Budapešť | Parlament, Boty na břehu Dunaje a Széchenyiho most

• Budapešť •
První část naší budapešťské výpravy jsme se motali v centru u Dunaje, kde jsme se prošli podél Parlamentu (Országház), zastavili se u památníku zvaného Boty na břehu Dunaje (Cipők a Duna-parton) a prohlédli si Széchenyiho řetězový most (Széchenyi lánchíd) – nejstarší most v Budapešti.
Trasa nakonec dala celé dva kilometry, člověk by to ani neřekl, protože jsme se subjektivně skoro nehli z místa. Nikde jsme se ale nezdrželi tak dlouho, jak bych chtěla, protože byla pořádná zima a my byli ještě rozepsalí z cesty autobusem. Z Prahy jsme vyrazili v jedenáct večer (z domova ještě o více než hodinu dřív) a na stanici Népliget dorazili před šestou ráno. Do centra jsme se svezli metrem a ačkoli jsem se těšila na noční (brzké ranní) focení, daleko víc mě to v tom počasí lákalo někam do tepla na snídani a kafe. :D
- Země: Maďarsko
- Kraj: Budapešť
- Vzdálenost: 2 km | od metra jen k památníku je to zhruba 300 m
- Stoupání: 10 m
- Okruh: ne
- Náročnost: žádná
- Typ cesty: chodník
- Vstup: volný
- MHD v okolí: Kossuth Lajos tér
- metro: M2 (červená)
- tramvaje: 2 a 23
- autobus: 15
Parlament za tmy a zblízka
Jasně, nejdřív jsem chtěla vidět ty nejprofláklejší místa, protože za tmy je (skoro) každé město pěkné a hlavně se to tam nehemží turisty. Původní plán vzal sice rychle za své (na hezký východ slunce nad Rybářskou baštou to ten den fakt nevypadalo a dopředu vyhlídnuté bistro jsme přešli), ale zase jsme stihli za zajímavého světla vidět Parlament i Dunaj.
Parlament, přesněji Orságház, což znamená Zemský dům nebo Státní dům, je budova, kterou si kdekdo vybaví jako první, když se řekne Budapešť. Stojí na břehu Dunaje v naprostém centru města, na délku měří více než čtvrt kilometru a jedná se o třetí největší parlamentní budovu na světě. Stavba vznikla v letech 1885–1904 a v roce 1987 se dostala na seznam UNESCO. My se prošli podél jedné její strany (viz fotky), podél té opačné jsme se později svezli tramvají, ale to už jsem nefotila.
Měli jsme v plánu zajet se podívat na druhý břeh, odkud je na Országház dobrý výhled, ale to tentokrát nevyšlo. Spolu s mnoha dalšími věcmi si to tak necháme na příště, stejně tak s pořádným nafocením této budovy, protože s fotkama nijak zvlášť spokojená nejsem.
Boty na břehu Dunaje
Zatímco směrem na sever jsme podél Parlamentu mířili za úplné tmy, při cestě po břehu Dunaje zpět už začínalo svítat. Na fotkách je výhled směrem na severozápad (první fotka), jihozápad s Budínským hradem (druhá fotka) a na západ (třetí fotka).
Zhruba 200 metrů od Parlamentu dál na jih se nachází památník zvaný Boty na břehu Dunaje (Cipők a Duna-parton). Je celkem nenápadný, jedná se o 60 párů pánských, dámských i dětských železných bot odpovídajících 20. až 40. létům 20. století vyskládaných do řady na samém okraji nábřeží. Vznikl v roce 2005 a z jeho symboliky opravdu mrazí. Připomíná totiž události z přelomu let 1944 a 1945, kdy milicionáři (v té době již oficiálně rozpuštěné a ilegální) maďarské totalitní antisemitské nacistické Strany Šípových křížů popravili na břehu Dunaje 3500 lidí, včetně 800 Židů z budapešťského ghetta. Skupiny několika desítek lidí byly vždy dovlečeny na nábřeží, kde si museli zout boty, a následně byly zastřeleny. Mrtví popadali do vody, případně jim tam milicionáři pomohli, těla pak odnesl silný proud pryč.
Széchenyiho řetězový most
Poslední zastávkou naší malé ranní procházky byl Széchenyiho řetězový most (Széchenyi lánchíd). Sice jsme neměli morálku se po něm projít (už jsem psala, že nám byla fakt zima?), ale později toho dne jsme se po něm alespoň projeli autobusem. Příště mu budu rozhodně věnovat víc čas, přece jen je to jeden z dalších symbolů tohoto města. :) Jedná se totiž o vůbec první most, který v Budapešti vznikl. Postaven byl v letech 1839–1849, aby spojil Budín a Pešť. Navrhl jej uherský hrabě Štěpán Széchenyi, s jehož jménem se v Maďarsku setkáte na každém kroku.
Poté už jsme jenom naskočili do tramvaje a vydali se hledat pekařství nebo kavárnu na snídani. Naše cesta následně pokračovala na úplný jih města do nákupního centra Campona, kde se nachází Tropicarium – zoologická zahrada zaměřená na ryby, tropické živočichy a žraloky, o tom ale až příště.
Tam je krásně…díky za podívanou i zajímavý text. Těším se na pokračování. Měj se moc hezky.
Děkuji a taky tak.
V Budapešti jsem byla několikrát hlavně v lázních.Nejvíce si pamatuji na Rybářskou baštu.Fotografie jsou nádherné.Hezké dny Jitka
Děkuji a lázně nás také lákají, ale malý musí ještě povyrůst, teď by ještě do většiny bazénů nemohl…
Greetings from Budapest!
Nice pictures!
Many foreigners don’t know, but the original Chain Bridge is no longer standing over the Danube. In 1849, it was opened with a mainly wooden bridge deck, which was demolished and the bridge was opened with a metal structure in 1914. In 1945, German troops blew up all the Danube bridges in Budapest, and the Chain Bridge was rebuilt in 1949. The last renovation was completed last year, and many of the metal structures were replaced again. So it’s not the original bridge, it just looks like it, but it’s much stronger! :-)
Béla Horváth
Greetings to Budapest! :)
Thanks and I know about the blowing up of all the bridges in Budapest in 1945. I read about it when I was looking for information about the memorial. But I didn’t know the details, so thanks for them!
[…] My sem vyrazili z centra Budapešti poté, co jsme si prohlédli Parlament, Boty na břehu Dunaje a Széchenyiho most. […]
Budapešť máme také ve velké oblibě, krásné město s impozantními památkami (Parlament, Rybářské bašty, hrad, velkolepé náměstí s galerií a obloukem antického sloupoví, …) a širokou nabídkou termálních lázní.
[…] (M4, zelená), o níž jsem se zmínila už minule. Po procházce podél Dunaje, kde jsme viděli Parlament, Boty na břehu Dunaje a Széchenyiho most jsme naskočili do tramvaje. Vozili jsme se s malým po městě, čekali, než uběhnou ty tři […]
[…] Budapešť | Parlament, Boty na břehu Dunaje a Széchenyiho most […]