Beskydy | Tanečnice a Čertův mlýn

Od našeho posledního výletu v Moravskoslezských Beskydech uběhlo už tři čtvrtě roku. Tanečnice mě lákala už kolik let, takže jsme se rozhodli právě pro okolí Pusteven. Ani na okamžik nás ale nenapadlo se nahoru vyvézt jako posledně (k tomu jsme měli své důvody, více v tomto článku). Vyrazili jsme z Kunčic pod Ondřejníkem hezky po svých a rozhodli se pro okruh přes Čertův mlýn.

Našlapáno: 15 km
Stoupání: přibližně 700 m
Náročnost: slušná
Okruh: ano
Trasa: zde

Na Pekliskách – bus > Tur. přístřešek u Bystrého vodopádu

→ 3 km | ↑ 145 m | ↓ 0 m

U autobusové zastávky Trojanovice, Bystré, Maralův kopec se dá bez problémů zaparkovat, takže toto místo můžeme jako výchozí bod s klidným svědomím doporučit. Zde se také nachází rozcestník žluté a zelené trasy Na Pekliskách – bus a Hospůdka Na Maraláku (tu jsme však nestihli vyzkoušet).

Vybrali jsme si výstup po zelené a zpětně jsem za to opravdu ráda (ke konci článku se dočtete proč). Slunko pražilo a navozovalo skoro až letní atmosféru (= nic pro nás), spěchali jsme proto mezi stromy v údolí.

Přibližně po kilometru jsme se dostali do stíněnějšího prostředí. Cesta se vinula údolím a stoupala jen velice pozvolna. Brzy jsme dorazili k turistickému přístřešku.

Tur. přístřešek u Bystrého vodopádu > Tanečnice – sedlo

→ 2,5 km | ↑ 300 m | ↓ 0 m

Nedaleko se má nacházet Bystrý vodopád, ten jsme však nedopatřením přešli a vracet se kus z kopce dolů se nám už nechtělo. Cesta začala stoupat strměji, a to prakticky vydrželo až na hřeben. Prošli jsme kolem fotogenické strže, překonali první padlý strom a užívali si i pohled na zasněžené místo (přece jen my si toho sněhu tuto zimu mnoho neužili). Nu, sněhu jsme si později užili více, než se nám líbilo. ;)

Tanečnice – sedlo > Tanečnice (1084 m. n. m.)

→ 0,5 km | ↑ 70 m | ↓ 0 m

Ze sedla jsme se vydali na Tanečnici a zpět. Na vrcholu jsme natrefili na jediné místo, kde se vyskytovalo více lidí zároveň. Nedaleko se totiž nalézá nová stezka v korunách stromů – stezka Valaška. Upřímně mi tyto stavby dost lezou na nervy.

Tanečnice (1084 m. n. m.) > Skalka (1037 m. n. m.)

→ 1 km | ↑ 20 m | ↓ 70 m

Cestu po hřebeni už na Tanečnici trochu komplikovaly zbytky sněhu, dále směrem na Skalku to zase bylo větší množství padlých stromů.

Skalka (1037 m. n. m.) > Čertův mlýn (1206 m. n. m.)

→ 1 km | ↑ 175 m | ↓ 0 m

O chvíli později nás čekalo jedno nepříjemné (ale naštěstí úplně poslední) stoupání, a to na Čertův mlýn. Ze začátku to vypadalo, že kopec vyšlápneme po suché cestě, záhy však před námi opět leželo cca 20 – 40 čísel sněhu a místy to pěkně klouzalo.

Čertův mlýn (1206 m. n. m.) > (Čertův stůl) > Kněhyně sedlo > Malá Stolová rozc.

→ 3 km | ↑ 0 m | ↓ 255 m

Zašli jsme se kousek po zelené podívat na skalní útvar Čertův stůl, ale pro množství sněhu jsme si tento cíl nechali na příště.

Těšili jsme se, že po výstupu na Čertův mlýn už nás bude čekat jen rychlé klesání (trošku nás tlačil čas). Více jsme se snad mýlit ani nemohli. ;) Většina cesty na následujících cca 2,5 kilometrech byla pokryta zbytky sněhu. Alternativou (a ne vždy přítomnou) byl uzoučký chodníček tvořený lepivým blátem. Rychle jsme tedy rozhodně neklesali.

Cestou jsme minuli odbočku ke studánce U Partyzánky a k pomníku Růženy Valentové, členky skupiny partyzánů pod Kněhyní během 2. světové války. Na tato místa už nám také nezbyl čas. Na vrchol Kněhyně by měla vést neznačená cesta a tudíž je na ni vstup zakázán. Hora se nachází v oblasti NPR (Kněhyně – Čertův mlýn), kde platí zákaz vstupu mimo značené trasy.

Celá trasa není bohatá na výhledy. I v této části se dá najít jen pár zarostlých průhledů.

Malá Stolová rozc. > (Pod Stolovou rozc.)

→ 1,5 km | ↑ 0 m | ↓ 330 m

Nu a když už po několika kilometrech skončila sněhová cesta, následovalo prudké klesání. Klesání červenou tur. značkou nekončí. Mezi rozcestníky Malá Stolová rozc. a a Pod Stolovou rozc. se nachází nejprudší kopec celé trasy – na jednom kilometru 320 metrů klesání, případně stoupání, pokud zvolíte opačný směr. Jeden z nejprudších kopců, které jsem kdy zdolávala. Nějak jsem si v tu chvíli nebyla jistá, zda je tento kopec náročnější zdolat nahoru či dolů. Teď jsem si však jistá tím, že nahoru by to asi bylo horší. ;)

(Pod Stolovou rozc.) > Na Pekliskách bus

→ 3 km | ↑ 25 m | ↓ 80 m

U většiny tras se mi jako odměna za výstup jevil výhled do kraje. Zde jsem dostala odměnu za ten bolavý sestup. :) Z několika míst se nám naskytl krásný výhled na masiv Ondřejníku. V měkkém podvečerním světle to skutečně stálo za to. Kdybychom zvolili opačný směr, o tohle přijdeme, protože okolo poledne by to tak pěkné nebylo.

A ještě jeden pohled zpět do kopců a pohled výchozího bodu na začátek trasy.