V Praze od září přibyly další modré (a jinak barevné) čáry na ulicích, další parkovací zóny. Město, resp. jeho zastupitelé tvrdí, že je to tak správně, že to vyžene nerezidenty na okraj metropole a oni nebudou moci svými zlými auty zabírat parkovací místo slušným občanům hlavního města. Předchozí věta nedává smysl, podobně jako nedává smysl zavádění parkovacích zón. Na slabomyslné voliče to však stále zabírá, takže brzo se barevných čar na chodnících nejspíš dočkají i na Zličíně a v Horních Počernicích.

Místní proti přespolním? Ne, jen zastupitelé proti všem.

Parkovací zóny jsou prezentovány jako ochrana rezidentů a boj proti přespolním, kteří zabírají parkovací místa. Vedení městských části se tak snaží budit dojem, že bojuje za zájmy místních a že to dělá pro ně. Na názor dotčených obyvatel se ale nikdo neptal a ona domnělá ochrana nakonec nejvíc poškozuje je samotné.

Kde zaparkuje návštěva, řemeslník, stěhovák, zákazník, obchodní zástupce, pracující odjinud?

Návštěva?

Nedávno jsme jeli na návštěvu za příbuzným do jisté městské části Prahy, kde nemáme trvalé bydliště, tudíž tam nemáme nárok na parkovací kartu. Chvíli jsme dumali, kde necháme auto. Nic smysluplného jsme nevymysleli, tak jsme jeli i s kojencem vlakem a následně tramvají i autobusem. Tento zážitek mě od další návštěvy dosti odrazuje.

Ještě před rokem a půl jsme stáli na opačné straně tohoto problému. Bydleli jsme na Vinohradech, kde jsou parkovací zóny na chodnících načmárány už mnoho let. Návštěvy ze vzdálenějších končin za námi jezdily nerady. Znamenalo to pro ně buď ponechání auta na okraji města na následně několik přestupů v MHD, nebo dvojnásobně dlouhou cestu busem/vlakem již z místa jejich bydliště a následně několik přestupů v pražské MHD. Nic, co by někdo chtěl absolvovat častěji než jednou do roka.

Stěhováci? Řemeslníci?

Když jsme se stěhovali a měli zapůjčenou dodávku, doufali jsme, že naše věci stihneme naložit rychle, aby na nás nepřišli policajti. Ta dodávka před naším tehdejším bydlištěm samozřejmě stát nesměla. Kdybychom si chtěli objednat stěhováky, buď bychom my museli zajistit něco jako zábor ulice, nebo by se oni vystavovali stejnému riziku postihu jako my sami.

Podobný problém se zaparkováním budou mít i řemeslníci. Parkovací místa (třeba desítky až stovky metrů vzdálená), která by jim umožnila zaparkovat za poplatek, jsou od rána do noci plná. A chtít po údržbáři, aby si kompletní vercajk tahal tramvají? To nemůže nikdo myslet ani jako hloupý vtip.

Podnikatelé? Zaměstnanci?

Podobný problém se týká i obchodních zástupců. Pokud třeba převáží vzorky produktů po místech v celé Praze, už také málokde zaparkuje. Tím přichází o potencionální zákazníky. MHD využívat samozřejmě může, pokud si s sebou veze jen menší zavazadlo, ale i přes šílenou dopravní situaci v hlavním městě, se mu to časově jinak než autem nevyplatí.

Zaměstnavatel na Praze 1, 2, 3, 5 či 6? Cena parkovacího místa pro zaměstnance se šplhá do astronomických výšek. Zaměstnanec tak musí chtě nechtě dorazit do práce (často narvanou) MHD (třeba s několika přestupy) i přesto, že by tam byl autem za třetinu času.

Kde zaparkuju s náhradním vozidlem, služebním vozidlem, autem od známých?

Na parkovací kartu má nárok pouze člověk, který má v dané městské části trvalé bydliště. S tímto bydlištěm pak musí být vedený v techničáku alespoň jako provozovatel vozidla. Mít trvalé bydliště opravdu tam, kde bydlím, je v dnešní době stále problém i přes NOZ (píšu o tom zde). Krom toho se v dnešní době nejezdí jen s vlastním autem. Lidé z městských částí, kde zóny platí, budou mít problém třeba v případě, kdy budou mít zapůjčené např. náhradní vozidlo od pojišťovny po dopravní nehodě. U svého bydliště nezaparkuji ani se služebním vozidlem a nezaparkují ani s autem, které jim půjčil známý nebo příbuzný.

Kde zaparkují místní? Aneb 700 – 1500 Kč za parkování půl kilometru od baráku.

Praha 6 vybrala na parkovém o mnoho více, než kolik odpovídá počtu parkovacích míst v této části. Co z toho vyplývá? To snad ani není nutné rozebírat. Problém z počtu parkovacích míst však nemá jen tato městská část. Ku příkladu v některých ulicích na Praze 2 je problém najít místo ke stání v jakoukoli denní dobu a není ojedinělým jevem, když rezident stojí o dvě až tři ulice dál. Tomu obvykle předchází dvacetiminutová okružní jízda po okolí, zda se náhodou dnes nějaké místo nenajde.

Záchytná parkoviště? Co to je?

Každému člověku s průměrným IQ by mohlo dojít, že Praze pro zřizování dalších zón zoufale chybí záchytná parkoviště. Ta chybí i městům v okolí Prahy, z nichž se do hlavního města lidé pohodlně dostávají vlakem pomocí linek S.

Proč z naší čtvrti mizí obchody a přibývají tu hospody a bary?

Podnikatelé platí za parkovací místo více, protože používají vozidlo k výdělku. Socialistická logika žel stále lidi táhne. Ztížená možnost parkování jak majitele nějaké firmy, tak jeho zákazníků, způsobí, že podnikatel svou provozovnu přestěhuje. Tak se pomalu začnou vytrácet všechny zaběhlé drobné obchody a místo nich se začnou objevovat další vietnamské večerky, hospody, bary, herny.

Když řešení problému plodí další problém jinde

Ulice jako taková je veřejné prostranství. Parkování v duchu – kdo dřív přijede, ten dřív zaparkuje, je spravedlivější než to, co se vymýšlí poslední dobou. Je to stejné, jako kdyby někdo vybíral poplatky za lavičky v parku (místní si sednou za poplatek a přespolní jen na trávu). Městské části si barevnými čárami na chodnících zajišťují zisk a ten zajišťují i spřáteleným odtahovkám.

Parkovací zóny nejsou řešením problému s parkováním. Zavádění dalších a dalších zón problém jen rozšiřuje či odsouvá na jiná místa. Pokud se budou podle současného trendu parkovací zóny dále šířit, dopadne to třeba tak, že nakonec s autem nezaparkujeme jinde než před místem bydliště. Tohle vážně nikdo normální nemůže chtít.