Oblíbené pohádky

Nebudu zapírat, že se u ručních prací ráda koukám mimo jiné na pohádky. I přesto však mám mnohdy problém vyjmenovat ty, které se mi opravdu líbily a stojí za doporučení. Nakonec jsem jich napočítala přece jen více, než mám prstů na obou rukou, a rozhodla se o ně podělit :)

Sedmero krkavců (1993)

Jedna z nejpodhodnocenějších pohádek na ČSFD (55%). Nízké hodnocení je zřejmě způsobeno tím, že lidé tohle na Vánoce asi nečekali :) Příběh je určen spíše pro dospělé než pro děti. Pojednává o Bohunce, která se vydá hledat své bratry zakleté v krkavce. Cestu urazí dlouhou, nelehkou, ale je odhodlaná vytrvat a vrátit se domů i s nimi. Kromě příjemně temné atmosféry musím vytáhnout i přirozené personifikování přírodních sil, které ne vždy člověku pomohou tak, jak si usmyslí. Za sebe ji hodnotím jako jednu z nejlepší pohádek v tom původním slova smyslu. Pohádky totiž dříve byly určeny zejména pro dospělé.

Pohádka o putování (1982)

Další mou oblíbenou podobně laděnou pohádkou je Pohádka o putování. I zde vystupuje v hlavní roli dívka – Marta hledající svého uneseného bratra Maye. Ten má schopnost vycítit přítomnost zlata v okolí, která mu činí velké bolesti. Marta cestou potkává filosofa Orlanda, který ji doprovází na části jejího putování. Nechybí zde drak, strach o holý život ani setkání se starou ženštinou představující mor. Konec, kdy je hradní zhýčkaná idylka ničena pod vahou zlata, je stejně působivá, jako temná atmosféra celého Putování doprovázeného výbornou hudbou.

O Šedivákovi (1995)

Poměrně málo známá pohádka O šedivákovi mě příjemně překvapila tím, že se i na deseti metrech čtverečních ve studiu dá s trochou hereckého umu a použitelnými kostýmy natočit celkem slušný film. Původem islandský příběh vypráví o kouzly obdařeném Šedivákovi, který jednoho dne přichází do chudé chalupy a mění život jeho obyvatel k lepšímu. Zároveň se rozhodne uzavřít sázku se samotným králem a dostat jeho dceru za ženu.

Perinbaba (1985)

Perinbaba vypráví příběh Jakubka, kterého si kdysi vzala k sobě Paní Zima poté, co jej zachránila před Zubatou. Jakub pobývá u Perinbabky, kde se učí jejímu řemeslu a sleduje měnící se svět. Sám zůstává stejný. Jednoho dne se však na něj na kouzelné peřině vydá, aby mohl zamilovaný do Alžbětky bojovat o její ruku. Slouží u jejího otce rychtáře a odmítá Albětčinu nevlastní sestru, které se Jakub líbí. Za čas ze služby odejde, aby mohl postavit mlýn a o Alžbětku požádat. Při dokončování mu donese buchty, které však její macecha posypala uspávacím práškem. Alžbětka je hozena do studny, ale je zachráněna Perinbabkou. Jakub je obviněn z vraždy a je odsouzen k smrti. Jak to dopadne, na to už se podívejte sami :) Kouzelný příběh za zhlédnutí určitě stojí.

Kovladov dar (1998)

Kovladov dar je další z poměrně dost podhodnocených a méně známých pohádek. Vypráví o boji Rastislava a Ctirada o vladykovu dceru Milicu. Ta sama miluje Rastislava, vladyka však rozhodl, že ji dá za ženu tomu, kdo mu donese kůži bílého jelena. Mládenci jej opravdu těsně uloví, ale chrání jej sokol, kterého Ctirad zraní. Rastislav se mu rozhodně pomoci i přesto, že Ctirad dorazí do osady dřív a jistě se bude ucházet o Milicu v jeho nepřítomnosti. Sokol ukáže se být Kovladem, strážcem hory plné pokladů, který se mu po zásluze odmění.

Král sokolů (2000)

Král sokolů je další dosti podhodnocenou pohádkou. Odehrává se v nádherné slovenské krajině, doprovází ji hudba mého oblíbeného skladatele Krzesimira Dębskeho a vypráví o čtrnáctiletém Tomáši, který vyrůstá v horách a rozumí zvířecí řeči. Shodou okolností se dostane na hrad pána Baladora, kde se setká s jeho dcerou Forminou. Ta se má brzy provdat za Ostrika. Tomáš se připlete do intrik vrchního sokolníka Ivera, který se snaží nadobro zbavit svého soka Vagana, který dříve zastával jeho místo. Ten, ač žije v ústraní, se stále snaží chytit královského sokola pro Baladora. Později jsou Tomáš i Vagan a další jejich přátelé obviněni z únosu a snad i vraždy Ostrika, který se ztratil cestou na hrad. Na Tomášovi je, aby jej našel a ostatní zachránil před oprátkou.

Čarodějův učeň (1977)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek (v případě animovaných ji řadím na první místo) je rozhodně kreslený Čarodějův učeň, které jsem již dříve věnovala celý článek, jen hodnocení jsem od té doby pozvedla. Tato tak trošku hororová pohádka Karla Zemana pojednává o Krabatovi, sirotkovi, který se v zimě dostane do mlýna, kam následuje havrana. Tam ho přivítá podivný muž s obrovskou jizvou na hlavě, který se představí jako zdejší mistr. Jak se záhy ukáže, mistr je černokněžník a z jeho spárů není lehké se jen tak dostat.

S čerty nejsou žerty (1984)

S čerty nejsou žerty považuji za nejlepší hranou klasickou moderní pohádku. Hlášky z ní zlidověly v nejedné rodině, stejně tak i u nás. Je to nejlepší pohádkové peklo, kterého jsme se dosud dočkali. Tato tady rozhodně nesmí chybět :)

Další

Další daleko známější pohádky uvádět podrobně nebudu. Je však na místě je alespoň zmínit. Celkem se mi líbila ta O statečném kováři (1983). Ta O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) je jediným použitelným počinem Zdeňka Trošky. Nesmím opomenout klasiku v podobě Tří oříšků pro Popelku (1973).


A co vy a vaše oblíbené pohádky? :)

 

16 thoughts on “Oblíbené pohádky

  1. Mám značné mezery, z uvedených pohádek jsem viděla v televizi „S čerty nejsou žerty“, ta je skvělá, a v kině jenom „Perinbabu“, moc se mi líbila.
    Jinak mám ráda klasické pohádky, jako Sůl nad zlato, Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou, samozřejmě Tři oříšky pro Popelku, … asi by se jich našlo víc, ale teď si nevzpomenu.

     
  2. Tak Sedmero krkavců se mi vůbec nelíbí. To mi přijde na pohádku fakt moc drsný :) Ale miluju S čerty nejsou žerty, to je fakt zlatá třída. Ale mám moc ráda i ty nové. Například Tajemství staré bambitky bych mohla koukat pořád :)

     
  3. Byl jsem překvapený když jsem v tomto příspěvku našel i své oblíbené pohádky, o kterých lidé v mém okolí moc nemluví, jako právě Sedmero krkavců nebo Král Sokolů. Pochopitelně S čerty nejsou žerty, to snad ani nejde nemít rád. Nevím co přesně by se dalo kvalifikovat a zařadit jako pohádka, ale také bych tady přidal první Nekonečný Příběh, případně Spielbergův Hook. Děkuji za připomenutí krásných chvil :) Jelikož jsem na tvém seznamu našel pohádky, které by dominovaly i tomu mému, moc rád se podívám na ty ostatní. Pěkný den přeje Stín :)

     
  4. Pohádku Sedmero krkavců ráda nemám, ale možná to bylo způsobeno tím, že jsem ji viděla, když jsem byla malá a stačilo mi to. Potom jsem ji už nikdy vidět nechtěla =D Ale Král sokolů je nádherná pohádka, tu bych mohla zařadit k mým nejoblíbenějším =) S čerty nejsou žerty je taky výborná =)
    Přiznám se, že na ty klasické pohádky jako jsou třeba ty Tři oříšky pro Popelku, už moc schopná koukat nejsem. I přesto, že většinu z nich považuju za moc hezké pohádky. Přijde mi, že je dávají stále dokola a nějak už toho je prostě moc. Třeba na Mrazíka už jsem díky tomu úplně alergická. V období Vánoc ale dávají většinou i několik nových pohádek, tak na ty se vždycky ráda podívám.

     
    1. Tři oříšky jsou klasika, ty mám ráda též. Na Mrazíka se jednou za čas kouknu, ale nechápu, že se z toho stal takový kult, příjde mi to jako naprosto průměrný počin.

       
  5. Úžasné!
    Jsem strašně ráda, že se v tvém seznamu objevil Král sokolů, což je moje nejoblíbenější pohádka! :) Je to nádherné, mám moc ráda hlavního hrdinu a sokolníka.
    Další pohádky… mám hodně ráda italskou dvojdílnou pohádku Dračí prsten, je to dost originální a nikdy jsem neviděla film natočený tak zvláštním způsobem… a soundtrack je neuvěřitelně boží!
    Z českých mám ještě hodně ráda Dařbujána a Pandrholu (myslím tedy, že je to české) a 12 měsíčků.

     
  6. Musím se přiznat, že o některých filmových (pohádkových) počinech jsem si tu přečetla prvně, některé mě celkem zaujaly, tak uvidíme, třeba se časem dostanu k tomu, abych se podívala :)
    Jinak jsi vystihla mé spíše neoblíbené pohádky (Sedmero Krkavců… Král sokolů :D), ale i ty oblíbené, S čerty nejsou žerty, to je zkrátka klasika a máš naprastou pravdu s těmi hláškami, to snad není týden, aby se naší domácností neneslo „Na myšlení jsme tady my! Udělám z tebe žížalu!“ apod. :D
    A potěšilo mě, že Čarodějova učně, zná taky někdo jinak, než jako film s Nicolasem Cagem :D

     
    1. No jo, já se pořád setkávám s tím, že Sedmero krkavců a Krále sokolů nemá nikdo rád a nechápu to :D
      Čarodějův učeň s Cagem se mi mimochodem nijak nelíbil. Já zase znám lidi, co znají jen hranou verzi Krabat, která je divná :)

       
  7. Z následujících pohádek, to je Král Sokolů, S čerty nejsou žerty, ale především čarodějův učeň, toho mám rád, s úpravou vizualizace a zvláštních efektů s Karlem Zemanem, i když, je to i tak z části takový horor, s ohledem na Mistrův zjizvený a děsivý zjev, jako malý jsem se trochu bál, ale nakonec jsem z toho vyrostl, ale i tak Čarodějova učně mám stále rád tak jako tak, stejně jako většinu starých pohádek.

    Ale…..A to bych se Vás některých na tomto webu rád zeptal. Když jsem byl malý a to možná bylo ještě za socialismu nevím, vídal jsem v televizi a měl jsem to dokonce nahrané na videu, to byl seriál mladého kluka, jmenoval se Tomáš, měl modré pruhované tričko, který si se svojí babičkou díval na pohádky, jako o drakovi, červená karkulka, sněhurka, dlouhý široký a bystrozraký, o perníkové chaloupce, ale to video zastavil a mluvil něco o tom jak je mu těch pohádkových bytostí (draka, zlého vlka, zlé královny, čaroděje či ježibaby) líto a pak Tomáš magicky skočil do televize přímo do pohádky a snažil se děj té pohádky zvrátit k lepšímu, až pak v krizové situaci za ním do pohádky přijela jeho babička, měla takové žluté auto, a oba dva nakonec dali vše v té pohádce do pořádku s dobrým koncem, a pak nakonec Tomáš řekl, že on a jeho babička musí udělat ještě pořádek v jiných pohádkách a na závěr seriálu oba dva jeli autem domů.

    Nemáte náhodou ponětí co tohle bylo za seriál/pohádku? Nemůžu to nikde najít. Daboval a mluvil tam Josef Dvořák
    .
    Sice si nejsem moc jistý, ale v té době za socialismu také běželi slavné dětské pořady, jako Jů Hele, Kuřátka, Magion či Vega, kde vysílali jiné pohádky a seriály jako např. Medvídci Mývalové, Doktor Puclík, Šmoulové, tak si říkám jestli ten seriál s Tomášem a pohádkami nebyl vysílán právě na některých těchto pořadech?

    Děkuji moc.

     
  8. Z následujících pohádek, to je Král Sokolů, S čerty nejsou žerty, ale především čarodějův učeň, toho mám rád, s úpravou vizualizace a zvláštních efektů s Karlem Zemanem, i když, je to i tak z části takový horor, s ohledem na Mistrův zjizvený a děsivý zjev, jako malý jsem se trochu bál, ale nakonec jsem z toho vyrostl, ale i tak Čarodějova učně mám stále rád tak jako tak, stejně jako většinu starých pohádek.

    Ale…..A to bych se Vás některých na tomto webu rád zeptal. Když jsem byl malý a to možná bylo ještě za socialismu nevím, vídal jsem v televizi a měl jsem to dokonce nahrané na videu, to byl seriál mladého kluka, jmenoval se Tomáš, měl modré pruhované tričko, který si se svojí babičkou díval na pohádky, jako o drakovi, červená karkulka, sněhurka, dlouhý široký a bystrozraký, o perníkové chaloupce, ale to video zastavil a mluvil něco o tom jak je mu těch pohádkových bytostí (draka, zlého vlka, zlé královny, čaroděje či ježibaby) líto a pak Tomáš magicky skočil do televize přímo do pohádky a snažil se děj té pohádky zvrátit k lepšímu, až pak v krizové situaci za ním do pohádky přijela jeho babička, měla takové žluté auto, a oba dva nakonec dali vše v té pohádce do pořádku s dobrým koncem, a pak nakonec Tomáš řekl, že on a jeho babička musí udělat ještě pořádek v jiných pohádkách a na závěr seriálu oba dva jeli autem domů.

    Nemáte náhodou ponětí co tohle bylo za seriál/pohádku? Nemůžu to nikde najít. Daboval a mluvil tam Josef Dvořák
    .
    Sice si nejsem moc jistý, ale v té době za socialismu také běželi slavné dětské pořady, jako Jů Hele, Kuřátka, Magion či Vega, kde vysílali jiné pohádky a seriály jako např. Medvídci Mývalové, Doktor Puclík, Šmoulové, tak si říkám jestli ten seriál s Tomášem a pohádkami nebyl vysílán právě na některých těchto pořadech?

    Děkuji moc.

     

Okomentovat