Stará báje vypráví o době mě velmi blízké. Vypráví o starých Slovanech, našich předcích, jejich životě. Popisuje jejich zvyky a ukazuje i náznak obřadů a kouzel, které k nim neodmyslitelně patří. Ukazuje bojovníky tak, jak se můžeme domýšlet, že skutečně vypadali – zarostlí a špinaví v kožených zbrojích a s jizvami, stejně tak od přírody pěkné slovanské ženy. Příběhu nechybí nic, co by správný příběh měl mít. Vedle bojů nechybí láska i nenávist, zrada, touha po pomstě, které doplňuje milostná magie, zvyky, úcta k slovanským bohům, duchům a předkům i strach z nich. Však ony hned titulky ze začátku doprovází pohled do Svantovítovy svatyně.
Když už jsme u těch pozitiv, nesmím opomenout soundtrack. Drobné nedostatky se v tom všem dají snadno ignorovat. Nu a na závěr doporučuji přečíst si i předlohu :)
ze kdy: 2003
délka: 135 min
verdikt: 97%
Nejprve něco k českému názvu, resp. k oběma. Poprvé u nás film vyšel pod názvem Staré báje Vikingů. Celkem by mě zajímalo, který ňouma to vymýšlel, a jsem si jistá tím, že ten film neviděl. Vikingové se v něm sice objeví, v příběhu však nehrají žádnou zásadní roli (v knižní předloze se stejně nevyskytují). Dalším českým překladem je o něco málo lepší Starověký příběh: Když slunce bylo bohem. Na to se dá namítnout jen to, že raný středověk a starověk je tak trošku jiná doba, ale což. Kdyby přeložili pouze originální název (čili Stará báje. Když slunce bylo bohem), udělali by vůbec nejlíp…
Příběh se odehrává v předkřesťanské době, konkrétně v 9. století, na území dnešního Polska. Kmenům v zemi vládl krutý kníže Popiel (známý jako kníže, kterého sežraly myši), který vyvraždil svůj rod, aby zajistil nástupnictví svému synovi, jehož má s otrokyní. Velitel Popielovy armády Piastun po tomto činu znechuceně odjíždí.
Lovec Ziemowit Piastovec se setkává s dcerou vladyky Wisze – Dziwou, do které se zamiluje a marně o ni usiluje. Její otec ji přislíbil bohům. Jednoho z jejích bratrů si Popiel vyžádá jako rukojmí na své hradiště, podobně i další syny jiných vladyků na jeho území. Jsou mu zárukou, aby se proti němu jejich otcové nevzbouřili. Zkazky o tom, jak se zachoval k vlastnímu rodu, se však díky Piastunovi a Wiszovi rychle šíří dál. Popiel se Wiszovi pomstí, k plánovanému sněmu, který má rozhodnout o tom, co s knížetem udělají, však přesto dojde.
Pak už jsme svědky bojů s Popielovými muži, oslavy letního slunovratu, boje Ziemowita o Dziwu, nájezdu Vikingů povolaných jak jinak než Popielem i toho, jak ho sežerou myši a jak to s ním nakonec dopadne.
