Jizerské hory | Jizera (1122 m)

Jizera je s výškou 1122 m druhou nejvyšší horou na české straně Jizerek. Vyrazit se na ni dá z mnoha směrů, my ale tentokrát zvolili tu úplně nejjednodušší a nejkratší ze Smědavy. Mé horské nadšení a chuť na pořádnou túru trochu brzdil fakt, že jsem měla měsíc a půl před porodem, ale tohle se dalo i s těmi žebříky na vrcholu. :)

Po červené k rozcestí Pod Jizerou

Cesta až k rozcestí červené a žluté vede po široké zpevněné cestě, která stoupá jen velmi mírně. Sem tam se podél ní vyloupne nějaký ten objekt lehkého opevnění a na některých místech je k vidění tok Bílé Smědé.

Odbočka na Jizeru

Nenápadnou odbočku na Jizeru jsme málem přešli. Kdyby se tak stalo, došli bychom ke Knejpě, kde jsme kdysi pro šílené počasí vzdali náš přechod Jizerek. Tuhle trasu bych si ráda někdy zopakovala, Ptačí kupy jsou pěkné a Protržená přehrada teď nejspíš vypadá úplně jinak. Nu, ale zpět na Jizeru. Cesta po žluté je v současné době jediná možná, kvůli přírodní rezervaci na vrcholu je vstup na další pěšiny zakázán. Trasa vede po dřevěných lávkách i po kamenech, více jsem ji ale fotila až cestou dolů (fotky jsou k vidění dále v článku).

Jizera (1122 m)

PR Prales Jizera byla vyhlášena v roce 1960, předmětem ochrany jsou horské klimaxové smrčiny, balvanité sutě a vrcholové skalní bloky.

Nejvyšší místo ve výšce 1122 m se nachází na jednom z nich. Vedou na ně žebříky a už na nich má člověk parádní výhled.

Jizera je jen o dva metry nižší než nejvyšší vrchol Jizerských hor (na české straně). I Smrk už jsme dřívě navštívili, článek najdete tu. Jizera nabízí kruhový výhled nejen na celé Jizerské hory.

Cestou zpět

Chvíli jsme zvažovali, že bychom se zdrželi až do západu slunce, ale nakonec se nám tam nechtělo pobývat tak dlouho. A to mimo jiné i kvůli většímu počtu lidí, kteří se tam vydali přesně s tímto cílem. Vraceli jsme se stejnou cestou, jen světlo bylo o něco zajímavější.