Kamenný pastýř stojí v poli cca 1 km severozápadně od obce Klobuky (severozápadně od Slaného/Kladna). Tento osamocený menhir je v České republice největším, jedná se o 3,5 metru vysoký neopracovaný balvan z pískovce s železitým tmelem.

S vysokou pravděpodobností se odhaduje pravěký původ tohoto menhiru, vztyčení pak na období bójské. První zmínka pochází až z roku 1841, kdy se objevuje v mapě. O jedenáct let mladší zápis z Klobucké kroniky uvádí toto:

…byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti. Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztyčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži…

Další kameny ze stejného materiálu

Záznamy z dalších let dokládají, že v okolí (28 kroků od menhiru) byly vyorány další kameny ze stejného materiálu.

RNDr. Milan Špůrek, který české megality podrobně studoval, zjistil, že u tohoto menhiru 30. dubna a 13. srpna překryje vycházející slunce horu Říp. Tato data odpovídají keltským svátkům Beltine a Lugnasad. V okolí Klobuk byly sice odkryty keltské hroby, tato souvislost však není nijak podložená. Navíc kultura, která v západní Evropě budovala megalitické stavby, tak činila ve 3. tisíciletí před křesťanským letopočtem, tedy (pravděpodobně) dlouho předtím, než Keltové na naše území přišli.

U Pastýře bylo zjištěno vytváření záporné magnetické anomálie, která se při východu slunce posouvá o 1 metr na východ, neznámo proč. Pokud okolo kamene jsou další menší, může vznikat energetické pole, které tlumí negativní zóny vč. geopatogenních. Ostatně se megalitům přisuzuje zejména energetická ochranná či blokační funkce.

Pověsti a povídačky

K menhiru, kterému se jinak říká i Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha se váže hned několik zajímavých pověstí a povídaček:

Kamenný pastýř měl okolo sebe vystavěný kruh menší kamenů (6 nebo 12), které ustoupily orbě. Ty představovaly ovce, které pásl, a podle toho dostal jedno ze svých jmen. Jiná pověst zase praví, že se pastýři stádo zatoulalo a on na něj čekal tak dlouho, až zkameněl.
Další pověst praví, že s každým vyzváněním v klobuckém kostelíku se Pastýř posune o krok velký jako zrnko písku. Až dorazí ke kostelu, nastane konec světa. To se však nestane, neboť s každým zvoněním v protilehlých Kokovicích se zase musí o krok vrátit.

Zajímavá je i možná souvislost s názvem obce Klobuky. Klobuk ve staré češtině označoval vedle vysokého špičatého vrchu i jiný výškově orientovaný útvar.

Okolí menhiru bylo v roce 2007 upraveno – přibyla nízká dřevěná palisáda a dlážděná cesta k silnici. Na možnost zastavení se však nemyslelo. Při návštěvě tohoto místa (červenec 2013) jsme stáli těsně za cedulí zákaz zastavení u cesty na pole (na silnici z Klobuk do Telců). Pohodlně zastavit se jinak dá až v obci Klobuky.

Tipy v okolí: Oldřichův dub v nedaleké Peruci

---

zdroje: wiki, infoslany.cz, kudyznudy.cz