Zřícenina hradu Klenová

Zřícenina hradu a zámek Klenová

Zřícenina  hradu a novogotický zámek Klenová se nacházejí ve stejnojmenné obci přibližně 1,5 km jihovýchodně od Janovic nad Úhlavou a přibližně 10 km jihozápadně od Klatov (přesně zde). V Klenové se dá zaparkovat přímo pod hradem/zámkem (následuje cca 200 m asfaltové cesty do mírného kopce pěšky).

Hrad Klenová

Hrad Klenová pochází z druhé poloviny 13. století, kdy se písemné prameny zmiňují o pánech z Klenového. Ti hrad drželi v průběhu 14. a 15. století spolu s pány z Janovic a hrad byl postupně rozšiřován. Během husitských válek držel Klenovou Přibík z Klenového, který v téže době obsadil Stříbro, Volyňsko a Protivín a zúčastnil se rovněž obléhání Plzně.

Pánové z Klenového drželi hrad do první poloviny 16. století, kdy jej získal Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Ten na hradu provedl renesanční úpravy. Na hradě se narodil vedle dalších dětí Jiřího i jeho syn Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (významný renesanční politik, cestovatel, skladatel a spisovatel). Kryštov zdědil hrad spolu se svým bratrem Adamem a jeho část později připadla zpět do držení pánů z Klenového, kdežto Adamova část zůstala v držení rodu Harantovských. V polovině 17. století celý hrad vlastnil hrabě z Martinic a od téže doby chátral. V první polovině 18. století se vzpomínají pouze trosky.

Výhled do okolí z hradu

Zámek Klenová

Zámek v prostoru jižního opevnění vybudoval roku 1832 nový majitel Klenové – hrabě Josef Filip Eduard Stadion-Warthausen und Thannhausen. Stavby byly vyzdobeny v novogotickém slohu a představovaly honosné sídlo majitele. Hrabě Stadion nechal upravit i ruiny hradu, které pak sídlu poskytovaly romantické pozadí. Došlo na úpravy vyhlídkové terasy, zastřešení hranolové věže, zasypání příkopu, vyrovnání terénu mezi hradem a zámkem a mnoho dalšího. Výzdobu interiéru dokončil bratr hraběte Franc, kterému byl areál Klenové prodán v roce 1838. Další majitel – Heliodor Heidl provedl přestavbu novogotického křídla na novorenesanční. K drobným úpravám pak došlo i za držení dalšími majiteli.

Poslední majitelkou byla malířka Vilma Vrbová – Kotrbová, která byla donucena odevzdat Klenovou do správy Národní kulturní komise v roce 1951. Dočkala se však jejího navrácení v restituci a ve své poslední vůli ji odkázala Galerii Klatovy-Klenová. Od roku 1963 jsou vnitřní prostory zámku i jeho okolí užívány jako umělecká galerie.

My jsme se vydali navštívit pouze hrad a i v jeho prostorách se nacházela (a možná ještě nachází) díla moderního umění, která nám však absolutně nic neříkala. V tomto směru jsme naprostí kulturní ignoranti. 

A ještě jedna fotka na závěr pořízená nedaleko parkoviště. Toto je foceno onoho šíleného léta 2015 – žádný náznak podzimu, pouze projev extrémního sucha.

Zřícenina Klenová se stala naším výletním cílem cestou na dovolenou na Šumavu. Na naše výletování tam se můžete podívat pod štítek Šumava.


Znáte hrad a zámek Klenová?


Zdroj informací: gkk.cz

 

7 thoughts on “Zřícenina hradu Klenová

  1. Verunko, byla jsem tam s mužem už dříve a naposledy s mužem a vnučkami loni koncem srpna, když jsme s nimi trávili dovolenou jižně od Klatov.
    ( viz blog ).
    Vnučkám se na Klenové i na Švihově líbilo. Také ve Lnářích a pod.
    Jsem moc ráda, že mladí lidé brázdí naši krásnou republiku. Pac a husu Jiřina z N.

     
    1. Jé a byly tam ještě ty podivné výtvory moderního umění? :)
      Na blog ráda mrknu, teď koncem týdne na to budu mít konečně chvíli čas.
      Také jsem ráda, když lidé objevují i svou zemi, nejen zahraničí. :)

       
  2. Tento kout naší země mám stále neprochozený, ale už teď vím, že Klenovou si rozhodně nemůžu nechat ujít. Díky za krásnou pozvánku !!!

     
    1. Pro nás je též prakticky neznámý, jen málokdy tímto směrem zamíříme…
      Díky za komentáře! :)

       

Okomentovat