Gellért hegy, Citadella a výhled na Budapešť – jednou stačilo

26. 6. 2026

• Gellért hegy •

Gellértova hora (Gellért-hegy) v Budapešti se tyčí zhruba 140 metrů nad Dunajem, takže slibuje krásné výhledy na město, a to hned z několika vyhlídek. Kromě nich se na ní nachází také Citadella, která před nedávnem prošla rozsáhlou rekonstrukcí, a Szabadság-szobor, tedy budapešťská Socha svobody. Jde o jedno z nejoblíbenějších vyhlídkových míst maďarské metropole, a podle toho to tam také vypadá – na vrcholu i na vyhlídkách bývá opravdu rušno.

Po návštěvě Aquinca, kde jsme byli prakticky sami, jsme se chvíli potulovali po centru, kde se naopak hemžily davy turistů. I přesto jsme si ale zvládli vychutnat naši oblíbenou zmrzlinu ve tvaru růže na relativně klidném místě a přežili jsme i langoš na té nejprofláklejší ulici s hospodami a restauracemi (k tomu všemu se ještě dostanu v posledním článku). No a pak nás, už tak pěkně utahané ze všech těch lidí a kraválu, nenapadlo nic lepšího než vyrazit na Gellértovu horu… :)

Základní informace • Trasa k Citadelle, mapa, MHD

Gellért-hegy se nachází v centru a vyrazit se na ni dá hned z několika dobře dopravně dostupných míst.
Naopak parkovat bych tady opravdu nechtěla, cestu autem do centra Budapešti vážně nedoporučuji.

Země: Maďarsko
Lokalita: Budapešť

Vzdálenost: 3 km
Stoupání: 140 m
Okruh: částečný
Náročnost: mírná (bylo vedro)

Typ cesty: asfaltka • schody
Vstup: volný
Vhodné pro: 🥾 pěší turisty (i méně zdatné) • 🧑‍🧑‍🧒‍🧒 rodiny s dětmi • 🐕 psy

MHD v okolí:
- zastávka Szent Gellért tér – Műegyetem
- metro M4
- tramvaje 19, 41, 47, 48, 49, 56
- autobusy 7, 107, 133E

Mapa trasy:

Trasa (přehled):

🟩 Cesta je značena zelenou turistickou značkou jako u nás. Začíná přímo u mostu Svobody.
🟩 Vede kolem několika vyhlídek, k některým je potřeba odbočit, okolo jiných vede přímo.
🟩 Zelená je značená až k soše Svobody, která se nachází u Citadelly.
Dál se dá projít celý vrch Gellért i s Citadellou po neznačených cestách. Zabloudit tady opravdu nejde. :)

Vyhlídky na Budapešť cestou

Okolí Szent Gellért tér známe moc dobře. Bylo to první místo, které jsme si v Budapešti při naší první návštěvě prohlédli za světla. Bylo to loni v lednu a byla nám strašná zima, protože mrholilo a my byli navíc rozespalí po noci strávené v autobuse. Později jsme tudy projížděli ještě několikrát. Ve stanici metra se nachází soška mistra Yody a sama stanice je nápadná svou mozaikou. V těsné blízkosti se přes Dunaj klene Szabadság híd a na jeho opačném konci najdete sošku Františka Josefa I., co si lebedí v houpací síti. Krom toho jen o kousek dál stojí Velká tržnice.

Nedaleko metra také najdete známé Gellértovy lázně a právě Gellértovu horu, kam jsme se vydali tentokrát. Cesta se klikatí do kopce parkem a prochází hned kolem několika vyhlídek, z této strany kopce zejména na východ a na jih. Hned u první z nich se nachází socha krále Štěpána I. Uherského. Tu uvidíte i na fotce v galerii níže, stejně tak výhled na Szent Gellért tér, Szabadság híd a další mosty, Dunaj a velkou část města.

Davy lidí – čím výš, tím hůř

Čím výš jsme se dostali, tím více lidí jsme potkávali. Dole jsem si ještě říkala, že to není tak strašné. Nahoře už se dalo použít okřídlené přirovnání „lidí jako na Václaváku“. Jak si umím vyčíhnout okamžik, kdy se i na relativně turisty obsypaných místech dá udělat fotka bez lidí, tak tady to vážně nehrozilo.

Szabadság-szobor • Budapešťská socha Svobody

Ale pojďme si raději něco o tomhle místě povědět. Szabadság-szobor znamená v překladu socha Svobody. Nachází se na vrcholu Gellértovy hory na okraji samotné Citadelly, k níž se ještě dostanu. Socha má podobu ženy, která nad hlavou drží palmovou ratolest – symbol míru, vítězství, triumfu i věčného života.

Socha byla vztyčena v roce 1947 na počest sovětských vojáků, kteří se v roce 1945 podíleli na dobytí Budapešti. Během této operace z města vytlačili německé jednotky. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se symbolika sochy Svobody změnila. Původní nápisy (maďarský a ruský) byly odstraněny a socha se stala připomínkou všech, kteří bojovali a položili život za svobodné Maďarsko.

V blízkosti se nacházejí ještě dvě menší sochy – nositel pochodně symbolizuje pokrok, světlo, svobodu a naději do budoucna a bojovník s drakem zase porážku zla, tyranie a nesvobody. Všechny sochy vytvořil Zsigmond Kisfaludi Strobl, původně jich tady ale stálo ještě více. Součástí souboru byla třeba socha sovětského vojáka, která byla přemístěna do Memento Parku.

Szabadság-szobor dnes patří mezi ikonická místa Budapešti. Impozantní socha měří i s podstavcem 40 metrů (tedy skoro dvakrát tolik, co Žižka na Vítkově, ale pod Nuselák by se těsně vešla). Díky své poloze a výšce je dobře viditelná nejen z nábřeží Dunaje, ale i z mnoha dalších míst ve městě a okolí.

Klidnější část Citadelly se hledá těžko

A tak jsme se dostali až pod sochu, od níž jsme stoupali po schodech zrekonstruované Citadelly dál. Tady jsme zažili asi ten nejvíc WTF moment s jinými turisty. Dnes tak populární (a naprosto dementní) „six-seven“ tady skupinka mladých lidí vyřvávala na celý kopec, nahrávala si to na telefon a pak to na nejvyšší hlasitost pouštěla do éteru. Opakovaně. Inu, proti gustu… Na druhou stranu – každá generace měla a bude mít své hlášky, kterými bude (chtít) ostatní rozčilovat. :)

Všechny vyhlídky v areálu byly beznadějně obsypané, takže jsme pevnost jen narychlo proběhli a hledali nějaké klidnější místo. V Citadella parku ani v okolí Szabadság Bástyája jsme neměli šanci pochodit, ale stačilo vyjít ven na silnici vedoucí okolo pevnosti (Citadella sétány) a hned to bylo lepší. Na její jižní části jsme se procházeli prakticky sami. :) Odtamtud je focená ta fotka v záhlaví této části článku.

Citadella: nástroj habsburské kontroly nad Budapeští

Ještě bych se měla dostat k tomu, co to ta Citadella vlastně je. Historickou pevnost na vrcholu Gellértovy hory postavili Habsburkové v letech 1851–1854 v reakci na potlačené maďarské povstání z let 1848–1849. Jednalo se o kontrolní bod nad neposlušným městem, který měl zajistit rychlý vojenský zásah v případě dalších nepokojů.

V průběhu 20. století posloužila pevnost různým armádám, ale její strategický význam se postupně vytratil. Mezi lety 2020 a 2026 prošla pevnost rozsáhlou rekonstrukcí a dnes se těší opravdu velké oblibě. Přístup je na většinu míst volný, park je otevřený hluboko do noci.

Výhled na Budapešť z Citadelly

Otevírací dobu muzea Szabadság Bástyája jsme nestihli. Chtěla bych napsat, že se tam podíváme příště, nejsem si však jistá, jestli chci znovu zažít ty davy. Ale třeba by to šlo v lednu, únoru… :)

Výhled na Budapešť je odsud ale pěkný, to zase jo. Oproti cestě nahoru se dá dohlédnout navíc i severním směrem, kde se nachází třeba Budínský hrad na jednom břehu Dunaje a Parlament na druhém břehu.

Je to další místo, které mi v jistém směru připomíná Prahu (výhled z Petřína). Nějaké podrobné srovnávání je úplně zbytečné, ale když člověk zná jedno nebo druhé město, hledání a nacházení podobností i rozdílů se jednoduše neubrání. Co mi třeba tady chybí, jsou ty kopce – ty bych v našem placatém Polabí brala hned! :)

Hřiště na závěr

Pokud se na Gellértovu horu vydáte s dětmi, nezapomeňte je vzít na nějaké místní dětské hřiště. My jsme se zamířili na Csúszdás játszótér (= Klouzačkové hřiště), které jsme viděli cestou nahoru. Nachází se nedaleko zelené trasy asi v polovině kopce.

Není ale jediné, v Jubileumi parku se jich najde hned několik, třeba známé pastelkové Cerka-firka (Kőcsikós) játszótér. No a pokud budete chtít dětem vážně udělat radost, vezměte je na Léghajó játszótér ve Városligetu – to je totiž asi nejhezčí a největší dětské hřiště v Budapešti. :)