Orlické hory | Kamenný vrch (1037 m), Sedloňovský vrch (1051 m)

Kamenný vrch je jednou z patnácti (šestnácti) tisícovek v Orlických horách, nachází se v jejich severozápadní části, přibližně 3 km severně od Deštného v Orl. h. O trochu vyšší Sedloňovský vrch se pak nalézá ještě o kilometr severněji. Značená cesta ani u jednoho z kopců nevede přímo přes vrcholy, pouze v jejich blízkosti.

Pravidelně nepravidelný výlet na běžkách se tentokrát uskutečnil ve zkrácené podobě. Sněhu bylo málo, takže se z větší části jednalo o výlet pěší, ale zase nám přálo počasí, bylo opravdu hezky. Podobně tomu bylo v lednu v Jizerkách, tam ale byla sněhová situace výrazně příznivější. Naopak rychlá akce v Krkonoších úplně podle představ nevyšla, ale co se dá dělat. V každém případě jsme tuto zimu stáli na běžkách víckrát než obvykle. :) Fotit jsem ale pořádně stihla až při této příležitosti, takže ze zimních Jizerek ani Krkonoš se tady nic neobjeví.

Pěšky do kopce s lyžemi na ramenou

Jako obvykle jsme začali v Deštném v Orlických horách u Národního domu, vyrazili jsme po naučné stezce k vyhlídce s altánem. Ta se nachází přibližně o 1,7 km dál a o 210 m výš. Až k altánu jsem nesla běžky na rameni poprvé. Byly roky, kdy se přezouvalo už na autobusové zastávce, byly roky,kdy se popošlo ani ne o půl kilometru dál, ale takhle tragická sněhová situace panovala po hodně dlouhé době. Škoda, ale termín byl daný a počasí člověk neporučí. :)

Kamenný vrch (1037 m)

Kamenný vrch se nachází zhruba dva kilometry od vyhlídky a sněhu tu kupodivu bylo o něco více, takže tento úsek se dal sjet i na běžkách. Cestou se hned z několika míst nabízí pěkný výhled na část Orlických hor, jejich podhůří a Krkonoše, ty však byly vzhledem k oparu vidět jen neznatelně.

Sedloňovský vrch (1051 m)

Pokračovali jsme k Sedloňovskému vrchu, Jak už jsme psala, cesta nevede na vrchol ani jedné ze zmíněných hor, nejvýše jsme se tak při tomto výletu dostali na nějakých 1025 m. Mohla jsem sice vyrazit i bokem třeba na Vrchmezí (1084 m) jako část naší výpravy, ale jejich zkušenost mi následně potvrdila, že by to nestálo za nic. Musím si to holt nechat buď na jaro, nebo na pořádnější zimu. :)

Pěšky do Olešnice v Orl. h.

No a někde v klesání za rozcestím pod Sedloňovským vrchem nezbylo nic jiného, než běžky zase hodit na rameno a posledních 5 km do Olešnice dojít po svých. Na můj oblíbený sjezd až dolů do údolí to ten den vážně nevypadalo a ti, kteří to zkusili, záhy moje podezření potvrdili. Cestou jsme se mnohokrát rozdělili, takže jsem se po modré vydala prakticky sama. Na druhou stranu ale tající sníh neklouzal, takže cesta ubíhala poměrně rychle.

Navíc ani tady nechyběla část, kdy si člověk mohl užít pohled na hory.

Nu a ještě rychlý záběr na Olešenku a cestu zpět.

Na tomhle výletu by se našlo mnoho věcí, na které by se dalo stěžovat. Nebudu to dělat, konec konců bylo opravdu hezky, vytáhlo nás to ven, navíc na hory, a to nikdy není špatně. :)