Beskydy | Lysá hora (1323 m) od přehrady Šance

Lysá hora je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, její vrchol se nachází ve výšce 1323 m n. m. Jedná se o velmi oblíbené a hojně navštěvované místo po celý rok. Vyrazit se na ni dá z mnoha míst, každá trasa je jiná a něčím zajímavá. My tentokrát zvolili parkoviště u vodní nádrže Šance nedaleko Ostravice. Minule jsme to vzali z Visalají, což byla o něco méně náročná trasa, kterou zvládl i tehdy tříletý synek. :)

Od nádrže rovnou do kopce

→ 4 km | ↑ 350 m | ↓ 15 m

Pro výlet na Lysou jsme se rozhodli spontánně, pohybovali jsme se poblíž, měli za sebou mimo jiné už 30km procházku na Malý Javorový (947 m) a Javorový (1032 m) a říkali si, že by to po jednodenní oddychové návštěvě Ostravy chtělo zase hory. Přespávali jsme poblíž, takže trasa na Lysou od nádrže Šance se přímo nabízela. Auto jsme nechali na bezplatném parkovišti, které naštěstí nebylo mimo hlavní sezónu beznadějně zaplněné, a vyrazili po žluté do kopce.

Po nějaké chvíli jsme žlutou ztratili a šli neznačenou širokou lesní cestou až k místu, kde začala zase klesat. To se mi nelíbilo, takže jsme zvolili poměrně prudkou zkratku zpátky na žlutou, která se vinula souběžně s naší trasou, jen o nějakých 80 výškových metrů výš.

Cesta na Kobylanku (1059 m) a pak rovnou na Lysou (1323 m)

→ 3,5 km | ↑ 490 m | ↓ 0 m

Pod Čupelem vedla cesta prakticky po rovině a ten den bylo opravdu krásně, navíc nikde ani živáčka. Rovinka samozřejmě netrvala věčně a přede mnou (ostatní z naší malé rodinné skupinky mi dávno utekli) se najednou zvedl pořádný kopec. Cestou nahoru mi prakticky přímo pod nosem proběhl divočák, předběhla mě jiná rodinka, kterou jsem zase obratem předběhla já o kus dál za Kobylankou, kde se nachází další kratší úsek po rovině. Jinak jsem ale za celou dobu nepotkala nikoho, což je zrovna tady, kam běžně míří davy, velice příjemný bonus.

Pak už následuje jenom závěrečné stoupání přímo na Lysou. Pěšina vedoucí k silnici nabízela čím dál zajímavější výhledy a člověk věděl, že je každým krokem blíž k cíli. Cesta po asfaltu už byla jen krátkou závěrečnou tečkou.

Na chatě jsme si dali zasloužený oběd, zašli se podívat na samotný vrchol, kde nám zoufale chyběla vyřezávaná liška, kterou jsme tady potkali posledně. Pokochali jsme se výhledy na všechny strany a zase zamířili do značné míry stejnou cestou dolů.

Dolů to šlo samo

→ 7,5 km | ↑ 0 m | ↓ 810 m

Pod Čupelem jsme se od původní cesty odpojili a vzali to k vodní nádrži jinudy. Po pár kilometrech jsme se připojili na modrou a cesta ubíhala jako voda. Aby ne, když to bylo celou dobu jenom z kopce. :)

Na Lysou horu se rozhodně chci vydat v nejbližší době znovu, třeba zase pro změnu z jiného směru. S fotkama nejsem spokojená ani za mák (měla jsem s sebou jen telefon) a navíc mám tuhle horu fakt ráda, mám chuť se na ni vydat pokaždé, když ji vidím. Tak snad ještě letos!

Květnový moravskoslezský road trip

Další týden v dodávce a pěkně pestrý program tak, jak to máme rádi. :)