Harry Potter a relikvie smrti

Tak jsme se s Martinem konečně vydali do kina na první část posledního dílu ságy o Harry Potterovi. Myslím, že předlohu jako takovou není třeba popisovat a všichni ví, o co jde. Do kina jmse se rozhodli vyrazit zcela neplánovaně, původně jsme chtěli jít na koncert, ale nějak jsme si neuvědomili, že začal už hodinu předtím, než jsme chtěli zamířit na tramvaj :D. Na Pottera jsme tedy vyrazili z hodiny na hodinu, a to i proto, že na Floře mají teď akci – lístky za 50,- :)) Teď už ale k filmu.

Přiznám se, že jsem od první části zfilmovaných Relikvií čekala hodně. Za tu dobu, co u nás běží v kinech, jsem na ně z řad fanoušků slyšela prakticky samou chválu. Knižní předlohu jsem doslova hltala už při zveřejňování jejího neoficiálního překladu a spolu s Vězněm z Azkabanu se dělí o mou nejoblíbenější kníhu z této sedmidílné ságy.

První část filmových Relikvií smrti zabírá děj až do chvíle, kdy se Harry, Ron a Hermiona dostanou do Lasturové vily. Děj se de facto drží své předlohy. Hned z úvodu je cítit ponurá atmosféra nesoucí s sebou předzvěsl těžkých časů. Scéna, kdy Hermiona vymazává svým rodičům paměť byla prvním příjemných překvapením. Též se mi zamlouvalo prokládání toho, co se děje u Harryho tím, co se dělo s ostatními, záběry z ministerstva a později ze spěšného vlaku do Bradavic. Scéna se sedmi Pottery patří zase k těm vtipnějším částem. Na rozdíl od trapného šestého dílů ale nepůsobí přehnaně. Útěk do Doupěte mezi auty ale svou podobností s Matrix Reloaded bije do očí. Momentů, kdy jsem měla dojem, že koukám na jiný film, se najde také vícero, obzvláště pak s Pánem Prstenů….

Dění v Doupěti oproti knize téměř nic nechybí. Filmový nový ministr kouzel je sympaťák stejně jako jeho budoucí nástupce, Xenofilius je o něco míň praštěný než jsem si ho představovala, ovšem debata o Brubálovi se hodně povedla, stejně tak jako náhlý útěk, bitka v kavárně a následné dění v Siriusově domě, Mundunguse jsem si možná představovala trochu jinak, ale což… Dobbyho botičky jsou kouzelné…

Části na ministerstvu se toho též nedá moc vytknout. Podobně jako ve všech scénách jsou napjaté momenty protkáni vtipem. Pracoviště před kancelář Umbridgeové mi zase připomnělo, nevím proč, 1984. Výslechy mudlů s mozkomory nad hlavou, pršení v kanceláři, krádež medailonků z krku Dolores (pravda mohla vypadat víc jako ropucha už v pátém díle, ale což…) a následný těsný únik… vše jak má být, včetně odštěpu při přemisťování.

Nadchází ta část, kdy Harry, Ron a Hermiona přebývají venku, nosí střídavě na krku medailonek, nikam dál se neposouvají a mění se. Ron odchází a zbývající dva se vydávají do Godrikova dolu. Zimní vesnička působí malebně, změna autorky Dějin čar a kouzel v hada je výborná. Nebyla bych to já, abych na sedadle nevyskočila o 10 cm, i když jsem věděla, že ten had ještě vyletí ven :D Ani tady není co vytkout, to je až v dění dalším… Nu, představte si, že skočíte do ledové vody, zmáčíte se od hlavy k patě a není vám zima? To bych taky chtěla umět :)) Ronův návrat jsem také čekala bouřlivější, přece jen ho Hermiona ani nechtěla moc zmlátit, jen trochu… Boj s medailonkem se ale povedl.

Následuje návštěva Xenofilia, kdy je nutnost převyprávět i ve filmové verzi celou bajku o třech bratřích, jinak se obávám, že by konec i pokračování dosti utrpěly. Grafika pohádky se mi zamlouvala taky poměrně dost. Útěkem z Láskorádovic domu se film pomalu dostává ke konci. Následuje “už jen” polapení hlavních hrdinů po dalším přemístění a návštěva Luciusova domu. Bellatrixino běsnění po zahlédnutí Nebelvírova měče pokračuje v řadě mých po prvním zhlédnutí oblíbených scén z tohoto filmu. Jen mučení Hermiony bylo na můj vkus příliš měkké, jinak nechápu, jak je možné, že pak bez problémů stála na nohou a dělala jakoby nic… Před úplným koncem následuje tedy i útěk do Lasturové vily a smrt Dobbyho.

Nutno ještě poznamenat, že ve filmu nechybí ani účast Harryho v mysli Voldemorta. Závěr filmu je pak věnován přímo Voldemortovi, který si jde do Brumbálova hrobu pro svou novou hůlku. Zde prohodím i svou poslední kritiku – ano, vypadalo to, jakoby jsme se na chvíli octli v Minas Morgul.

Sečteno podtrženo sedmička se povedla, moje očekávání (které i přes nepovedené 3 předchozí díly nebylo malé) splnila a už se těším na druhou polovinu. Jen doufám, že se ponese ve stejném duchu a udrží si to, co se mi líbilo na této části. Na čsfd tedy první Potter, kterému dávám 5 hvězdiček, jinak 90%.