Tipy na výlety a jiné zápisky

Dobrodružství pana Wellingtona – Hana Bergmannová Klímová

 Hana Bergmannová Klímová - Dobrodružství pana WellingtonaOsud této knihy předtím, než spatřila světlo světa, jsem sledovala na Facebooku několik měsíců a myslím, že to, jakou práci jí autorka věnovala (toho si tam můžete všimnout sami) si zaslouží nejen 5 hvězdiček z 5, ale také vlastní článek. Hana Bergmannová Klímová ji totiž nejen napsala, ona ji i ilustrovala a kvůli jejímu vydání si založila vlastní nakladatelství (ne však proto, že by knihu nechtěl nikdo vydat, nabídek se prý dokonce sešlo víc).

O klucích, letadlech a letcích RAF

Knih o našich letcích v RAF existuje naštěstí už poměrně hodně. Jedná se však převážně o literaturu faktu nebo memoárovou literaturu, která zaujme možná hrstku dospívajících čtenářů, ale hlavně ty dospělé, kteří se tématu přímo věnují. Kniha podobného ražení pro děti na našem trhu dosud chyběla (pokud se pletu, opravte mě, ale já opravdu o žádné nevím). Jak ale vlastně pojmout vážné téma 2. světové války a našich letců v zahraničním odboji a jejich následné perzekuce komunisty tak, aby to zaujalo malé čtenáře? Přemýšlela jsem nad tím celou dobu, než kniha vyšla, a co vím určitě je, že skloubit něco takového s běžným životem dvou kluků z 5. třídy určitě není tak lehké, jak by se mohlo zdát.

 

Skanzen Přerov nad Labem

Polabské národopisné muzeum - skanzen Přerov nad LabemPolabské národopisné muzeum nebo též Skanzen Přerov nad Labem jsme poprvé navštívili před 10 lety, následně v zimě před 9 lety. Zvědavě jsem si prohlédla oba své reporty z těchto návštěv a cítila jsem se nejen nostalgicky, ale také potěšeně a zděšeně zároveň. Důvod je jednoduchý – kvalita fotografií strašná, kvalita textu neméně. Co mě ale potěšilo je to, jaký kus mé reporty za tu dobu urazily. Kdyby úroveň mého psaného projevu zůstala za 10 let nezměněna, bylo by to opravdu smutné ;) Pokud se chcete zasmát (nebo znechutit) spolu se mnou, podívejte se na článek z roku 2009 a ten ještě starší z roku 2008. A nyní už k naší návštěvě předminulý víkend.

Polabské národopisné muzeum se nachází přímo v centru obce Přerov nad Labem hned vedle zámku, před nímž se obvykle dá bez problémů zaparkovat na neplaceném prostranství. 

Jak už název napovídá, skanzen prezentuje lidovou architekturu a život středního Polabí od 18. do 20. století v přenesených i nově zbudovaných objektech (přibližně 40). Některé z nich obývají figuríny, jiné slouží „pouze“ pro představení určitého řemesla. Skanzen jako takový začal vznikat v roce 1967 a od té doby se stále rozšiřuje.

 

Jezerní slať a vyhlídka u Huťské hory

Šumava - Jezerní slaťVzpomněla jsem si na pár výletů, které jsme absolvovali v rámci naší dovolené na Šumavě před třemi lety a které tady chybí. V tomto článku spojím rovnou dvě místa, která se nachází nedaleko od sebe.

První z nich se nachází na půli cesty mezi Horskou Kvildou a Kvildou. U Jezerní slati se dá zaparkovat na zbudovaném parkovišti. O 200 metrů dál už se můžete kochat pohledem na rozvodnicové vrchovištní rašeliniště z vyhlídkové věže. Do středu slati vede navíc povalový chodník, takže si místní porost můžete prohlédnout i zblízka.

 

Potštejn (Potenštejn)

Potštejn / PotenštejnNašlapáno: 1 km
Stoupání: cca 70 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Pokud čekáte krásnou zříceninu v okr. Rychnov nad Kněžnou, asi budete zklamáni. Nicméně ji najde zde, navštívili jsme ji také. Pozůstatky tohoto stejnojmenného hradu se nacházejí u Plzně. Navštívili jsme je před 3 lety cestou na Šumavu.

Hrad byl vystavěn v polovině 13. století a nazván podle vlastníka Půty ze Žinkov. Žádné zajímavé události týkající se tohoto hradu jsem nedohledala s výjimkou toho, že se pod ním scházeli západočeští husité a jednou odtud táhli na Prahu. Hrad chátral od svého opuštění v první polovině 15. století. Kámen z něj zřejmě použili lidé při výstavbě blízkého zámku v Žinkovech.

Toto z něj zbylo – základy věže, sem tam pozůstatek zdi a terénní náznaky.

 

Pohádky o čarodějích – Ivana Nováková

Pohádky o čarodějích – Ivana NovákováNení to tak dlouho, co jsem si řekla, že bych mohla víc číst české autory fantasy. Sice už to zdaleka není jediný žánr, který aktivně vyhledávám (jako tomu bylo ještě před několika lety), ale stále k němu mám blízký vztah, takže i dnes ráda sáhnu po nějaké další knize, která se odehrává ve vymyšlených světech.

U Pohádek o čarodějích mě zaujala krásná snová obálka i název. Byl to první krok k tomu si přečíst anotaci a následně i celou knihu.

Anotace, která obsahuje spoilery

Pod starým hradištěm sídlí velká moc i temné zlo. Když se za bouře dva pasáčci propadnou pod zem, stanou se z nich čarodějové.

Zatímco dobrosrdečný Akir chce pomáhat lidem, Dekel touží ovládnout království. A Tamae, nejmocnější kouzelnice vůbec, ukrývá nebezpečné tajemství. Mocní nesmrtelní tráví čas každý po svém, jejich cesty se však nakonec osudovým způsobem protnou.

Vítejte ve Světě čarodějů, kde si užívají zasloužený důchod Baba Jaga i Kostěj Nesmrtelný, král Rudolf vloží do uměleckých sbírek celou duši a třeba Othello nenaslouchá jedovatým řečem a používá zdravý rozum.

Propojené příběhy napříč časem a prostorem

Jak už anotace napovídá, Pohádky vypráví příběh několika hlavních postav a bez spoilerování se tady asi neobjedeme.

Hned v první kapitole, čili v první pohádce/povídce se dozvíme, jak pasáčci Akir a Dekel ke svým čarodějným dovednostem přišli. Poprvé se setkáváme i s podivnou Tamae, z níž se rovněž vyklube mocná bytost. V těch dalších kapitolách se dočítáme o osudu Akirovy matky, o rodičích Tamae, o klasickém boji dobra se zlem, které tady představují právě Akir s Dekelem, a nechybí ani milostná linka mezi některými hlavními hrdiny, která neprobíhá tak úplně podle jejich představ. 

 

Dvorský les (1033 m. n. m.)

Krkonoše - SněžkaNašlapáno: 12 km
Stoupání: cca 450 m
Náročnost: mírná/střední
Okruh: částečný
Trasa: zde

Vedra snad skončila, nejvyšší čas začít výletovat. Měla jsem chuť na nějaké zapadlejší Krkonoše a tak jsme v neděli vyrazili na Rýchory, konkrétně do tzv. Rýchorského pralesa.

Dvorský les je vlastně dost nenápadný kopec (nebo hora, chcete-li, přece jen je to tisícovka) ležící v nejvýchodnější část Krkonoš. I přesto nás ale cesta vedla i přes I. pásmo NP.

červená turistická značka Parkoviště Stachelberg > Vrchy (716 m. n. m.)
→ 1 km | ↑ 75 m | ↓ 0 m

Vyrazili jsme po červené rovnou do kopce z parkoviště u pevnosti Stachelberg (tu jsme mimochodem navštivili loni a vřele doporučujeme). Parkoviště není placené, ale bývá plné.

Už cestou se nabízely pěkné výhledy do kraje, hlavně na Krkonošské podhůří.

 

Helfštýn

HelfštýnHrad Helfštýn jsem měla spojený jen s velkou akcí Hefaiston (mezinárodní setkání uměleckých kovářů), jinak jsem si ani nevybavovala, jak vlastně vypadá. Celkem mě proto překvapila jeho rozlehlost (podobně jako pár dnů předtím u Hukvald). Jediné, co jsem čekala a co se také splnilo, byl větší počet návštěvníků – je to známý a hojně navštěvovaný hrad. A není divu.

Hrad Helfštýn stojí na kopci nad Týnem nad Bečvou, odkud se na něj dá dojít po turistické stezce, případně lze přímo u hradu zastavit na parkovišti pro návštěvníky. Už pohled zvenčí napovídal, že tam strávíme prohlídkou delší čas.

 

Skanzen Villa Nova Uhřínov – podruhé

Villa Nova UhřínovTento skanzen jsme loni navštívili již podruhé (report z předchozí návštěvy si můžete prohlédnout zde). Villa Novu želbohům letos v březnu silně poničila vichřice. Zachytila jsem, že se konala nějaká dobrovolnická brigáda pro obnovu, nejsem však schopna říct, v jakém stavu je skanzen dnes, možná se bude od následujících informací a fotek lišit. Jakmile budeme mít čas a příležitost, určitě se tam zajedeme znovu podívat a podpořit projekt alespoň vstupným.

Villa Nova představuje projekt středověké vesnice z 13. až 14. století pojatý formou experimentální archeologie. Stavby jsou postaveny známými dobovými postupy a některé jsou ponechány svému osudu, aby bylo možné zjistit jejich odolnost a životnost.

 

Vrchlické vodopády

Vrchlické vodopádyNašlapáno: cca 2,5 km
Stoupání: cca 50 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na tento výlet jsme se vydali už před třemi lety a vyrazili jsme z Bylan, které leží, co by kamenem dohodil od Kutné Hory. Dva Vrchlické vodopády jsou uměle tvořené díky blízkému rybníku, působí však velmi přirozeně.

Pamatuji si, že jsme se báli, že vodopád kvůli panujícím vedrům a suchu ani nenajdeme, díky rybníku si však drží dobrý průtok prakticky neustále.

 

Velké šance (Mosty u Jablunkova)

Velké Šance - Mosty u JablunkovaHradiště Velké šance se nachází na jižním konci Mostů u Jablunkova při vedlejší cestě na Čadcu (nedaleko hraničního přechodu Šance, přesně zde). My jsme na něj narazili prakticky náhodou, když jsme hledali místo k zaparkování před cestou na blízké kamenné koule v Megoňkách.

Velké šance byly součástí Jablunkovských šancí a stála zde jejich hlavní pevnost. Jablunkovské šance přestavovaly pás opevnění proti Turkům v Jablunkovském průsmyku – podél slezské zemské hranice. První předpokládané opevnění v těchto místech se předpokládá již ve 14. století. S jistotou zde stálo v první třetině 16. století, kdy hrozil vpád tureckých vojsk. O století později je rozbořili Uhrové a vzápětí byly urychleně opraveny pro hrozící vpád švédských vojsk. V průběhu 17. století došlo opět k poškození, opravám a následně k prohlášení za zemskou pevnost se stálou posádkou. Útoky uherských povstalců se odtud odrážely jak v druhé polovině 17., tak začátkem 18. století. V první třetině téhož století zde vznikla pevnost s hvězdicovitým půdorysem, kasárnami a sklady. Valy a příkopy byly při té příležitosti zpevněny.