Svatobor – středověký festival Vikingů a Slovanů

O víkendu 11. a 12. června 2011 se na kolbišti v obci Rosice u Brna konal již 6. ročník raně středověkého festivalu Svatobor, který představuje život, řemesla i válečnictví Slovanů, Vikingů a Varjagů, tedy dobu před 1000 lety. My jej navštívili letos poprvé a budou-li se konat další ročníky, určitě ne naposledy.

Směr Brno jsme vyrazili na nás poměrně brzy, cesta po D1 (která je mimochodem v příšerném stavu) celkem utekla a parkoviště v místě konání jsme zdárně díky šipkám také našli. Menší problém nastal potom, když jsme se vydali hledat ono kolbiště. Šipka ani jedna, tak jsme se drželi skupinky, která očividně na festival též mířila a jak jsme záhy zjistili, též nevěděla kudy tam. Teprve na kopci na zámku nás poslali dolů pod zámek a že jsme si pěkně zašli, jsme zjistili až při cestě nazpátek. Nu což, do tábora jsme došli ještě před zahájením.

Tábořiště představovalo život starých Vikingů a Slovanů, jak už bylo v úvodu zmíněno. Stany obývali dobově oblečení muži, ženy i malí caparti, kteří se věnovali různým řemeslům a taky si na ohni pekli a vařili oběd, což vzhledem k tomu, že jaksi stánek s jídlem prostě nepřijel, bylo víc než provokativní. Chybějící občerstvení (nápoje naštěstí k dispozici byly) však zůstalo po zbytek dne ale jen jediným (nutno podotknout že narozdíl od panujícího vedra poměrně bezvýznamným) negativem na celé akci.

Brzy po zahájení se začaly nacvičovat některé části programu a netrvalo dlouho, než přišla na řadu se svým vystoupením polská hudební skupina Percival. Jakožto milovníku středověkých nástrojů (s i bez elektrické kytary) se mi jejich hraní líbilo, ač mi přišlo poměrně krátké. Další části programu byl turnaj o nejlepšího bojovníka, kdy se jednotlivci bojující ve dvojicích snažili svého soupeře třikrát zasáhnout.

Následovala hra „bitva o most,“ kde proti sobě stály dvě skupiny válečníků, každá se snažila dostat přes tu druhou na druhou stranu.

Přednášky o zbraních jsme se bohůmžel nezůčastnili, protože ke stánku, kde probíhala, jsme se dostali pozdě a přes dav lidí neslyšeli ani slovo. Uchýlili jsme se tak do stínu a čekali na další vystoupení skupiny Percival, které bylo ještě lepší než to první :)

Na co jsem se těšila nejvíc byla samozřejmě bitva. Letošní příběh byl o falešném stříbru, které se stalo záminkou pro útok na dřevěné hradiště, které bylo v průběhu bitvy i naoko zapáleno. Nemohu nezmínit ještě závěr skvělé bitvy, kdy se vítězové seřadili do řady, na povel odhodili štíty a s řevem a se zbraní v ruce nečekaně zamířili přímo na naproti stojící nicnetušící a šokované  diváky :)

Výbornou akci jsme zakončili klábosením s Nefi, kterou jsme nečekaně potkali (věřím tomu, že pokud se někde příště sejdeme, už se to obejde bez těch sociofóbnich zábran :)