Existuje množství teorií, které rozebírají původ slova viking. Zatím však žádná z nich není tak říkajíc na 100% a toto označení severských národů zůstává etymologickou záhadou.
Pojmenování Vikingů jinými národy
Označení Vikingové používali především sami Vikingové, ostatní národy je nazývali jinými jmény, jak se dozvídáme od kronikářů.
Němci jim říkali Varjagové, Ascomanné (= jasanoví muži, podle lodí z jasanového dřeva) nebo prostě Seveřané. U Franků se objevují jako Normanni (= Norové), Angličané je nazývají Dani (= Dánové), v Irsku zase Gall (= cizinec) či Lochlannach (= člověk ze severu) s tím, že bílý Lochlannach byl Nor a černý Lochlannach byl Dán (rozlišovali je zřejmě dle barvy štítů nebo drátěných košil). S dalšími názvy se pak můžeme setkat v Byzanci a Arábii – Rus (= Ruotsi – veslaři) a také v Řecku – Vaeringjar či Španělsku – Madjus (pohanští kouzelníci).
Severský původ
Z toho, že se Vikingové sami Vikingy nazývali, můžeme usuzovat, že se jedná o slovo severského původu. Pokud to tak je, mohlo vzniknout z následujících slov
- víg (boj, bitva) – Vikingové jsou považováni za dobré válečníky;
- vík (zátoka, záliv, fjord) – s touto teorií přišel Elias Wessén, Vikingové při svých pirátských počínáních číhali ve fjordech na kupecké lodě;
- Vík (kraj na obou březích Oslofjordu) – jako Vikingové mohli být označováni lidé z této oblasti.
Poslední možnost má ale malý háček. V jedné z franských kronik jsou lidé z Víku nazýváni Vikverjar či Vestfaldingi, proto se nejeví jako úplně pravděpodobná.
Jiný původ
Pokud slovo Viking severského původu není, máme pole působnosti značně rozsáhlejší. Viking tak mohl vzniknout i z následujících slov:
- víkja (vzdalovat se, vyhýbat se) – zde by mohla být souvislo s častými výpravami Vikingů;
- víkingr (odbočení, odjezd) – mužský tvar mohl mimo významu Seveřan znamenat i bojovník/mořeplavec, ženský tvar viking pak znamenal námořní pirátskou výpravu, u obou slov se počítá s dalekou cestou od rodného kraje ke vzdáleným pobřežím, což odpovídá vikingským výpravám;
- wic (staroangl. tábor) – Vikingové pro ostatní představovali lidi žijící v táborech;
- vicus (latinsky tábor/město) – stejný případ jako výše;
- wikan (tuleň) – Viking mohl znamenat lovce tuleňů.
K závěru ještě nutno poznamenat pár drobností. Se slovem Viking se v dobových pramenech můžeme setkat velmi vzácně (právě proto, že je jiné národy nazývali jinak), a to v podobě a-viking, což znamená „ti, kteří odešli z domova a dali přednost pirátskému způsobu života před farmařením.“ Slovo Viking jako označení Seveřanů se začalo používat až v 19. století, kdy v rámci severského národního obrození vešlo teprve ve všeobecnou známost.
Jaký původ slova Viking považujete za nejpravděpodobnější vy?
zapatrat po puvodu nekterych slov da znacnou praci a i kdyz se nedojde k jednomu jistemu zaveru, je to porad hodne zajimave:)
zajímavý článek… Vikingové mě velmi velmi zajímají :)
zajimavé, ani nevím, že existuje tolik teorií, zatím jsem slyšela jen o těch víg (boj,bitva), vík (zátoka) a víkingr.. Jinak jsem kdesi našla, že prý přidavné jméno od slova viking není „vikingský“, ale „vikinský“, i když ve většině literatury je stále první možnost. Jak to řeší česká pravidla pravopisu, to nevím (možná mohou být správně obě možnosti, možná se taky pletu).
Jak tak čtul tak se mi zdá, že v nejen Asterixovi udělali sódruzi chybu. Film Asterix a Vikingové su sice neviděla, nicméně ouznačovali-li vikingy Irové slovem „gall,“ jak tro tedy bylo se zemí galského kohouta, legendární Gallií na území dnešní Francie?
http://zoom.iprima.cz/clanky/10-veci-ktere-jste-nevedeli-o-vikinzich
„Vikingové se nikdy nepovažovali za jednu skupinu, dokonce se zřejmě tímto slovem ani neoznačovali“
Kde leží pravda?
Dobry den, me zajima tato teorie, z knihy Vlada Oravskeho – „V tomto označení sa nachádzajú aj severní Slovania, ktorí až do príchodu Gótov v 3. – 6. storočí tvoria majoritné obyvateľstvoseveru. Ak obyvateľstvo Škandinávie z veľkej časti tvorili Slovania, kto vlastne boli Vikingovia? Boli to sveľkou pravdepodobnosťou slovanské kmene, ktorým buď kresťanstvo bolo nanútené (rímsko-nemecký model) alebo Slovania veriaci v prírodné božstvá, platiaci poplatky nemeckému cisárovi. V každom prípade žiaden škandinávsky historik nedokázal vysvetliť názov ‚viking‘, ale pre slovanských jazykovedcov je samozrejmé, že názov je odvodený od slovesa výčin, vyčíňať, a že v škandinávskej literatúre sa tí Slovania, ktorí vyčíňajú, nazývajú ‚Jomsvikingovia‘.“ / A. F. Zvrškovec. Pokud panu Zvrškovcovi dobře rozumím, nejsem vlastně ve Švédsku vůbec přistěhovalec, ale navrátilec. Takový, co se po 1700 letech vdiaspoře konečně vrátil domů do staré, zaslíbené vlasti. Kdyby byli Švédové s tímto faktem obeznámeni, muselo by jim to trvat méně roků, než by moje knihy, hry a filmové scénáře plně akceptovali.