Před pár lety jsem se začala těšit na to, jak k desetiletému výročí blogování napíšu nějaký shrnující článek. A ejhle – já to prošvihla! Myslela jsem, že jsem začala s prvním blogem v roce 2006, ale zjistila jsem, že už to bylo v srpnu roku 2005. Přemýšlela jsem celkem dlouho, jak tento článek pojmout. Kdesi v konceptech se mi povaluje přes dva roky rozepsaný článek s názvem „Co mi těch 8 let blogování dalo“ a tu otázku si kladu i teď.
Proč já vlastně bloguju a jak to, že mě to drží už tak dlouho?
Začínala jsem jako pubertální blogerka, která shromažďovala vše, co ji tou dobou zaujalo. Po přestěhování z blogerského serveru na doménu třetího (a o pár let později druhého) řádu jsem se začala věnovat obsahu osobnímu a vlastním článkům. Co mě tehdy vedlo k založení, už si nepamatuji. Pokračovala jsem ale i zejména proto, že mě bavila tvorba webových stránek jako taková. Na blogu se i nadále odráželo to, co mě v určitých letech zrovna nejvíc bavilo, zejména psychologie, metal a focení při výletování.
Celou tu dobu jsem brala blogování jako jeden ze svých koníčků. Návštěvnost a komentáře vždycky potěší, ale upřímnou snahu to dotáhnout někam k astronomickým číslům jsem vždycky spíš postrádala. Je to koníček, který se mě drží snad nejdéle ze všech, a hodlám u něj ještě nějakou dobu zůstat.
Vývoj blogu po letech
2005 (srpen) – počátek pubertálního skladiště či spíše smetiště
Kdysi dávno, když mi táhlo na 15, jsem si založila blog na tehdy populární stránce sblog.cz (příbuzný web lide.cz). Dnešním mladším ročníkům to možná bude připadat divné, ale tehdy se tento web (a zejména další příbuzný web spoluzaci.cz) těšil značné oblibě, neboť nic jako Facebook neexistovalo.
Jak to vypadá, když se snaží pubertální tvorové blogovat, si často (často omylem) připomínám na blog.cz, takže jsem už dlouho byla zvědavá na to, zda ten můj vypadat podobně příšerně. Nedávno se nám ho s mužem podařilo na webarchive.org dohledat a nestačím koukat. Pamatuji si skladiště kde čeho, ale některé příspěvky mi hlava nebere.
Tak pro zajímavost:
Nicméně jsem tam objevila i výžblept, se kterým se dodnes ztotožňuji :)
13.12.2005 23:57 – -Něco málo o mně-
vrátit čas
jo napadlo mě to, vrátit čas a něco změnit… ale když jsem se nad tím zamyslela víc, tak jsem si uvědomila, že vlastně vrátit čas ani nechci, protože i když jsou chvíle, který bych si ráda zopakovala, nechci se vracet do těch chvílí, který zas tak krásný nebyly…. i kdybych měla tu možnost vrátit čas a něco změnit, neudělala bych, chci nechat věci tak jak byly…. nechci nic měnit, protože pak by se toho změnilo asi moc a mě to takhle vyhovuje…
Jinak to bylo skladiště obrázků z internetu (samozřejmě bez zdroje), textů oblíbených skladeb, alb a hudebních skupin (tehdy jsem žrala Rammsteiny a další industriální metal z Německa, nějaký ten profláklý rock a klasický heavy/power metal) a sem tam se mezitím našlo něco psané z mojí hlavy.
2006 – pubertální smetiště na entou a nový začátek
V průběhu roku 2006 už mezi výše uvedené začalo přibývat obsahu týkajícího se psychologie. Stále se však většinou jednalo o převzaté články kdoví odkud (jako zdroj jsem chytře uváděla internet: D). O smetišti hodně vypovídá seznam rubrik:
Jednoho dne v létě roku 2006 moje opečovávané skladiště záporné hodnoty zmizelo. Teprve o 10 let později jsem se čirou náhodou dozvěděla, že za to mohl výpadek na straně Seznamu, nikoli moje nepříliš bezpečné heslo.
Po vychladnutí, které netrvalo nijak dlouho (přece jen mi táhlo na 16 a v hlavě mi trochu rozumu přibylo), jsem si na doporučení mého stávajícího muže založila vlastní web, jehož součástí se brzy stala první verze blogu jedoucího na WordPressu.
2007 – osobní web pramalé hodnoty a počátky s WordPressem
Osobní web se plnil vším možným i nemožným, ale stále mi chyběla možnost psát příspěvky, které budou moci lidé okomentovat. Návštěvní kniha mi nestačila a s PHP/MySQL jsem se plácala v úplných začátcích. Založila jsem si proto ještě jednu doménu třetího řádu a nahodila na ni WordPress.
Ten web je pro mě zdrojem dobré zábavy. Kupříkladu jsem tam napsala toto:
mám ráda
- Prahu
– úžasné město s krásnými památkami, sice vyhledávám samotu, ale i tady jí nacházím dostatek, stačí vědět, kam jít
Muselo mi tedy tehdy dost hrabat, když jsem měla ráda to odporné město: D Jinak bych se ale se svým o 9 let mladším já na většině věcí shodla.
Některé články zveřejněné v té době tu zůstaly dodnes. Prohlédnout si je můžete zde.
2008 – 2012 – doména druhého řádu a metal blog
V této době se v obsahu blogu promítala metalová hudba, která se po přestěhování blogu pod vlastní doménu (2010) odtrhla pod vlastní subdoménu (2011). Příspěvků se shromáždilo tolik, že jsem nějakou dobu provozovala osobní, nepříliš ambiciózní metal blog. Vydrželo mi to rok.
2012 – současnost
Od upuštění od metalového projektu už blog střídá jen kabáty. Černého pozadí jsem se nadobro zbavila v létě 2013. S články si dávám čím dál víc záležet a nezapomínám uvádět zdroje. Času na jejich přípravu mám stále méně, ale na fotoreport z výletu si ho najdu vždycky.
Co dál?
Blog ušel k současné podobě poměrně dlouhou cestu a má za sebou více než desetiletou historii. Pamatuji si spoustu blogů, které jsem navštěvovala a které už dlouho nefungují. Je to škoda, ale za tak dlouhou dobu na tom není asi nic divného. Pamatuji si doby, kdy návštěvnost šplhala k vyšším číslům a komentářů se tu hromadilo také více.
Snahu trhat rekordy v návštěvnosti postrádám, stejně tak mě neláká zaprodávat se psaním recenzí na darované věci, natáčet vlogy, dělat si reklamu na Facebooku nebo psát o něčem, co momentálně zaručeně letí. Raději budu psát dál reporty z výletů, sem tam přihodím nějaký článek o historii, psychologii, mytologii, zdraví či nějakou jinou zajímavost a nejspíš se tu občas objeví i něco z mého obyčejného života (ne nudného, na mateřské se totiž nudit nedá :)).
No, když na to tak koukám, mám pocit, že si pamatuju jako první ten rok 2007. Ale možná mě jen klame paměť, každopádně od 2008 už si pamatuju každý vzhled. Jo, já když si vzpomenu, tak můj první blog byl o kapele Rasmus a psala jsem ho někdy ve čtrnácti či patnácti, teda v roce 2005, právě taky na tom sblogu (díky za připomenutí, nemohla jsem si vzpomenout na tu doménu, abych to taky pohledala ve webarchivu). A máš pravdu, občas je fajn si přečíst starší články, člověk se nad tím většinou buď podiví nebo zasměje. :)
Připomenout si vlastní začátky je fajn, někdy člověk nechápavě kroutí hlavou, ale i tak se tím rád pročítá :)
Každý nějak začínal, ale vesměs mám tu zkušenost, že kdo jednou s blogováním začal a myslel to aspoň kapku vážněji, tedy ne ve smyslu „bloguji, protože je to teď IN,“ tomu to vydrželo dodnes. A je nesmírně zajímavé sledovat na blozích, jak se jejich autoři jako osobnosti vyvíjí. Takže jen tak dál. :-)
Svůj blog jsem začala psát sice ve třinácti letech, což byl rok 2010, kdy už blogování zas tak IN nebylo, a já jej brala nesmírně vážně, takže se nestalo, že by na něm byl zveřejněný okopírovaný článek či obrázek beze zdroje. Jak víš, v den jeho šestých narozenin jsem jej také z pádných důvodů ukončila. Chystám vlastní doménu, avšak věnovanou pouze mé šperkařské tvorbě, dost možná to bude rovnou zaštitovat i e-shop.
Tou zmínkou o vlozích a recenzích na darované věci jsi mi připomněla, jak jsem se před pár lety divila, když se začaly na světlo klubat dnešní oblíbené blogy, které vyhrávají ankety jako Blogerka roku. Nedokázala jsem pochopit, kde holky, dost často ještě studentky, berou na ta kvatna věcí, které recenzují a až pak mi docvaklo, že ony to některé dostávají zadarmo. A nezapomenu na větu své dnes již bývalé spolužačky, která léta vedla poměrně úspěšný blog deníčkového typu – prohlásila, že jej změní k nepoznání, že to bude fashion blog, protože ví odkud by mohla dostávat hadry zadarmo. Popravdě, ti, kteří s tímto typem psaní začali a vypracovali se tak, že je to pomalu živí, mi nevadí. Drtivou většinu těchto blogů sice nečtu, ale budiž, nedotýká se mě to nijak, nevadí mi. Ovšem takové, kteří dnes jdou blogovat či vlogovat z pohnutky, že budou zvané na akce a dostávat kosmetiku a oblečení zadarmo, bych hnala metlou…
No možná jsem tehdy taky začala proto, že to bylo in, jen si to nepamatuju :D Nicméně hned, jak jsem si napsala vlastní web, už v tom bylo i něco jiného :)
Tvou tvorbu budu nadále ráda sledovat, ačkoli šperky nenosím vůbec žádné. Pořád nechápu, jak je možné vytvořit to, co vyrábíš ty :)
Vida, vlastně koukám, že toho o takových blozích vím dost málo. Třeba jsem vůbec netušila, že takhle fungují i fashion blogy nebo že se chodí na nějaké akce. Jsem pěkně mimo :)
Gratuluji k takové době! :) Já začala s vlastním blogem když jsem byla v sedmé třídě na základce. Psala jsem ho jen tak pro sebe a pro radost, odjakživa se mé blogy věnovaly esoterice. Pak se tak všelijak stěhovaly a přesouvaly na jiné adresy. Blog jako prostředek výdělku jsem začala brát před pár měsíci a prakticky hned od té doby si tím vydělávám a jsem za to strašně ráda. Suma sumárum už je to taky tak těch 10 let co bloguju :).
Díky! Koukám, že jsme začaly v podobnou dobu :) Na tvůj web občas kouknu, ač esoterika mi není vůbec blízká :) Já zase jen několik měsíců po napsání tohoto článku porušila to, že si nebudu dělat reklamu na FB :D