Embūte – zřícenina hradu a kláštera

Embūte je malá obec na jihozápadě Lotyšska, která leží zhruba 50 km východně od Liepāji. Na území Embūte se nacházejí zříceniny hradu (pilsdrupas) a kostela (baznīcas drupas) a pozůstatky hradiště (pilskalns). Zaparkovat se dá poblíž všech těchto míst a také je možné projít je v rámci jednoho značeného okruhu Embūtes dabas taka (tj. Embūtská přírodní, resp. naučná stezka). Měří 2,5 km.

Vítejte v Lotyšsku, silnice tu nehledejte

Než se ale dostanu k samotnému Embūte, nemohu nezmínit lotyšské silnice. To je totiž síla. Po návštěvě litevského Žemaitijského národního parku jsme zamířili na sever s tím, že někde přejedeme hranice do Lotyšska. Z Embūte jsme měli v plánu pokračovat do Skrundy a odtamtud na západ k Baltu do Liepāji. Skrundu jsme vynechali, protože nám na ni nezbyl čas. Za to mohly právě lotyšské silnice, kterým jednoduše chybí asfaltový povrch. To by nebylo nejhorší, jezdit se přece dá i po polňačkách, ke kterým nemají daleko. Problém tkví v tom, že byly navíc hrbolaté, jakoby se po nich projelo pásové vozidlo. Jet více než 30 km/h znamenalo rozházené věci všude, vymlácené tlumiče, o drkotajících zubech nemluvě.

Tento typ cest jsme znali už z jihu Litvy, kde jsme se s nimi seznámili při cestě k řece Nemunas u Kaliningradské oblasti. Celkem v šoku jsme tam nikam daleko nedojeli, ale ničemu jsme se nedivili, protože se jednalo o cesty třetí třídy mezi osadami o pár domech. Stejné drkocání nás čekalo i na severu Litvy a na jihu Lotyšska, když jsme přejeli hranice u Vaiņode. Řekli jsme si, že to přežijeme, podle mapy měla nedaleko Embūte začínat silnice vyšší třídy. Toho jsme se ale nedočkali. Stejně šílený povrch nás čekal celých 27 km, které jsme jeli skoro hodinu.

Dle cedule na hranicích je na tomto typu silnic dovoleno jet maximálně 80 km/h. Místní jsou na to zvyklí a opravdu jezdili výrazně rychleji než my. Každé auto doprovázel oblak prachu a kupodivu se nejednalo jenom o teréňáky. No, my máme naši dodávku rádi, raději jsme jeli pomalu. :D Z Embūte jsme pak nejkratší možnou cestou zamířili na hlavní tah ze Skrundy do Liepaji, který je naštěstí normální, tedy s asfaltovým povrchem.

V galerii se nachází pár fotek pořízených cestou.

Embūte

Embūtes pilsdrupas – zřícenina hradu Embūte

Zříceninu hradu Embūte (německy Amboten) jsme měli vyhlídnutou dopředu. Kamenný hrad nechal v druhé polovině 13. století postavit Konrád von Mandern, mistr Livonského řádu (autonomní větve Řádu německých rytířů), coby obranou pevnost proti nájezdům z Litvy. Předtím stálo o půl kilometru dál dřevěné hradiště. Od 16. století hrad postupně chátral a materiál stavby byl použit nejprve na stavbu panského domu a později na místní kolchoz.

Embūtes baznīcas drupas – zřícenina kostela v Embūte

Nedaleko zříceniny hradu se nachází zřícenina lutheránského kostela postaveného v druhé polovině 17. století. Ve své době se jednalo o jeden z největších kostelů v kraji. Poničen byl až v minulém století, na místě zůstaly jen obvodové zdi a věž.

Embūtes pilskalns – hradiště Embūte

Hradiště, které chránilo oblast před postavením kamenného hradu, jsme jeli navštivit také. Kdyby nelilo jako z konve, prošli bychom si celý okruh pěšky, takto jsme byli rádi, že na zříceninách jen kapalo, cestou na hradiště se ale spustil pořádný slejvák. Fotku odtamtud tak máme jen jednu, pro úplnost ji ale přidám i tak. Hradiště založili Kuršové a předpokládá se, že se jednalo i o posvátné/obětní místo.

Zdroje: wikipedia (en, lv), dienvidkurzeme.travel, redzet.lv

Cestou k hlavnímu tahu ze Skrundy do Liepāji jsme narazili na ještě jedno místo. Kdysi se jednalo o raketovou základnu jako je ta u lesa Plokštinė. Zatímco v Litvě z ní udělali muzeum, tady… No, uvidíte sami v příštím článku.

---

Jako cíl naší letošní rodinné expedice jsme zvolili Litvu. Původně jsme měli v plánu jet někam úplně jinam, a sice na východní Slovensko, do severovýchodního Maďarska a do regionu Maramureș na severozápadě Rumunska. Večer před odjezdem jsme se podívali na aktualizované počasí a zjistili, že máme problém, který by nám z výpravy udělal leda tak týdenní posezení v autě, a to v řádně promáčených věcech. No nic, tak jsme na poslední chvíli vymysleli plán v té části Evropy, kde pršet téměř nemělo.

Hrubý plán jsme vymysleli během pár hodin, podrobnosti a konkrétní zastávky jsme pak řešili přímo na cestách. Vyšlo to skvěle. :)

Co jsme viděli:

Co jsme během toho týdne a půl všechno viděli, se můžete podívat v následujících článcích. (Zveřejňovat je budu postupně.) Na závěr pak ještě sepíšu závěrečné shrnutí s obecnými informacemi a tipy.