Jeskyně Na Turoldu: bez krápníkové výzdoby, přesto unikátní

Jeskyně nemusí mít krápníkovou výzdobu, aby byla unikátní. Jeskyně Na Turoldu u Mikulova to dokazuje v mnoha ohledech. Přestože její chodby dosahují délky „jen“ 1,6 km, respektive 3,1 km, jedná se o největší jeskynní systém vytvořený v druhohorních (jurských) vápencích u nás v České republice.

Pokud hledáte zajímavý tip na výlet v srdci Pálavy, oceníte tuto jeskyni zejména v horkých dnech, kdy nabízí příjemné ochlazení. A pokud stále dumáte, čím je vlastně tak výjimečná, dozvíte se to v následujících řádcích.

Základní informace • Parkování, mapa, jeskyně

Od parkoviště při silnici vedoucí Mikulovem směrem na Milovice je to k samotnému vstupu do jeskyně zhruba půl kilometru daleko. Cestou potkáte budovu správy jeskyní, kde se dají koupit vstupenky a drobné suvenýry. Nachází se zde WC a také stánek s občerstvením. Prohlídky bývají v každou celou hodinu.

Parkoviště je zdarma, ale právě proto bývá často plné. Pokud máte tip na další místa parkování, dejte vědět do komentářů! Nám se podařilo zaparkovat až na druhý pokus. Díky tomu jsme ale mohli objevovat krásu Dunajovických kopců, kam bychom se jinak možná ani nestihli podívat. :)

Prohlídka jeskyně Na Turoldu

• Vstup: s průvodcem
• Vstupné: 220 Kč / 180 Kč / 110 Kč
• Otevírací doba: zde
• Délka prohlídky: zhruba 50 minut
• Délka trasy: 280 m
• Počet schodů: 350
• Teplota: 7 až 9 °C
• Web: naturoldu.caves.cz
  
• Parkování: zdarma půl kilometru od jeskyně (bývá plné)
  • GPS: N 48°48.83825′, E 16°38.40468′

Co je dobré vědět před návštěvou jeskyně

Před návštěvou jeskyně se hodí uvést pár tipů, protože se jedná o trochu jiný zážitek, než jakým je běžné courání se po Pálavě.

Obecně platí, že se teplota v českých jeskyních pohybuje kolem 8 °C (někde je to 5 °C, jinde 10 °C). Jedinou výjimkou jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně, kde teplota dosahuje 14 °C. V létě tak může rozdíl teplot venku a vevnitř dosahovat klidně 25 °C. S ohledem na bezpečnost probíhá prohlídka pomalým tempem, takže nemůžete počítat s tím, že se zahřejete pohybem. Pokud nejste nadprůměrně otužilí, chce to s sebou mít alespoň mikinu. :)

Jeskyně Na Turoldu je sice turistická, ale rozhodně není bezbariérová. Prohlídková trasa měří zhruba 280 metrů a čeká vás na ní 350 schodů. Na některých místech vede poměrně stísněnými chodbami či po úzkém schodišti, návštěva proto není vhodná pro osoby s klaustrofobií či pohybovými problémy. Zvolit turistickou obuv je více než na místě (jehly, žabky a pantofle fakt ne).

A teď už se pojďme podívat na nějaké zajímavosti o Pálavě a této jedinečné jeskyni u Mikulova.

Z pohledu stáří vápenců je Pálava poměrně mladá. Přibližně před 165–150 miliony let (druhohory, jura) se na jejím místě rozprostíralo teplé moře, na jehož dně se usazovaly schránky mořských organismů. Ty jsou tvořeny uhličitanem vápenatým, z něhož se postupně vytvořily vápencové horniny.

Později, během alpínského vrásnění, zhruba před 145–65 miliony lety (druhohory, křída), byly tyto vápence vyzdviženy nad okolní terén a zároveň rozlámány. Vzniklo tak množství zlomů a puklin. Jeskyně v oblasti Pálavy proto nevznikly typickým krasověním, jak je známe z jiných krasových oblastí, ale především právě podél těchto zlomů v rozpukané hornině. Voda následně tyto pukliny pouze rozšiřovala a modelovala.

Oproti tomu krasovění označuje proces, při kterém voda obohacená o oxid uhličitý postupně narušuje a rozpouští rozpustné horniny, typicky vápenec. Teprve touto dlouhodobou činností vznikají rozsáhlé podzemní prostory s typickou krápníkovou výzdobou. Tyto procesy probíhají především ve výrazně starších vápencích, které vznikly přibližně před 380–350 miliony lety (prvohory, devon). Právě proto se při návštěvě jeskyní často setkáte s označením devonské vápence. Ty mají díky svému stáří jinou strukturu a vlastnosti, v některých oblastech se nacházejí přeměněné (= mramor).

Oblastí s mladými vápenci, jako je Pálava, se u nás mnoho nenajde, jako další můžeme uvést Štramberský kras. Největší jeskyně vytvořená popsaným způsobem je právě ta Na Turoldu.

Pro přehlednost si můžeme základní rozdíly uvést ještě v přehledné tabulce.

Rozdíl mezi klasickým krasem a jeskyněmi na Turoldu

Jeskyně skrytá ve vrchu Turold byla známá již před staletími, první písemné zmínky o podzemních prostorách v této oblasti máme ze 17. století. Archeologické nálezy ale ukazují, že obývaná byla již v pravěku.

V roce 1873 se zde rozjela těžba kvalitního vápence v takovém rozsahu, že během šedesáti let kopec zcela změnit svůj ráz. Většina Turoldu byla odtěžena. Původní Turoldova jeskyně padla za oběť těžby, zbyly jen náznaky její existence. Jak už to tak ale u lomů bývá, zároveň se během těžby objevily náznaky, že by vápence mohly ukrývat další podzemní prostory.

Vstup do podzemí se podařilo objevit ve stěně, tehdy již bývalého, lomu v roce 1951. Na začátku bylo objeveno okolo 400 metrů chodeb, což podnítilo intenzivní speleologický průzkum v následujících letech. V 60. letech dokonce došlo ke zpřístupnění veřejnosti.

Následoval útlum, který ale vystřídal zápal nové vlny jeskyňářů v 70. letech. Od té doby se v jeskyni Na Turoldu stále bádá. V roce 2002 se podařilo najít propojení s vedlejší jeskyní zvanou Liščí díra, celková velikost tohoto jeskynního systému se tak rázem zdvojnásobila. O dva roky později se jeskyně znovu otevřela veřejnosti a platí za největší jeskynní komplex v druhohorních vápencích v Česku.

Jeskyně Na Turoldu má sedm pater. Ta horní jsou prakticky holá, v jednom z nich si můžete prohlédnout puklinu/zlom. V nižších patrech můžete obdivovat turoldskou výzdobu – krystaly kalcitu, které někde tvoří jen jemný povlak, jinde poměrně velké struktury připomínající korálové útesy, mořskou pěnu nebo třeba květák.

Na jaře a na podzim tady nejspíš potkáte hned několik netopýrů a v hloubce 37 metrů se běžně nachází jezírko. To však bylo v době naší návštěvy zcela vyschlé, ale prý se to běžně nestává.

Galerie • Fotky

V galerii najdete fotky z celé prohlídkové trasy a také z lomu na povrchu.

Zdroje informací: naturoldu.caves.cz, wiki, geology.cz, ochranaprirody.cz, mikulov.cz

Co navštívit v okolí Turoldu a Mikulova

Jeskyně rozhodně není jediné zajímavé místo v okolí. V lomu si můžete projít geopark a krátkou naučnou stezku. Pokud vás láká delší túra, můžete projít celý hřeben Pavlovských kopců přes Stolovou horu, zříceninu Sirotčího hrádku, skalní útvar Velký špunt, vrch Děvín až na zříceninu hradu Děvičky. Jednosměrná trasa měří okolo 11 km, trasa s návratem do Mikulova (částečně jinou cestou) pak okolo 19 km.

Právě touto túrou jsme chtěli pokračovat, kdybychom ráno u jeskyně zaparkovali. Místo toho jsme si k večeru dali jednu část a druhý den další kus. Kromě Stolové hory jsme navštívili všechna výše uvedená místa a budou o nich další články.

Co se týče dalších výletních cílů, pro nadšence do městských kulis se přímo nabízí prohlídka Mikulova – barokní zámek s regionálním muzeem, Dietrichsteinská hrobka, náměstí,… 10 km severozápadním směrem se nacházejí méně známé Dunajovické kopce s terasovitou Velkou Slunečnou,15 km jihovýchodním směrem pak známý Lednicko-valtický areál.

Další jeskyně na blogu

Pokud hledáte další jeskyně, mohu za sebe doporučit všechny v ČR zpřístupněné, které jsme zatím navštívili. Celkem se jich v Česku nachází 14, my jich v tuto chvíli viděli polovinu. Na blogu zatím najdete Mladečské jeskyně u Litovle a Jeskyni Na Pomezí u Jeseníku. Zajímavé přírodní podzemí jsme navštívili i v zahraničí. Za pozornost stojí jeskyně v maďarské Tapolce, kde se teplota díky teplým pramenů drží na 20 °C a svezete se tam na lodičkách.

Objevování kraje nám naprosto neznámého…

Krásné počasí v druhé půlce velikonočního volna nás přimělo vyrazit ven. Jednak jsme chtěli poznat nějaká nová pěkná místa, ale hlavně jsme před plánovaným větším roadtripem museli vyzkoušet, jak bude malá reagovat na náš způsob cestování (rozuměj na spaní v dodávce). Obě noci jsme strávili na parkovišti u rozhledny Nedánov a dva dny strávili na Pálavě a v jejím bezprostředním okolí.