Pokud nemáte rádi cizí nudné bilance předchozího roku, nečtěte to.
Tři velké tuzemské resty od K
Začnu jako obvykle tím, o čem tento blog už dlouhá léta je. Letos jsme dohnali takové naše tři resty, které všechny začínají na písmeno K. Už nevím u koho, ale na dvou různých blozích jsem v průběhu předchozích let narazila na dvě místa, o nichž jsem hned věděla, že je musím navštívit – Klíč (Lužické hory) a Kleť (Blanský les). Tím třetím restem zůstával námi dohromady doposud neprobádaný Karlovarský kraj. Před pár lety i před rokem jsme do něj sice už zajeli, ale to jen tak na okraj, abychom mohli říct, že jsme byli za cedulí, pořádnou výpravu jsme tam udělali až loni a máme v plánu se tam vydat zas.
Sečteno, podtrženo, na jaře se povedla Kleť, v létě Klíč a na podzim Karlovarský kraj. :)
Přehlednější zápisy z výprav
V loňském roce jsem také trochu poupravila vzhled jednotlivých reportů (u starších článků se na to chystám též), přibyla mapka a víc informací v odrážkách. Největší změnou ale je psaní článků postupně tak, jak jsme během výpravy jednotlivá místa navštívili. Nutí mě to sepsat opravdu vše, ne jen to, co se mi zrovna hodí. Pod každým místem, které jsme navštívili v rámci nějaké výpravy, tak najdete i seznam všech míst, kam jsme předtím či poté mířili. Když se najde chvilka, hodlám toto provést i u starších článků.
Přesto toho ale i z loňska stále dost chybí, já to ale dám a časem tu bude všechno! :) Tady alespoň malá ochutnávka toho, co loni na blogu přibylo.
Leze, leze po železe…
A hlavně po stromech. Jo, tohle je stále aktuální a ten arboristický prak, o němž jsem se v loňském bilancování zmínila, jsme si krátce na to vážně pořídili. Předloňský zážitek ze slaňování pilíře železničního mostu nad Orlíkem sice loni nic nepřekonalo, protože návštěva Tomáškovy propasti byla přesunuta snad na letošek, zato jsme ale po stromech lezli celkem vysoko a taky se podívali velice zblízka na práci jeskyňářů. Nu, uvidíme, co v těchto aktivitách přinese letošek, každopádně budu ráda, když těch stromů odlezu víc než letos. A třeba i nějakou tu umělou stěnu, ferratu a podivnou železnou konstrukci k tomu. Jo a když už jsme u toho, ráda bych taky častěji na kolo a hlavně na brusle a taky na delší túry. :)
Ať jsi nebo nejsi, mluvím s tebou
Tohle nesmí v bilancování loňského roku chybět. Je tomu právě rok, co nás náš dobrý kamarád seznámil s dost alternativní hudbou. On se teda snažil už dřív, ale moc nepochodil, protože všechno, co na nás zkoušel, bylo divné málo. A pak nám jednou pustil tohle:
Nevím, kterou z nich jsme slyšeli první, ale ten okamžik si pamatuju celkem živě. A u Éčka to samozřejmě neskončilo, takže jsem si slušně rozšířila obzory o žánr, který mi byl do té doby naprosto cizí a neznámý. Pokud mě loni nějaká hudba ovlivnila, nebyl to kupodivu ukrajinský black metal jako obvykle, ale český alternativní rock. :)
Učím se, zlepšuju se, experimentuju
Pořád tkám, občas šiju a přes léto barvím přírodně. Objevili jsme se i na pár reenactorských/dobových akcích (Grabštejn, Chotěbuz, Liptál), což je pro nás tak akorát, ač je mnoho dalších, které mě rok co rok lákají (třeba Svatobor, Rogar, Veligrad, a to zmiňuju jen ty české). Karetky vypadají snad zase o trochu pečlivěji tkané, ruční stehy jsou snad čím dál pravidelnější, barevná klubka mají čím dál víc odstínů. Jo a naučila jsem se princip složitých vzorů na hřebeni, to byla už dlouholetá výzva. Letos mě čeká výzva zase z jiného rukodělného soudku, jsem na sebe zvědavá. :)
No a jinak, jak jsme tušili, máme doma domškoláka, čímž nám začala zase další životní etapa. Nutno ale poznamenat, že je to zatím menší rozdíl, než jaký popisují rodiče prvňáčků, co právě nastoupili do školy. Pořád jedeme tak nějak v již dávno zaběhnutých kolejích.
Předsevzetí? Ne, mám zase jen přání
Už předloni jsem se toho naučila dost na to, abych si žádná předsevzetí nedávala. Mám tedy do nového roku, který pro mě osobně začal jako obvykle zimním slunovratem, opět jen přání, které stejně jako loni nikam ventilovat nebudu. :)
* * *
Jestli ráda zkoumáš podivuhodné písně, zkoušela jsi kapelu Plastic people of the Universe? Ta je taky hustá. :-)
Jinak pro mě také nezačíná nový rok 1. ledna. Spíš někdy na přelomu února a března. Na Hromnice. A možná že ještě ochlup později.To je přesně ta doba, kdy mám nutkání bordel ve skříních, snažím se o zdravější stravování, zasévám řeřichu do květináčku atd… Zimní období je pro mě pořád ještě takovým tím obdobím nečinnosti a rozjímání.
Plastiky znám a ještě zajímavější je Hlavsův další projekt, a sice DG307. ;) Se to tak pěkně sešlo, před právě na slunovrat jsem se octla v hospodě v Rudolfově, kde skoro před 50 lety proběhl brutální zásah proti muzikantům (nejen) zmíněných kapel a taky proti lidem, co na ten koncert přišli. Hnali je pět kiláků na českobudějovické nádraží, kde přespolní nejdřív zavřeli v čekárně pod záminkou vyčkání na nejbližší vlak a potom je nahnali do podchodu a zmlátili. Většinu tý trasy jsem si prošla, to muselo být něco šílenýho… https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/policejni-brutalita-v-ceskych-budejovicich-sokovala-manicky-i-prihlizejici
Jinak zimu též vnímám jako takové období nečinnosti, resp. dost omezené činnosti v čemkoli, jen to beru jako klidný začátek roku, takový příjemný rozjezd, než se do něčeho pořádného vrhneme. :)