Follow my blog with Bloglovin

Brdy si mě získaly už před třemi lety, když jsme se poprvé vydali do nově otevřené oblasti – dopadové plochy Jordán, tehdy jsme ale už na Tok nedošli. Tentokrát jsme vyrazili z druhé strany od Příbrami a, ač jsme to neměli úplně v plánu, na Houpák jsme se přece jenom podívali znovu a spolu s ním také na Klobouček a právě i na Tok, kde se nachází další bývalá dopadová plocha.

Trasa: cca 19,5 km
Stoupání: cca 430 m
Náročnost: střední
Okruh: ano
Trasa: zde

Výlet jsem původně naplánovala o 5 km delší a z Toku jsme se měli vydat na úplně jinou stranu. Nu, rodič míní, předškolák mění. :) Malý se prostě za každou cenu chtěl podívat na Houpák, protože nám nevěřil, že na něm už byl (no jo, tehdy mu byl rok a kousek), a hlavně proto, že se mu zalíbil jeho název. Moc jsme neprotestovali, co si budeme povídat, na Houpáku se nám také líbilo a proč si Tok, na který jsme před třemi lety už nedošli, nepropojit se známým místem.

Obecnice > Octárna > U Bukové studánky > Klobouček > Schůdecká linie

→ 4 km | ↑ 180 m | ↓ 10 m

V Obecnici se nachází velké parkoviště nedaleko místního koupaliště. Ačkoli tu stála spousta aut, v přírodě jsme k našemu překvapení mnoho lidí nepotkali. Vydali jsme se po zelené okolo rodinných domů a chat směrem k vodní nádrži Obecnice. Vedle ní stojí krásná, nedávno zrekonstruovaná hájovna se stodolou zvaná Octárna, stejně tak se říká i nádrži.

Pokračovali jsme k Bukové studánce, kde jsme na úpatí Kloboučku uhnuli ze značené cesty a vydali se zkratkou k další části Lesnické naučné stezky, odkud se dá na tento vrch vystoupat rovněž. Cesta vede skrze les s větším množství různě velkých kamenů. Podle cedulek se na zdejších největších plošinách kdysi nacházely milíře.

Mezi stromy začala vykukovat skála, která tvoří vrchol Kloboučku a nachází se na ní vyhlídka. Tady jsem fotila asi nejvíc, je to tam opravdu krásné. :)

Na kamenitém vrcholu Kloboučku (703 m n. m.) roste krásný dub a nabízí se tu výhled směrem na Příbramsko a vzdálenější Hřebeny.

Schůdecká linie > Kamenné schody > Seník pod Tokem > Tok

→ 3,5 km | ↑ 180 m | ↓ 0 m

Z Kloboučku jsme pokračovali na rozcestí Schůdecká linie a odtud dál po červené na Kamenné schody.

Po vystoupání jsme se dostali na hranici bývalé dopadové plochy Tok, takže se začaly objevovat i výstražné cedule. Na rozcestí nad Kamennými schody jsme si také všimli modré, která vede až na plochu bývalého letiště, které jsme navštívili ve stejné době jako Houpák. Bylo nám tedy jasné, že se tudy budeme moci vrátit, kdybychom se rozhodli opravdu zajít i na Jordán. Ještě v tuto chvíli jsme si nebyli jistí. :)

Cesta k vrcholu Toku vede lesem, někdy hustším, jindy řidším. V dírách v silnici se tu na mnoha místech drží voda.

Tok > Dlouhý kámen > Houpák k vyhlídce

→ 2,5 km | ↑ 0 m | ↓ 70 m

Samotný vrchol Toku (865 m n. m.) není ničím zajímavý, ale panuje na něm klid nezkažených hor, stejně jako jinde v Brdech. Můžeme jen doufat, že to tak zůstane. Kiosky, kempy ani hotely tu nechybí a už vůbec tu nechybí hovadiny jako bobové dráhy nebo stezky v oblacích.

Na Toku jsme se na chvíli zastavili a definitivně se rozhodli pro pokračování na Houpák. Cestou jsme opět potkali několik výrazných kaluží a po nějakých 700 metrech se mohli kochat i místním vřesovištěm. Nádherná cesta.

Houpák

→ 1 km | ↑ 0 m | ↓ 70 m

Houpák se nachází na území bývalé dopadové plochy Jordán a najdete na něm několik bunkrů, o nichž jsem psala podrobnější informace už v tomto článku. Měkké podvečerní světlo slunečného dne tomuto místu opravdu sluší.

Houpák > U tří fořtů > Mariina studánka > U Rusínské boudy

→ 4 km | ↑ 100 m | ↓ 130 m

Došli k pozorovatelně dole u lesa, okolo níž prochází modrá turistická značka, a vydali se na zpáteční cestu. Však už také byl nejvyšší čas. Zbývala nám sotva hodina a půl světla a k auto přes 8 kilometrů. Už jsme se proto nikde nezdržovali a následovali cestu, co malé dětské nožky dovolily.

U Rusínské boudy > Octárna > Obecnice

→ 4,5 km | ↑ 10 m | ↓ 180 m

Tuto část jsme šli již za tmy, takže se nám zdála o něco delší, než ve skutečnosti je. U Rusínské boudy jsme sešli z modré a vydali se k Octárně a Obecnici po neznačené zpevněné cestě.

Malý statečně šel většinu výletu, stanovil si totiž cíl, že dneska ujde 19 km. Každou chvíli se pak ptal, kolik už má za sebou. Když jsme mu popravdě odpověděli, rozběhl se dál po cestě, aby přidal další kilometry. Nesla jsem ho v nosítku jen tento poslední úsek, 15 kilometrů ušel po svých. Je radost s ním jezdit na výlety, i na ty delší. :) A jsem ráda, že nás na ten Houpák ukecal, tento výlet se vydařil se vším všudy.

---

Znáte Brdy a jejich vrcholy Tok, Houpák a Klobouček?
Jezdíte na výlety i s malými dětmi?