Valašské muzeum v přírodě (3) – Valašská dědina a Jurkovičova rozhledna

Valašská dědina byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1972 a Jurkovičova rozhledna na kopci nad ní byla otevřena v roce 2011. Stavení ve Valašské dědině jsou zasazena do členité krajiny, která velmi připomíná beskydské vsi. V okolí domů, hospodářských a jiných staveb to žije. Nechybí zde políčka, zahrádky, úly ani stádo ovcí či další zvířata. Interiéry zachycují způsob bydlení v polovině 19. století. Během roku se zde konají různé programy, které návštěvníkům přibližují staré způsoby hospodaření.

Z Valašské dědiny jsem si pamatovala pro změnu jen cestu do kopce z Mlýnské doliny. Rozloha tohoto areálu však nepřekvapila jen mě. O rozsáhlosti sice něco napovídá možnost sem vejít nejpozději hodinu a půl před zavírací hodinou, na prohlídku beze spěchu však člověk potřebuje nejméně o hodinu více. Prohlídka je možná bez průvodce.

Pajta z jižního Valašska a koliba z Černé hory

Po zakoupení něčeho k osvěžení v dolní části dědiny jsme vyrazili dále do kopce po doporučené trase prohlídky. Jako první (krom dalšího úlu a stavení, v němž se nachází občerstvení) jsme viděli pajtu, která vypadá jako obyčejný přístřešek nad lavičkami pro návštěvníky. Byla využívána na horských pastvinách jako přístřešek při nepříznivém počasí. To nás trošku překvapilo, protože při opravdu nepříznivém počasí dle mého mnoho ochrany nepředstavovala. Do záběru se nám pajta nevešla, tak se na ní podívejte na stránkách VMP.

O pár metrů dál stojí koliba z Černé hory. Jedná se o primitivní roubenou stavbu, ve které se zpracovával ovčí sýr.

Dále jsme viděli chalupu bezzemka z Leskovce, kolem níž jsme pokračovali dále k chalupě ze Študlova. K ní patří přilehlá malá dílna na zpracování dřeva, chlévy a kůlna.

Chalupa z Lužné a komora ze Seninky

Roubené obytné stavení bylo postaveno již před rokem 1781. Má podsklepenou část jizby. Sklep má samostatný vchod z čela chalupy.

O kousek dál se nachází komora ze Seninky, která sloužila ke skladování ovoce a pochází z roku 1882.

Stánisko – dům z Karolinky – Rákošového

Stánisko označuje sezónní chlév pro dobytek, toto konkrétní pochází z druhé poloviny 19. století. Vedle obytného stavení se zde nachází ovčírny a chlév. Přenosné dřevěné ohradě pro ovce se říká košár a ovce tu chovají i dnes.

U tohoto stavení jsme strávili poměrně hodně času. Krom toho, že se malý dožadoval krmení, jsme si rádi odpočali, neboť slunce mělo stále sílu a teplý zářijový den nás vyčerpával. Od chalupy se nabízí pěkný pohled na část Valašské dědiny s kopci v pozadí i ovce ve vedlejším výběhu. Malý se za pár desítek minut vyblbnul na trávě a mohli jsme pokračovat k Jurkovičově rozhledně.

Jurkovičova rozhledna

Na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm byla roku 2012 otevřena nově postavená Jurkovičova rozhledna, na níž se dá z Valašské dědiny odběhnout. Slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče asi netřeba představovat. Nejznámějšími stavbami, které od něj pochází, jsou beze sporu ty na Pustevnách, dále pak třeba Jiráskova chata na Náchodsku či Bartoňova útulna v Pekle u Nového Města nad Metují. Nápad s výstavbou přišel již v 60. letech minulého století od tehdejšího ředitele VMP, avšak k samotné realizaci došlo teprve v letech 2010-2011, tedy po více než 110 letech od vzniku náčrtů.

Mimochodem dávají pěkné vstupenky ve tvaru rozhledny :)

Škola z Velkých Karlovic – Miloňova

Po návratu jsme zamířili do školy, resp. do rekonstrukce přízemní roubené školy z Velkých Karlovic – Miloňova. Jedná se o jednotřídku s kabinetem s výbavou odpovídající poslední třetině 19. století.

Šturalova pasekářská usedlost z Velkých Karlovic – Podťatého

Pokračovali jsme k usedlosti založené před rokem 1761 pod Velkým Javorníkem. Okolo stavení se nachází stodola, ovčírna a sklep.

Chalupa z Prlova

Stará usedlost pochází nejspíše z roku 1754, kdy byla zapsána do katastru. Vybavení však vyobrazuje životní situaci po 1. světové válce, konkrétně pak období šestinedělí po narození dalšího člena domácnosti. Za povšimnutí zde stály i informace o bylinkách.

Další stavení

Vzhledem k tomu, že nás trošku tlačil čas, jsme prošli zbývající stavení rychleji a mnoho toho už nenafotili. Na následujících snímcích uvidíte nejprve dům s podsíňkem a sklepem z Velkých Karlovic – Jezerného č. p. 37 a dále pak pohled na domy a chalupy z Nového Hrozenkova. Upravené zahrádky, políčka před domy a další “drobnosti” navozují neodbytný pocit, že se návštěvník nachází na staré vesnici, nikoli v muzeu.

Celé Valašské muzeum v přírodě (nejen Valašská dědina a Jurkovičova rozhledna) stojí za nejednu návštěvu, je však potřeba si na ni vyhradit nejlépe celý den. Další návštěvu plánujeme v zimě, napadne-li dost sněhu. Pokud k tomu navíc budeme mít štěstí na světlo, mohly by vzniknout zajímavé snímky (třeba jako před pár lety na Veselém kopci).

O dalších areálech Valašského muzea v přírodě si můžete přečíst v těchto článcích:

• Valašské muzeum v přírodě (1) – Dřevěné městečko
• Valašské muzeum v přírodě (2) – Mlýnská dolina

Zdroje: ikonka Valašské dědiny + info