Symbolický pramen Teplé Vltavy se nachází na Šumavě, konkrétně na úbočí Černé hory asi 5 km jižně od Kvildy. Z obce tam vede asfaltka a modrá turistická značka. Auto můžete nechat přímo v Kvildě, avšak jinak než na placeném parkovišti to tu žel nejde. Navíc je třeba parkovné uhradit dopředu, což se špatně odhaduje, v každém případě ale počítejte s 20 Kč na hodinu (platí k březnu 2023).
My se k prameni Vltavy vydali před pár týdny, a to i přes nepříliš vlídnou předpověď počasí. Nemohlo nás tedy vůbec překvapit, že jsem během pár hodin zažili všechno možné – ledový vítr i bezvětří, slunečno i zataženo, drobné kroupy, déšť i nefalšovanou chumelenici a také naprosto parádní duhu.
- Kraj: Jihočeský kraj
- Okres: Prachatice
- Vzdálenost: 12 km
- Stoupání: 140 m
- Okruh: ne, tam a zpět
- Náročnost: mírná
- Typ cesty: asfaltka
- Vstup: volný
- Parkování: placené v Kvildě
Z Kvildy k bývalé železné oponě
Hned na začátku cesty nás přivítaly drobné kroupy a nepříjemný vítr. Jak jsem ale už naznačila, počasí se měnilo z minutý na minutu, takže o pár desítek metrů dál na chvíli vysvitlo slunko, pak se zase zatáhlo… V každém případě se nám ale naskýtal výhled nejen na nejbližší šumavské okolí, ale hlavně na meandrující Teplou Vltavu a také její přítok Lesní potok.
Jakmile jsme zalezli mezi stromy, vítr se samozřejmě utišil a nám se šlo o poznání příjemněji.
Po asi 3,5 km jsme se dostali na rozcestí s neznačenou cestou, naučnými cedulemi a protitankovými překážkami. Jak jsme si správně domysleli, vedla tudy železná opona. O kousek dál vede cesta přímo přes Vltavu.
Symbolický a skutečný pramen Vltavy
K symbolickému prameni Vltavy nám zbývalo ještě 2,5 kilometru a čím víc jsme se blížili, tím zajímavější výhledy na okolní kopce se objevovaly.
Jak už jsem uvedla, samotný pramen je symbolický, jedná se o několik potůčků svedených do jednoho. Pravý pramen najdete až v těžko přístupném svahu Černé hory o pár desítek výškových metrů nad tím symbolickým.
Na místě se nachází dřevěná socha a lávka, o kousek dál i posezení a naučné tabule.
Nebyla bych to já, abych si na místě při hledání kešky nenatloukla kostrč, ale co už. Z místa nás nakonec vyhnalo výrazně se zhoršující počasí, které nás donutilo i pozměnit plány a Černou horu vynechat.
Stačilo popojít pár desítek metrů a za odměnu jsme dostali krásnou duhu a opět jasno při pohledu zpět.
No, dlouho to nevydrželo, o kus dál začalo chumelit. :)
Tak ještě jedna rychlá fotka Vltavy a rychle zpět k autu.
Do Kvildy jsme dorazili promrzlí a profouklí, ale na soutok Teplé Vltavy a Kvildského potoka jsme se ještě museli zajít podívat, to je opravdu pěkné místo.
Hezké fotky, nejvíc se mi líbily pohledy na meandrující řeku. U pramenů Vltavy jsme byli, ale už je to spoustu let… (buď to bylo ještě před svatbou nebo těsně po ní – a protože jsme spolu s manželem už přes 30 let, tak to už je fakt skoro historie :)).
Na pramen Vltavy jsem se podívala vloni v létě. Jeli jsme tam s kamarády na kole, z Lipky, přes Borovou Ladu a Knížecí pláně (tam se mi to líbilo asi nejvíc). Lidí bylo cesou požehnaně, ale nedivím se, na procházku tam je pohodlný terén. Moc se mi líbí tvoje fotky s duhou, to je super úlovek :)