Výlet na Oblík (509 m) v Českém středohoří: 12 let starý rest

Oblík je nápadný vrchol nedaleko Loun, kde společně s Ranou, Srdovem a Milou tvoří jižní bránu do sopečného světa Českého středohoří. Výlet na Oblík je skvělý tip pro všechny, kdo hledají relativně krátkou a nenáročnou procházku korunovanou krásným výhledem. My si prodloužili trasu přes Červený vrch (Stříbrník), ale zaparkovat se dá na více místech i blíž ke kopci. Pro mě má navíc výšlap na Oblík hlubší symboliku, ke které se ještě dostanu.

Jak se dostat na Oblík • Parkování, trasa, mapa

Oblík leží zhruba 8 km severně od Loun a se svou s výškou 509 m se ani zdaleka neřadí k nejvyšším kopcům Českého středohoří. Na druhou stranu se ale s prominencí 217 m jen těsně nevejde do první desítky nejprominentnějších vrcholů této oblasti. Ať už se na něj vydáte ze severu (od Mnichova) nebo z jihu (od Resortu Oblík), nastoupáte nejméně 200, respektivě 250 výškových metrů.

Parkování na Červeném vrchu (Stříbrníku)

Na Červeném vrchu, kterému se také říká Stříbrník, stojí chata s rozhlednou. Čtvrt kilometru od ní je vybudované malé parkoviště, ovšem ještě před ním, zhruba půl kilometru od vrcholu, najdete závoru a upozornění, že její otevření je garantováno jenom počas otevírací doby chaty, že klíče od ní mají i jiné subjekty a může se stát, že ji přes den prostě a jednoduše někdo zamkne. V březnu byla chata ještě zavřená, takže jsme to neriskovali a nechali auto před závorou, kam se vejdou tak dvě vozidla. Další místo by se našlo nedaleko křižovatky s hlavní silnicí na Louny, a to u rozcestí se zelenou turistickou značkou naproti čerpací stanici.

Tady jsou souřadnice všech tří míst:

• parkoviště: N 50°23.08005′, E 13°47.54792′,
• místo u závory: N 50°23.07652′, E 13°47.41715′,
• místo u zelené: N 50°23.06092′, E 13°47.32768′.

Kde zaparkovat blíž k Oblíku

Co se týče dalších možností parkování, cestou jsme jich viděli několik. Tyto možnosti nebyly při přípravě výletu z mapy zřejmé, případně jsme si je z předchozích návštěv Českého středohoří nepamatovali. Z těchto důvodů jsme zvolili parkoviště pod rozhlednou.

Pro úplnost přidávám souřadnice dalších možných míst při jižní trase na Oblík:

• u dvou rybníků (zpevněná široká cesta) – N 50°24.04827′, E 13°47.57607′,
• cestou k resortu (okraj cesty u pole) – N 50°24.20853′, E 13°47.76363′.

Snímkování map.cz je neaktuální, neděste se jej. Aktuální stav komunikace si můžete prohlédnout na fotkách v galerii níže.

Cesta na Červený vrch (274 m) aneb jak se to tu vlastně jmenuje

Od závory jsme se vydali dál po silnici vedoucí až k chatě na vrcholu. Tomuto kopci se dnes oficiálně říká Červený vrch, lidově Červeňák, starší prameny ale uvádějí i název Stříbrník. Právě od tohoto staršího názvu se někdy odvozuje i pojmenování vyhlídkové věže – rozhledna Stříbrník.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, existují i další názvy. Rozhledna je součástí Ejemovy chaty a setkat se můžete s označením Frotzelova (nebo také Frotzlova) rozhledna či věž. Ať už tedy narazíte na pojmy jako Ejemova chata s rozhlednou, Frotzelova věž na Červeňáku nebo rozhledna Stříbrník na Červeném vrchu, pořád se jedná o to stejné místo u Loun. :)

Chatu jsme zastihli ještě zavřenou, otevřená bývá od dubna do konce léta. Výhled jsme tak měli jen jižním směrem k Lounům a Oblík na druhé straně jsme viděli jen trochu mezi větvemi.

Dobroměřický rybník s výhledem na Oblík

Od chaty jsme chtěli po místním značení projít lesem k Dobroměřickému rybníku. Značenou cestu jsme ztratili, ale dojít dolů k vodě nebyl problém. U rybníka se nachází pěkné rozcestí zvané příhodně V lese, z něj jsme pokračovali po zelené až na Oblík. Na ten je odsud moc pěkný výhled.

Trochu nám to tady připomněli procházku kolem Padrťských rybníků v Brdech. Podobnost se zakládá ovšem čistě na roční době, obě místa jsme navštivili v předjaří. Daleko víc se nabízí srovnání s ještě vzdálenějším místem, a tím je Balatonská vrchovina (Balaton-felvidék). Až do doby, kdy jsme poprvé vyrazili do Maďarska, jsem naše České středohoři považovala za krajinu naprosto unikátní. Jaké pak bylo mé překvapení, když jsme stanuli na jednom kopci severně od Balatonu a naskytl se nám výhled jako kdesi u Loun. :)

Dál po zelené po okraji pole aneb kdy se tudy vydat Oblík

Cesta po zelené vede od rybníka úzkou pěšinou v poměrně bujném porostu. Upřímně jsem byla ráda, že tudy jdeme v období vegetačního klidu, v létě to tu musí být dosti zarostlé. Trasa pokračuje po okraji pole, a to zhruba jeden kilometr. Pokud je sucho, není to problém, ale po deštích to tady musí být za trest. Teplejší suché dny v zimě se tak ukazují jako ideální čas pro tuto trasu.

Kromě Oblíku jsme celou dobu měli výhled i na Ranou, nad níž se vznášelo mnoho paraglidistů, kteří využili opravdu parádního počasí, které během našeho výletu panovalo.

Kolem resortu konečně do kopce

U bezejmenné malé vodní plochy se zelená napojuje na zpevněnou cestu, která vede až k resortu pod Oblíkem. Právě tady jsme si vzpomněli, že jsme se tady před čtyřmi lety stavovali pro kešku, když jsme mířili na holý vrch Číčov (v článku uvidíte středohoří vč. Oblíku zase z jiného úhlu, podívejte se).

Za resortem začíná stezka po třech kilometrech roviny konečně stoupat. Pěšina tady vede sadem po louce až k okraji NPR. V druhé polovině března to tu zdobily rozkvetlé hlaváčky jarní.

NPR Oblík a nějaké ty zajímavosti

Ani zdaleka se nejedná o jediné zajímavé květiny, které na Oblíku rostou. Na jeho svazích roste řada vzácných rostlin, které se jinde v republice téměř nevyskytují. Tady jim svědčí teplé a suché podnebí, trochu to tu díky tomu připomíná Balkán. Lidé tyto podmínky v historii také využívali k pěstování vinné révy.

NPR Oblík byla vyhlášena v roce 1967, o devět let později vznikla CHKO České středohoří. NPR, tedy národní přírodní rezervace představuje nejvyšší stupeň ochrany malých území. V NPR se zpravidla nesmí chodit mimo vyznačené trasy a samozřejmě se nesmí žádným způsobem narušovat chráněná vegetace. V případě Oblíku se ochrana týká stepních a suchomilných společenstev, rostlin, jako je např. koniklec luční, kavyl Ivanův, kozinec dánský nebo právě hlaváček jarní. Ze světa živočichů můžeme jmenovat třeba bělořita šedého, dudka chocholatého nebo dřemlíka tundrovitého. Lokalita má mezinárodní přírodovědný význam a patří do evropské soustavy Natura 2000.

Věděli jste, že…

•
Oblík je typický kuželovitý kopec vzniklý třetihorní sopečnou činností (tj. před 35-17 miliony let). Je tvořen čedičem (nefelinický bazanit) a patří k nejlepším ukázkám tzv. lineární erupce – vznikl spolu s vrchy Srdov a Brník na jedné tektonické linii.

•

Archeologické nálezy naznačují, že se na Oblíku nacházelo pravěké obřadní místo.

•

Oblík patří mezi nejstarší vyobrazené hory u nás. Najdeme jej se na rytině Jana Willenberga z roku 1604.

Jaký je výhled z Oblíku?

Z Oblíku není kruhový výhled, jak by možná jeden čekal. Část kopce je zárostlá, směrem k severu není výhled úplně ideální, můj oblíbený Číčov jsme ale přesto spatřili. Ostatní směry nabízejí krásný rozhled do kraje – na jižní straně Lounsko, na západní straně pak blízkou Ranou a Milou a východním směrem blízký Srdov i vzdálenější Hazmburk či Říp.

A tak jsem si splnila jeden další soukromý restík, který v hlavě nosím už od léta roku 2013. Tehdy jsme se po tomno kraji potulovali s kamarádem, který snad na každém místě naší země uměl pojmenovat všechno, co odtamtud bylo vidět. Prostě se podíval nějakým směrem a hned věděl. Tuhle schopnost už jsme si díky častému koukání do mapy celkem osvojili také, ale chvíli to trvalo. Je celkem škoda, že s ním už asi na žádný výlet nikdy nepojedeme, deset let jsme ho neviděli. Každopádně je tohle ale restík, který se ho tak trochu týká. Tehdy v červenci před dvanácti lety jsme navštívili Číčov, Kamýk a další pěkná místa, v Lounech jsme se stavili na oběd a poté se měli vydat právě na Oblík. Nám ale bylo vedro a řekli jsme, že se na to můžeme tak akorát vykašlat, že se sem podíváme příště. Tak to příště nastalo až letos. :)

Dál po zelené druhou stranou kopce dolů

Po návštěvě vrcholu jsme se vydali dolů jinou cestou, a sice dál po zelené, která pokračuje zarostlou částí svahu. Oblík tady má úplně jiný ráz než na své jižní straně, více se podobá běžným český kopcům zarostlým listnatými stromy. Mezi nimi jsme narazili na rozkvetlé jaterníky podléšky.

Cesta jako taková byla určitě víc na pohodu. Za chvíli jsme stáli dole v patě kopce, kde se nám otevřel výhled na Srdov. Už když jsme ho viděla z vrcholu, okamžitě jsem věděla, kam musíme vyrazit příště – tam a na Ranou. :)

Zbytek cesty ve zlaté hodince

Zelenou jsme opustili a po neznačené cestě se vydali zpět směrem k resortu pod Oblíkem. Den pokročil a všechno se začalo pomalu ale jistě halit do teplých barev zlaté hodinky. Od resortu dál jsme se vraceli stejnou cestou, jen Červený vrch už jsme si podruhé odpustili a vzali to okolo. Všechny fotky, včetně těch z této části trasy najdete níž v galerii, sem dám poslední – pohled na Ranou krátce před západem slunce.

Galerie • Fotky

Tady najdete fotky z celého výletu na Oblík. U snímků nechybí popisky, stačí je rozkliknout.

Co navštívit v okolí Oblíku

Mnoho zajímavých míst zmiňuji v článku, ale uvedu je i tady pro přehlednost. Za návštěvu bezpochyby stojí Raná, Milá i Srdov, na tyto kopce se chystáme i my. Relativně blízko se nachází několikrát zmíněný Číčov, který doporučuji všemi deseti, a velice zajímavá NPP Kamenná slunce.

Další České středohoří na blogu

A co další místa v Českém středohoří? Co třeba zřícenina hradu Oltářík (Hrádek) s parádním výhledem? Z dalších zřícenin pak mohu vřele doporučit Kostomlaty / Sukoslav nebo třeba Košťálov. Mnoho míst ještě nemám zpracovaných a na mnoho dalších se teprve chystám. Další tipy můžete průběžně sledovat pod štítkem České středohoří.