na jihu Moravy.


Opevnění vz.36 na Jordánu

Po zběžné prohlídce bunkru jsme se vydali dále do kopce. Ve svahu cca 150 metrů od vrcholu se nachází i lehký objekt vz.36. Po válce byl odstřelen.


Vrch Houpák a výhled z něj

Houpák je porostlý vřesem, takže nabízí rozhled do širokého okolí. Místní ekosystém je pro tuto nadmořskou výšku v Evropě zcela unikátní. S podobným porostem se běžně setkáme v mnohem vyšších nadmořských výškách nebo u polárního kruhu.


Směrem k Toku

Podobný porost se nachází ještě na blízkém Toku, kam jsme nejprve zamířili, avšak po nějakém kilometru jsme si to rozmysleli a rozhodli se, že si tento vrchol necháme na příště.


Stejnou cestou jsme se vydali zpět, a to až k rozcestníku K letišti. Odtud jsme pokračovali po žluté k přistávací ploše nedaleko vrcholu Hejlák.

Letiště pod Hejlákem

Plocha zpevněná betonovými kvádry je dlouhá cca 530 metrů a široká 65 metrů. Postavili ji Němci někdy ve 40. letech 20. století (pravděpodobně okolo roku 1942) pro potřeby vojenského výcvikového prostoru. Po válce bylo toto místo využíváno jen krátce.


Od přistávací plochy jsme se vydali dále po žluté k rozcestníku U Bílého křížku a následně po modré zpět do Nové Vsi.

Zdroje informací a zajímavé články o této oblasti: wikipedia.org/objekt_CE | brdy.superuser.cz/ | bunkry.cz | wikipedia.org/Jordan | brdy.org | poznejbrdy.cz

Kam dál?
 

4 thoughts on “Dopadová plocha Jordán, aneb bunkry v Brdech

    1. veruce Post author

      Dík, já zatím viděla prakticky jen ty u nás, ale třeba se někdy dostanu i za bunkrama za hranice :)

       

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.